Brood Ma vás donutí zírat do pekel simulovaných válek

Label Tri Angle byl vždy známý tím, že nikdy neměl unifikovaný hudební styl a na tvorbu jeho chráněnců byly jednorozměrné žánrové škatulky dosti těsné. Postupně se vyvinula i jeho strategie a namísto autorů, jejichž hudební kořeny se nořily do těžké hlíny witch houseu, se začaly objevovat releasy projektů Evian Christ, Forest Swords či Sd Laika. Cit pro hledání zvukových vizionářů se u labelu jenom potvrzuje, když s ním podepisují smlouvy producenti jako Rabit, Lotic nebo právě Brood Ma. Jsou to autoři, kteří definují současnou alternativní klubovou hudbu a taví i ty nejokrajovější hudební a klubové subžánry do zcela individualistických, postžánrových novotvarů. Tri Angle a jeho mastermind Robin Carolan tak zůstávají nadále věrní svému étosu nezařaditelnosti.

I když jedno zastřešující slovo pro Daze by přeci jen přicházelo v úvahu – a to komprese. Ačkoli jde o dlouhohrající desku, album plné krátkých nahuštěných úderek působí spíš jako nervní mixtape. Brood Ma na stopáži dvaceti sedmi minut vypouští na posluchače koncentrovanou sonickou nálož v podobě třinácti žánrových mutantů jak vystřižených ze Silent Hillu. Stringerovým hlavním záměrem ale není jenom vtáhnout nás do hry a zabavit, deska má být také „dokumentem o militantních konfliktech hraných dospělými i dětmi skrze celosvětové servery a pokusem o kritiku současné obsese akčními survival hrami“.

Brood Ma – Daze |foto: Tri Angle Records

Zde je znova akcentovaný termín komprese, kdy na fyzicky malých prostorech serverů probíhá velké množství dat z hraní akčních survival her, kde zabíjíte hordy nepřátel i těmi nejkrutějšími způsoby. Ty kdyby se v jeden moment měly zhmotnit, pak jedině v černou díru humanity. Daze by k tomu byl ideálním dystopickým soundtrackem.

Vznik alba také do velké míry ovlivnila současná filmová teorie, zejména ta z pera Stevena Shavira. Sám Brood Ma také přiznává, že jde o víc „hollywoodskou“ verzi jeho tvorby a že se v jistém smyslu pokusil o pastiš extrémních filmových forem do hudebního tvaru. Rozhodně jde také o radikalizaci jeho vlastního přístupu k dekonstrukci klubového zvuku. Ať už jsou to ozvy devadesátkových drum’n’bass raveů, záchvěvy trip hopu, nebo oslepující noiseové salvy, Brood Ma je absolutně materializuje, rozbíjí a pak skládá zpět a nutí nesourodé části okamžitě znovu fungovat.

Zajímavým efektem alba Daze je, že jeho poslech přináší jistou dávku stresu a nepohodlí. Nejspíš se jím nebudete chtít předávkovat. Následoval by totiž stav vskutku paranoický. Brood Ma v jednom z rozhovorů uvedl, že ideálním momentem pro poslech této desky je návrat z klubu kolem čtvrté v noci. Upřímně, nechci si takovou situaci představit. Úplně stačí, když vám naskočí do playlistu přes den – a během chvilky hledáte po kapsách stříbrné kulky a světlice nebo dezorientovaně rozrážíte davy kolemjdoucích zombies.

Hodnocení: 75 %
Brood Ma – Daze (Tri Angle Records, 2016)