Běloruská kaple v Londýně připomíná oběti Černobylu i dřevěné kostely spálené za druhé světové války

Běloruská kaple v Londýně získala cenu World Architecture Festivalu v Amsterdamu pro nejlepší církevní stavbu roku.

Informovala o tom 30. listopadu běloruská státní televize. Kapli svatého Cyrila Turovského a všech patronů běloruského lidu nechali v Londýně vystavět příslušníci běloruské diaspory v roce 2016. Stavbu financoval Vatikán prostřednictvím svého londýnského zastoupení. Kaple stojí obklopena starými stromy v areálu, kde se už delší dobu nachází kulturní centrum londýnských Bělorusů. Postavena je ze dřeva, čímž se stala prvním dřevěným chrámem v Londýně od velkého požáru města v roce 1666. Architektonická podoba svatostánku je dílem studia Spheron Architects, konkrétně britsko-čínského architekta Tszwai Soa, který se nechal inspirovat tradiční běloruskou dřevěnou architekturou. Dřevěná budova podle něj „připomíná běloruské dřevěné kostely spálené za druhé světové války“. Při práci na projektu navštěvoval Bělorusko, kde staré dřevěné chrámy pečlivě studoval a kreslil. Kaple je určena pro čtyřicet návštěvníků a přístupná je i vozíčkářům. Vysoká okna umožňují ve dne přístup světla, v noci pak vyvolávají naopak dojem, že uvnitř osvětlený chrám vyzařuje světlo do svého okolí. Kaple slouží také jako památník obětí černobylské katastrofy, prý první v západní Evropě. Netradiční je i tím, že náleží běloruské řeckokatolické neboli uniatské církvi, která je v Bělorusku významná historicky, v 19. století však prakticky zanikla a i nyní má jen velmi málo věřících. Chrám už získal řadu mezinárodních ocenění a nominován byl i na evropskou Cenu Miese van der Rohe.

Podívejte se taky na „Počet stalkerů v Černobylu roste, nedávno tu jeden zemřel,“ říká dozimetristka Michaela Bušovská.

Spustit audio
  • Chyba ostrahy i zásluha hasičů – New York Times přináší rekonstrukci požáru katedrály Notre-Dame

    18. červenec 2019
    Pařížská katedrála Notre-Dame v plamenech

    Pro obrovský požár pařížské památky Notre-Dame byla zásadní první hodina. Poté co se rozsvítil alarm upozorňující na oheň, totiž šel pracovník ostrahy zkontrolovat, kde hoří, a to na základě pokynu zaměstnance bezpečnostní agentury střežícího protipožární čidla. Vyrazil ale na špatné místo – do sakristie, a ne do podkroví, kde skutečně hořelo. Než se na chybu přišlo, uplynula necelá půlhodina, a tím se zpozdil i příjezd hasičů a začátek hašení.

    Na nová zjištění upozorňuje deník The New York Times, který provedl několik rozhovorů a prošel stovky dokumentů vztahujících se k tragédii. Reportéři zrekonstruovali první čtyři kritické hodiny po propuknutí požáru. Mimo jiné zjistili, že tým hasičů riskoval ve třetí a čtvrté hodině požáru přímo v plamenech všechno, aby budovu zachránil.

    Proč začalo v katedrále v dubnu hořet a kdo je za požár zodpovědný, zatím vyšetřovatelé nevědí. Předpokládají, že okolnosti požáru budou zjišťovat ještě měsíce. Pařížská prokuratura koncem června uvedla, že podle předběžných závěrů vyšetřování nebyl příčinou vzniku požáru úmyslný trestný čin, ale například elektrický zkrat nebo odhozený nedopalek cigarety. Událost vyšetřuje na 50 lidí, kteří už vyslechli desítky svědků. Francouzský prezident Emmanuel Macron po požáru ikonické stavby slíbil, že obnova gotické katedrály bude hotová nejpozději v roce 2024. Řada odborníků ale před tak rychlou rekonstrukcí varuje, další pochybují, že je vůbec možné ji za pět let stihnout. Jednotlivci, firmy, komunity a nadace slíbili na opravy katedrály celkem 850 milionů eur, tedy v přepočtu 21,7 miliardy korun.

     

  • Pravidelné hodiny jógy zlepšují psychický i fyzický stav vězňů, ukázal pilotní projekt v Austrálii

    18. červenec 2019
    Jóga

    Deset vězňů umístěných v zařízení v australské Canbeře si v roce 2017 vyzkoušelo pilotní projekt, který zjišťoval, jak může odsouzeným pomoct pravidelné cvičení jógy. Osmitýdenní program jich dokončilo devět. Žádný z nich nikdy jógu necvičil a výzvu prý ze začátku vnímali jako divnou nabídku. Všichni se ale po absolvování celého projektu cítili psychicky lépe, klidněji a také se jim zlepšil spánek. Těm, kteří trpěli bolestmi, prý nepříjemné problémy ustoupily.

    Závěry projektu teď tým tří výzkumníků (psycholog, advokát a kriminalista) publikoval v odborném časopise International Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology. Před jógovým programem i po něm zjišťovali u mužů míru stresu, deprese nebo úzkosti. Ve všech třech oblastech se jejich stav zlepšil. Stejně tak se jim zvýšilo sebevědomí a cílevědomost, zlepšila se schopnost vnímat své pocity a vypořádat se s emocemi. „Bylo to něco, na co jsem se každý týden těšil, cítil jsem se díky tomu víc klidný,“ cituje server The Conversation jednoho z vězňů. Autoři studie také předpokládají, že jóga může vězňům později pomoct při návratu do běžného života a při budování vztahů.

    Loňská zpráva australské vlády o zdravotním stavu tamních vězňů ukázala, že zhruba každý čtvrtý člověk přicházející do vězení měl problémy s duševním zdravím, 30 % mělo chronické zdravotní fyzické problémy a 21 % se v minulosti nějakým způsobem sebepoškozovalo. Autoři studie proto chtějí prosadit, aby se praktikování jógy v australských věznicích rozšířilo. Podobná studie s pozitivními výsledky proběhla například v devíti švédských věznicích. Ve Spojených státech, Indii nebo Velké Británii už jógu pro odsouzené zavedli. Ve více než třetině britských a irských věznic jsou dokonce jóga a meditace součástí vězeňského režimu.

    Podívejte se taky na Historie jógy: Pozdrav slunci je starý jako sokolská cvičení, přesto stojí za to se józe věnovat.

  • Aplikace pro zestárnutí obličeje má navždy přístup k fotkám a jménům milionů lidí, varují experti

    18. červenec 2019
    Aplikace FaceApp

    Jak bude člověk vypadat za desítky let nebo si naopak zkusit virtuálně omládnout a změnit styl – to umožňuje s portréty udělat aplikace FaceApp, která je v poslední době hodně rozšířená a využívají ji i slavné osobnosti. Bezpečnostní experti ale varují před podmínkami, které musí uživatel pro používání aplikace odsouhlasit.

    Jak upozorňuje Forbes, uživatel dává povolení k tomu, že jeho snímky a jméno budou použité k jakémukoliv účelu po dobu, kterou bude sám provozovatel chtít. Uživatel sice je i dál majitelem obsahu, který do aplikace nahrává, společnost má ale zároveň jeho celosvětové, přenosné a také neodvolatelné svolení mimo jiné k použití a publikování jména, uživatelského jména i podoby. Zároveň může z poskytnutých fotografií vytvářet další obsahy. Forbes píše, že to nutně nemusí být nebezpečné a že uživatelova identita může zůstat na serverech ve Spojených státech. Platí ale, že ruská mateřská společnost Wireless Lab, pod kterou FaceApp spadá, má právo s obsahem libovolně nakládat.

    „Jednoduše řečeno, jakmile si jednou stáhnete a začnete používat FaceApp, dáváte ruské firmě výhradní právo k tomu, aby si mohla s jakoukoliv fotkou nahranou do aplikace dělat cokoliv. Váš obličej by tak mohl skončit na billboardu někde v Moskvě, daleko pravděpodobnější ale je, že se použije k trénování algoritmu využívaného k rozpoznávání obličejů. Nejhorší je, že právo je nezměnitelné. To znamená, že i když si svůj profil i aplikaci smažete, nemůžete očekávat, že Wireless Lab přestane používat obsah, který jste poskytli,“ vysvětluje novinář Peter Kostadinov z webu PhoneArena.

    Zástupci aplikace FaceApp v reakci na otázky týkající se možného porušování soukromí napsali, že data uživatelů do Ruska neputují. Uvedli také, že jsou ochotní na základě žádosti uživatele odstranit všechna data ze svých serverů. Také popřeli četná podezření, že by se do jejich databáze stahovaly všechny fotky z galerie v uživatelově telefonu. Celé prohlášení zveřejnil TechCrunch.

    FaceApp si stáhlo přes platformu Google Play za více než dva roky (aplikace byla zprovozněna začátkem roku 2017) už více než 100 milionů lidí. Ve virtuálním obchodě App Store je zase z hlediska počtu stažení na prvním místě v kategorii Foto a video.

    Podívejte se taky na Smazat facebook? Nepomůže, sledovat vás bude dál. Jde ho ale změnit?.

  • Finští vědci neutralizovali kraví říhání, planetě tak uleví od metanu

    17. červenec 2019
    03617157.jpeg

    Finští vědci pozorně sledovali tisíc finských, švédských, britských a italských krav a přišli s nápadem, jak snížit jejich produkci metanu. Ten se nachází v kravím říhání a neustále se uvolňuje během toho, jak přežvykují. Podle Organizace pro výživu a zemědělství, která spadá pod OSN, zodpovídá metan, který se uvolní při živočišné výrobě, za přibližně 14,5 % světových emisí skleníkových plynů.

    Společná mezinárodní studie s názvem RuminOmics teď ale došla k závěru, že metabolismus krav je možné ovlivnit. Do jejich žaludků chtějí vědci implantovat mikroby, které nejenže regulují produkci metanu, přispívají dokonce taky k větší produkci mléka. Jak upozornila finská veřejnoprávní stanice Yleisradio Oy, vědci při studii použili dvě plemena skotu, pravidlo s mikroby ale bude platit na všechen dobytek i na jiné druhy přežvýkavců, jako jsou kozy a ovce.

  • Severoamerické město Innisfil nahradilo veřejnou dopravu aplikací Uber

    17. červenec 2019
    Taxikáři po vládě žádají razantní kroky vůči Uberu a Taxify.

    Innisfil se čtyřiceti tisíci obyvateli, širokými ulicemi a domy postavenými na rozlehlých pozemcích by se dal označit za typické menší severoamerické městečko, kde efektivní veřejná doprava představuje velkou výzvu.

    Místní radní nejdřív plánovali zavést pro obyvatele autobusovou dopravu. Zřízení tří linek, které by místní přibližovaly k místům, jako jsou obchody, radnice nebo knihovna, by stálo milion dolarů. „Takže jsme se snažili přemýšlet o tom trochu kreativně. Nabízelo se propojit řidiče ve městě s těmi, kdo potřebují svézt. A přesně tohle Uber už dělal, takže jsme si řekli, že to dává smysl,“ řekl deníku Guardian Paul Pentikainen, který je v Innisfilu zodpovědný za plánování dopravy. Město v roce 2017 spustilo ambiciózní experiment – odpovědnost za veřejnou dopravu přebrala pod hlavičkou Innisfil Transit aplikace sdílených jízd Uber. Ta spojuje nejfrekventovanější místa ve městě. Místní za jednu jízdu zaplatí průměrně 5 dolarů, přičemž radnice dotuje zbytek. To vadí odpůrcům nápadu – kritizují město za to, že v podstatě dotuje taxislužbu a že kromě ekonomické neudržitelnosti používání Uberu zbytečně zatěžuje životní prostředí. Představitelé Innisfilu jsou ale se službou spokojení a jejich voliči zřejmě taky. Přes aplikaci se za rok 2018 odehrálo skoro 86 tisíc cest po městě a k dispozici je momentálně 2 203 řidičů.

  • Mladí Severoameričané kempují víc než kdy dřív, chtějí být blíž přírodě

    17. červenec 2019
    Kempování - grilování - stanování

    Kempování a pobyt v přírodě se v Severní Americe vrací na čestná místa žebříčku trávení volného času, zřejmě to prý i souvisí s návratem lidstva k přírodě.

    Podle čerstvé severoamerické zprávy o kempování, která v letech 2014–2019 v této oblasti mapovala zvyky a preference Severoameričanů, se za táborníky označilo víc mladých lidí než kdy dřív. Počet těch, kteří tráví volno kempováním aspoň třikrát ročně, se za posledních pět let zvýšil o 72 % a do kanadských a amerických kempů přibylo úctyhodných sedm milionů rodin s dětmi do 18 let. Jak píše server Inhabitat, autoři zprávy taky spočítali, že turistice a kempování přidávají nejvíc na popularitě právě mladí, kteří ho propagují mezi vrstevníky. A kromě mladých přibývají v kempech i lidé jiné barvy kůže, kterých je teď podle statistiky poprvé víc než bílých. Táboří se nejčastěji ve stanech, roste i počet chatařů, uživatelů karavanů nebo těch, které láká glamping. Studie navíc ukázala, že mladé, kteří nově do kempů vyrážejí, láká být „blíž přírodě“, což podle autorů svědčí o tom, že si lidé zdravé zeleně prostě váží víc než dřív. Mileniálové uvádějí, že dalším důvodem, který u nich probudil chuť vyrazit pod stan, bylo narození jejich dětí nebo to, že na sociálních sítích viděli, jak táboří jejich známí.

  • Malé černé už zvládne navrhnout i počítač, umělá inteligence zasahuje i do kreativních profesí

    16. červenec 2019
    Malé černé už zvládne navrhnout i počítač

    Kromě montážních dělnických profesí budou mechanizací a automatizací v budoucnu možná nahrazeny i kreativní profese. Bát by se měli především módní návrháři, na světě je totiž první kolekce vytvořená umělou inteligencí.

    Jmenuje se Glitch a její součástí je i taková klasika, jakou jsou „malé černé“ šaty. Jedná se o výsledek algoritmu navrženého dvojicí nyní již bývalých studentek Massachusettského technologického institutu Pinar Yanardag a Emily Salvador. Ty se potkaly na kurzu, v rámci kterého měli studenti umělou inteligenci využít v kreativní tvorbě – k produkci umění, bižuterie, parfémů nebo třeba právě módy. Polovina výnosů z prodeje „malých černých“ z této kolekce putuje sociálnímu podniku AnitaB.org, který podporuje ženy při vstupu do oblastí, jakými jsou věda, technologie, inženýrství a matematika. Dle nedávného výzkumu yaleských a oxfordských odborníků umělá inteligence brzy promění většinu oblastí lidského života, konkrétně výzkumníci zmiňují dopravu, zdravotnictví, vojenství nebo finance. Z výsledků dotazníkového šetření mezi výzkumníky v dané oblasti autoři studie odvozují 50% pravděpodobnost, že umělá inteligence v roce 2062 překoná lidské schopnosti ve všech oblastech jejich činnosti. Stejnou pravděpodobnost přisuzují i tomu, že do 120 let už budou všechny práce automatizované. Jak optimisticky odborníci na zavedení automatizace nahlíží, ale vysoce závisí na tom, odkud jsou – asijští jsou o poznání optimističtější než ti severoameričtí. Bližší pohled na to, jak by zavedení podobných technologií mohlo ovlivnit trh práce, nabízí zpráva Světového ekonomického fóra.

  • Kdo loni zachránil památku, může vyhrát cenu. Vítěze vybere veřejnost v soutěži Památky děkují

    16. červenec 2019
    Vodárenská věž v Praze na Letné

    Až do 16. září mohou ode dneška nadšenci do historických staveb hlasovat o vítězi ocenění Památky děkují. To je součástí každoroční soutěže o Cenu Národního památkového ústavu (NPÚ) Patrimonium pro futuro (Dědictví pro budoucnost).

    Odborná porota určuje vítěze každé ze čtyř kategorií, kterými jsou Obnova památky, restaurování, Objev, nález roku, Prezentace hodnot a Záchrana památky. Veřejnost vybírá pouze jednoho favorita napříč všemi kategoriemi. Z 24 nominovaných objektů mohou lidé volit na webu NPÚ. Každého z navržených kandidátů charakterizuje text doplněný fotografiemi. „Cenu Patrimonium pro futuro vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili,“ vysvětluje smysl celého dění mluvčí ústavu Jana Hartmanová. Vítěz ceny veřejnosti Památky děkují bude spolu s vítězi Patrimonium pro futuro vyhlášen na slavnostním předávání cen 2. října na zámku Lemberk na Liberecku. Loni ocenění veřejnosti získal Pavel David za záchranu renesanční tvrze Kobylků z Kobylího v Podolí.

  • Nevíte, kterým zprávám věřit? Poradí vám žebříček Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

    16. červenec 2019
    internet - sociální sítě - mobil

    Nadační fond nezávislé žurnalistiky v minulých dnech spustil nový web zaměřený na posouzení důvěryhodnosti českých zpravodajských serverů. Jeho cílem je usnadnit čtenářům orientaci v tom, co se vyplatí číst a hlavně čemu je radno důvěřovat.

    Projekt, který vznikl ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity a s programem Studia nových médií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, hodnotil transparentnost média, způsob, jakým nakládá se zdroji, a zda se sdělením pracuje „profesionálně“. Pod transparentností se skrývá především to, zda je jasné, kdo je autorem textu, a zda jsou na webu informace o členech redakce včetně kontaktů a údaje o jeho provozovateli. Dobrá práce se zdroji spočívá v tom, že server umožní čtenářům základní kontrolu původu zpráv, tedy že uvede zdroj, ze kterého čerpal. Zároveň by médium mělo ideálně fakta ověřovat z více zdrojů. A nakonec, profesionální prací se sdělením autoři projektu míní to, že součástí zveřejněného obsahu není úmyslná manipulace, tedy že se autoři vyvarují používání zavádějících fotografií či titulků a důsledně oddělují zpravodajské rubriky od těch názorových. Za transparentní médium lze dle výsledků analýzy označit například zpravodajský web Deníků, jako příklad dobré práce se zdroji zase může posloužit článek Deníku N o zvažovaném zdanění hazardních her. Podrobnosti o metodologii a hodnotících kritériích jsou na webu projektu.