Bollywoodská inspirační mašinerie, zkažená morálka a úsvit indie her v Indii

2. červen 2014

IT je nejrychleji rostoucím indickým odvětvím a nejvýraznějším přispěvatelem nezastavitelného celosvětového kolosu, kterému teoretici říkají informační ekonomika. Pozadu nezůstává ani herní průmysl, i když je o generaci zpátky než na Západě – rok od roku roste, táhnou ho především hry online a pro mobilní telefony a je propojený s Bollywoodem.

Vůbec první opravdová indická 3D hra byla inspirovaná bollywoodským thrillerem Ghajini z roku 2008. Hrajete za jeho hrdinu, který se vydal na cestu pomsty za smrt své přítelkyně. Populární je taky love story pro mobilní telefony Dev D digitalizované na motivy knižní klasiky a filmového hitu Devdas. Oba dva herci ze slavných bollywoodských trháků gratulovali v roce 2009 na první obří herní události v Bombaji nejlepším hráčům.

Mladí Indové hrají nejvíc na mobilech, protože jsou v zemi rozšířenější než počítače. Mobilní služby včetně internetu jsou mimořádně dostupné. Hry pro konzole tolik nefrčí, také kvůli pouličnímu pirátskému prodeji. Zahraniční herní studia míří nejčastěji do Bangalore, kterému se přezdívá indické Silicon Valley. V roce 1976 bylo vybráno jako hlavní centrum informačních technologií. Vláda vycítila, že tudy mohou do Indie proudit investice mezinárodních společností. Lákají tam zahraniční firmy, ale na vlastní vývoj se tolik nesoustředí. V roce 2010 tady například založilo vůbec první pobočku mimo Spojené státy studio Zynga, stojící za hrami pro sociální sítě jako Mafia Wars nebo Farmville. Do země se stěhují i zahraniční velcí hráči herního průmyslu jako Sony nebo Microsoft. V Bangalore sídlí také nejstarší a největší indické herní studio Dhurva fungující od roku 1997.

Indický parlament v roce 2008 projednával návrh zákona zakazující násilné hry. Celá kauza byla velmi sporná. Zákon tlačila bollywoodská herečka Sharmila Tagore poté, co se k jejímu vnukovi dostala kopie populární, ale kontroverzní hry Manhunt 2 těžící z obliby psychologických thrillerů o vyšinutých sériových zabijácích, která obsahovala explicitní záběry zabíjení a mučení. Reakcí indické veřejnosti ovšem nebyla podpora zákona, ale otevřený odpor proti cenzuře. „Odkdy necháme bollywoodské herce, aby diktovali obyvatelům Indie, co mají dělat a co nemají?“ psal v reakci jeden z bloggerů.

03134572.jpeg

Nejdiskutovanější indickou hrou dnes je nekonvenční RPG Unrest odehrávající se ve starověké Indii. Poprvé jsme o něm mohli slyšet minulý rok, kdy vývojáři ze studia Pyrodactyl rozjeli crowdfundingovou kampaň na Kickstarteru. Místo požadovaných tří tisíc dolarů vybrali šestatřicet. Nekonvenční je Unrest z několika důvodů – indický herní trh ovládají především free-to-play hry pro mobilní telefony, a proto je odvážné pustit se do něčeho většího pro počítač. Taky není typické, aby hry čerpaly z indického prostředí, a už vůbec ne ze starověku. Míří totiž většinou podle hlavního designéra hry Arvinda Yady na větší trh a tím je Evropa nebo USA. Podle ukázek slibuje Unrest osobitou ručně kreslenou grafiku a spletitý příběh poháněný spíš dialogy než bojem. Na výběr máte ze čtyř postav, mezi nimiž je třeba hinduistický kněz nebo mladá dívka Tanya. Ta se chce vyhnout předem dohodnutému sňatku – zvyklosti, která tam přetrvala do současnosti. Indická popkultura se s tímto tématem vyrovnává, ale vždy na základě schémat, která jsou pro většinovou společnost přijatelná. Zpravidla nepřekročí vytyčené mantinely.

Unrest chce stejně jako jeho hrdinka Tanya hnout s rigidními indickými strukturami a konvencemi. V jeho případě ovšem nejde tolik o společenské konvence, ale o zvyklosti herního průmyslu. Nezbývá než doufat, že by hra mohla motivovat vývojáře k osobitějším indie titulům využívajícím bohaté místní reálie, které nejsou omezovány podbízivostí bollywoodských bijáků.

autor: Miloš Hroch
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.