Byznys drtí pražské památky
Demolice domu na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice, výstavba Copa Centra Národní, projekt administrativního paláce Florentinum, to jsou jen některé z rozporuplných stavebních záměrů v centru Prahy za posledních 10 let. Na pochybnou praxi památkového řízení v hlavním městě upozorňuje aktuální věstník Klubu za starou Prahu.
„Náš nový věstník, který má název Památková péče v Praze jako učebnice klientelismu, má sloužit k tomu, aby zobrazil posledních 5 až 10 let toho, jak fungovalo magistrátní povolování v památkové péči. Zároveň to je v okamžiku, kdy se na magistrátu mění ředitel Odboru památkové péče, takže věstník by měl sloužit i jako poučení pro nového ředitele,“ vysvětluje důvody vzniku aktuálního věstníku předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková.
Ve funkci ředitele Odboru památkové péče magistrátu totiž v současnosti střídá kontroverzní postavu Jana Kněžínka Jiří Skalický. Od jeho působení v čele odboru si nejen členové Klubu za starou Prahu slibují razantní změny. Ty by měly vést k vymýcení neprůhlednosti a zamezení střetu zájmů subjektů vstupujících do památkového řízení, děleného mezi Odbor památkové péče, Národní památkový ústav a záměr investora.
„Poradní orgán OPP magistrátu sbor expertů se v podstatě prolíná s dodavateli přípravných prací pro investory. Všechny problematické kauzy za poslední roky vykazují tuhle anomálii.“ Kateřinu Bečkovou doplňuje s příklady konkrétních situací Jakub Bachtík, který zmiňuje i diskutovanou demolici domu na Václavském náměstí, k níž pravděpodobně po odmítnutí prohlásit stavbu za kulturní památku skutečně dojde: „U toho Václavského náměstí se na stavebně-historickém průzkumu podílel člen sboru expertů Josef Holeček, posudek pro investora, který obhajoval projekt, vypracoval člen sboru expertů Zdeněk Lukeš. Třeba předseda sboru expertů Petr Malinský je architekt, který má v současnosti rozděláno několik zakázek v pražském centru, např. přestavbu bývalé ČSOB na Příkopech. Stejně tak Jakub Cigler staví pro Pentu Florentinum, staví i Copa Centrum. I kdybychom věřili tomu, že ti lidé jsou poctiví a nepodléhají nějakým tlakům toho projektu, tak už samotná jejich pozice je klientelistická.“
Jako další rozporuplný moment vidí Jakub Bachtík častý nesoulad stanoviska NPÚ a magistrátu týkající se samotného stavebního záměru. Podle Bachtíka jsou často nejasné i podklady, na základě kterých pražský magistrát nakonec vydá souhlasné stanovisko. Jako příklad sporného expertního stanoviska se vrací k medializované demolici domu na Václavském náměstí: „Tam je napsáno, že magistrát se s názorem NPÚ neztotožňuje a potom je tam na šest stran citace z vyjádření investora, to je jeden příklad. Anebo se magistrát rozhoduje na základě posudků a zpráv zpracovaných jedním konkrétním odborníkem.“
Podobný scénář týkající se střetu zájmů v praxi nastal u zamýšlené nástavby domu čp. 642 ve Štěpánské ulici. „Jedná se o dvoupodlažní nástavbu na historizujícím domě, což vyloučil jak NPÚ, tak sbor expertů magistrátu, i přesto projekt magistrát povolil. A když jsme se dívali do závazného stanoviska, žasli jsme. K tomuto dělal stavebně-historický průzkum Josef Holeček a posudek, na který se s povolením stavby odvolává magistrát, zpracoval tři dny před vydáním kladného rozhodnutí také Josef Holeček.“
S výtkami Klubu za starou Prahu souhlasí také pražský radní za kulturu Václav Novotný. Podle něho by se měl sbor expertů magistrátních památkářů obměnit tak, „aby v něm nebyli praktikující architekti, aby nebylo podezření, že tam může docházet ke kolizi zájmů členů poradního sboru. Problém ovšem taky je, že není popsán proces památkového řízení, tj. za jakých předpokladů se dojde k jakému výsledku, tudíž investoři vstupují do dobrodružství s nejasným koncem“, dodává radní za kulturu Novotný.
Vedle změny fungování systému památkového řízení by podle Kateřiny Bečkové měla být zlepšena také informovanost o stanoviscích vydaných magistrátem, resp. aby je bylo vůbec možné dohledat přímo na webu. Zamezí se tak tomu, aby upozornění na sporná rozhodnutí přišla i s několikaměsíční prodlevou.
Členové Klubu za starou Prahu předali aktuální číslo věstníku jednak pro kulturu Novotnému a také novému řediteli OPP magistrátu Jiřímu Skalickému. Doufají, že se tak ke stavebním otázkám v pražské památkové zóně začne přistupovat citlivěji, na základě diskuse a konsensu a především v prostředí bez podezřelých vazeb zainteresovaných osob.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
