Baťovské domky obsadily galerii pražské UMPRUM
Historie domků pro zaměstnance firmy Baťa se začala ve Zlíně psát už před první světovou válkou. Jednu dobu se uvažovalo o tom, že by se domky zbouraly. Dnes jsou památkově chráněné a jejich obyvatelé v nich bydlí rádi. Na sondu do současného života v domcích se můžete zajít podívat do Galerie UM v Praze.
Výstava Můj baťovský domek, která probíhá do 12. dubna v Galerii UM, prezentuje současné úpravy baťovského bydlení ve Zlíně. Cílem autorky výstavy Jitky Ressové bylo konfrontovat někdejší záměry tvůrců baťovských domků s novými požadavky a představami, které jsou na bydlení kladeny jejich současnými obyvateli.
„Současní majitelé domků se musí přizpůsobit památkovým regulacím a přitom si logicky chtějí svoje bydlení přetvořit podle vlastních představ. Na výstavě jsou představeny vybrané zdařilé a v nějakém ohledu zajímavé rekonstrukce různých typů baťovských domků. Omezení, ať už prostorová, nebo daná regulací, nemusí totiž nutně znamenat omezení v individuálním a kreativním využití obytného prostoru,“ vysvětluje Jitka Ressová.
Až do 60. let prý lidé žili nejen uvnitř domků, ale velká část jejich života se odehrávala ve veřejném prostoru mezi domky a na společných zahrádkách. Podle vzpomínek pamětníků tady prý fungoval skutečný komunitní život a lidé se tolik neuzavírali do svých vlastních bytů.
„V 50. a 60. letech tenhle komunitní aspekt vymizel, protože lidé nevěděli, kdo je a kdo není udavač a s kým si mohou bez obav povídat. Tehdy se podle vzpomínek pamětníků obyvatelé baťovských domků začali uzavírat do soukromí,“ dodává k tomu Jitka Ressová.
Dnes se prý pocit pospolitosti opět vrací a sousedé se mj. seznamují i díky tomu, že si vyměňují tipy na rekonstrukce a přestavby domků.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
