Čelisti: Cesta slepých ještěrů
Shledání po týdnech – i tak by se dalo otitulovat další dostaveníčko čelistního tria, které už pomalu přistupovalo na fakt, že život bude jen samá repríza.
Obavy ze ztráty flow zažehnalo téměř desetiminutové síření s Omarem Souleymanem, který vykřikoval svoje svatební refrény do novinkového bloku. Abrazivní pasta myšlenek naplno osmirkovala éter v prvním vstupu, v němž si Dan vyšlápl na loutkový film Malá z rybárny, kde ryby Balej… no, spíš nebalej. Značně leklý výsledek šestileté snahy trpí tím, že je nešťastně o ničem a pro nikoho.
Nic podobného neplatí o Slepé, debutu scenáristy Eskila Vogta, který je naopak suverénním intimním dramatem o ženě, která nevidí, a o slepých skvrnách fantazie a partnerských vztahů. Výtečně zrežírovaný, sestřihaný i zahraný snímek je dalším svědectvím toho, že Skandinávie se filmově probouzí a vitální témata nachází v těch nejintimnějších a nejobyčejnějších věcech.
Závěr musel nutně patřit něčemu velkému, zubatému a šupinatému. Jurský svět představuje návrat do našeho (kdysi) milovaného světa, který si pamatujeme z časů, kdy jsme byli ještě jurové. Dnes, coby zasloužilé jurské fosilie, už jen se slzou v oku vzpomínáme na nápaditost a preciznost Stevena Spielberga. Nový přírůstek do série naštěstí v mnoha ohledech příjemnou materiálnost Jurského parku evokuje, a i když občas padá do osidel žánrového megalomanství, pořád má dost nadhledu, aby si ho člověk užil.
Vzhledem k tomu, že jsme z dojení ještěrů vyčerpáni, budeme se už do konce roku pouze reprízovat.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
