Caleovo velmi pozdní odpoledne?
John Cale byl ve Velvet Underground největším experimentátorem. A nezměnila to ani sólová dráha, kdy kolega Lou Reed překvapil v polovině 70. let „nejhorším LP všech dob“, hlukovým experimentem jménem Metal Machine Music. Na řadovkách minulé dekády John jako by hledal, jakým směrem se vrhnout dál.
Bylo to ale hledání natolik výživné, že z nerozhodnosti autor udělal největší přednost, shrábnul výhru a odešel středem. Po sedmi letech se čerstvý sedmdesátník hlásí s novou deskou Shifty Adventures in Nookie Wood, která už je znovu, jak jinak, o něčem jiném.
Už loňské EP Extra Playful naznačilo, s čím se John Cale na nové desce vytasí. Znovu se rukopisem vrací na začátek své bohaté sólové kariéry, nejblíže k desce Paris 1919, snaží se být rozverným skladatelem, jemuž se všechny ingredience můžou hodit do foroty. Pryč je zástup hostujících spolupracovníků, Johnovi tentokrát nejvíce hrají pod rukama různá elektronická hejblátka, která ho vrací do novovlnného, mírně melancholického rozpoložení. Tam, kde dříve vznikly vynikající desky jako Wrong Way Up s Brianem Enem nebo Artificial Intelligence z roku 1985, kdy se John potácel v drogových problémech.
Shifty Adventures in Nookie Wood ale naráží na dva problémy. Tím prvním je nekompatibilita převažující melancholie se snahou napřímit kolekci košatě popovým, troufám si říci až hédonisticky poživačným směrem. V pozici, ze které věčně přirovnávaný David Bowie vyšel vítězně (myslím tím hlavně desku Earthling), John jakoby neví kudy kam. Táhlými skoky se v mnoha skladbách k poměrně výživnému refrénu nakonec dostane, ale posluchače toto čekání stojí poměrně dost sil. Druhý problém si na sebe John ušil angažováním top producenta Danger Mouse, který ve stejném duchu obalil text otvíráku I Wanna Talk 2 U. Pár tahy tak naznačil, že rébus, který si na sebe autor na novince nastražil, rozhodně není neřešitelný. Lehkosti prvního singlu se vyrovná pouze následující Scotland Yard a pozvolnější dojezd v podobě atmosférické Living With You a Sandman (Flying Dutchman).
Nová deska Johna Calea je jako túra po slovenských Roháčích. Žádná hřebenovka vyrovnaná mezi jednotlivými vrcholy, ale houpačka z údolí na vrchol a zase dolů. Je až s podivem, že John vypustil z ruky, mimo silných položek alba, o kterých jsme se už zmínili, i takové slaboty, jako je vokodérem „obšťastněná“ Mothra nebo absolutně tuctová December Rains. John toho chtěl na novince evidentně stihnout hodně, ale tentokrát mu spousta dobrých nápadů a předsevzetí zůstala pouze v rukou nebo zaseknutá na půli cesty. Shifty Adventures in Nookie Wood z toho důvodu zapadává do Caleovy diskografie k dalším deskám, o kterých se už dnes téměř nemluví. A většina hudebních fanoušků i samotného maestra ví dobře proč.
John Cale – Shifty Adventures in Nookie Wood (Double Six Rec., 2012)
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
