Čelisti: Demence 30

Melancholické proto, že i přes snahu obhájit jeho poslední počin Tetro musel i mistrův velký ctitel Vít dát za pravdu mnoha Danovým záludným výtkám. Za druhé tu ale bylo jubileum malé, skryté, to když kolega Aleš světil příchod čtvrté dekády svého života, zasvěceného frenetické aktivitě a dadaistické syntéze sklepa a nástavby. Svou metodu, inspirovanou paranoicko-kritickým přístupem Luďka Soboty, demonstroval předčasně utýraný oslavenec pásmem nepředvídatelných promluv, které měly tendenci končit v mentální hermeneutické oprátce.

Plný saudek komatických anekdot gradoval především v poslední části, zasvěcené rozboru Coppolova přínosu světu, svou daň si však vybral i v novinkovém úvodu - ten obšírně zabrousil do světa pohádek (senilní Peter Pan a obsese Sněhurkou), pojmenoval správně nenávist k Peteru Greenwayovi jako silně ambivalentní pocit a rozpitval denní program Danny Boyla, který prý opět ujíždí směrem k transu. Co dodat k novým Čelistem jiného než ono dalíovské: "...čím dále, tím zdravější, velmi známá, krvelačná a irracionální na rožni pečená kotleta, která nás všechny sežere".

Snad jen to, že ona kotleta se jmenuje Winona.