Už vím, že si poradím. Máloco je pro mě překážkou, bilancuje Majda Slámová přínos svého cestování
Majda Slámová, cestovatelka, oceňovaná fotografka a autorka knihy Po zemi do Bangladéše, vypráví v nové epizodě cestovatelského magazínu Casablanca o autostopu, Ukrajině, východní Asii a svých cestách z posledních deseti let.
„Na východ cestuju hlavně proto, abych unikla uspěchanému světu. Mám ráda třeba odpolední siesty v hamace a svět, který není tak svázaný pravidly a korporacemi,“ říká Majda Slámová. Na konci roku 2019 podnikla čtyřměsíční cestu přes Rusko a Čínu do Bangladéše a z cesty vznikla kniha, která nyní dostala audio podobu pro Radio Wave.
Slibovala si od ní, že cesta jí do života přinese celkové zpomalení. K tomu ale nedošlo. „Nenašla jsem recept, jak si to po návratu udržet,“ přiznává Majda Slámová v podcastu Casablanca. „Zato mi ty čtyři měsíce nabídly větší sebepoznání. Zjistila jsem, že jsem strašně nerozhodná. Ale zároveň, že si poradím v takřka každé situaci. Přineslo mi to větší víru ve vlastní schopnosti, otevřenost a chuť jít do různých věcí. Máloco je pro mě překážkou.“
Jak jsem stopla Mirka Topolánka
Autostop poprvé vyzkoušela ve 23 letech. „Vyrůstala jsem v prostředí, kde mě od autostopu odrazovali strašidelnými historkami,“ tvrdí. Postupně se to ale měnilo, když se ocitla mezi lidmi, pro které stopovat byla norma. Pak vyrazila přes Rusko a podél hranic Severní Koreje do jihovýchodní Asie. „Stop je skvělý způsob, jak poznat zemi a lidi. A to i v Česku. S přítelem jsme si například nedávno dali rande tak, že jsme stopem jeli prostě tam, kam nás kdo nakonec zaveze.“
Na cestě do Prahy na benzínce jednou oslovila staršího pána, ze kterého se vyklubal Mirek Topolánek. „Říkal, že zamlada tady stopoval a na první dobrou jsem ho nepoznala. Celou cestu jsem se nedostala ke slovu, vymluvil mi díru do hlavy.“ Stopovala také se svým pitbulem, kterého prý byla potíž dostat do vysoko posazené kabiny kamionu.
Návraty na Ukrajinu. Chci jí být nablízku
Opakovaně se Majda Slámová vrací na Ukrajinu, kde fotografuje válku například pro server Voxpot, ale i kulturní dění a environmentální problematiku. Má tam řadu přátel a chce Ukrajinu podpořit. „Chci být Ukrajině v současných těžkých časech nablízku. Hrozně ráda a často se tam vracím.“
Má odtamtud ale i velmi divoké a nebezpečné zážitky, a to když po autě, ve kterém jela, stříleli Rusové, anebo když byla zatčena separatisty, protože se na jejich území pohybovala bez odpovídajícího povolení. To označuje za svůj vůbec největší kiks.
Jak oceňovaná fotografka snímá místní lidi? Jak Majda Slámová přistupuje k cestování do zemí s kontroverzními, nebo vysloveně problematickými a nepřátelskými režimy? Dokáže si představit, že se vrátí do Ruska? Jaké zážitky má z Nepálu, Ukrajiny, Bangladéše nebo Číny?
Související
-
Tohle je moje očista! Zdeněk Lyčka splouvá evropské řeky do všech moří kolem dokola
Splul Labe až do Severního moře. Dunaj do Černého moře. Vislu do Baltu, Rhônu do Středozemního moře… Hostem podcastu Casablanca je bývalý velvyslanec v Dánsku Zdeněk Lyčka.
-
Tam se pořád dají zažít nevšední věci, vzpomíná cestovatelka Helena Křenková na kazašský Altaj
Helena Křenková znovu zamířila do Střední Asie – pod čtyřtisícovkou Bělucha na kazašské straně Altaje. Od jezera Rovnováhy stoupala k vrcholkům Víry, Lásky a Naděje.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.