Čelisti: Mlčeti kočičí zlato, Logan krvavé stříbro

Odíváme se tak do prošoupaných sutan, balíme si růžence, osahané Bible a subtilní krucifixy a první lodí razíme k pobřeží Japonska, kam Martin Scorsese zasadil děj svého třicet let připravovaného mistrovského kusu. Po dvou minutách se Dan rezignovaně vaří v polévce miso, Aleš odkapává nudou do jámy a Vít čtyři dny sleduje příliv a odliv přivázaný na kříži. Nemlčí se ani vteřinu, duchovno je toužebně očekávané a vrzání cvrčků ohlušuje. Garfield hraje jak Kristus z moduritu. Vymodlený návrat nového Hollywoodu se nekoná. Tohle historické dítě je epochálně přenošené.

Aby se neřeklo, že se oddáváme jen svatým meditacím, svěřuje se nám Dan se vzpomínkami na časy, kdy se vydal mezi vlky a zkoušel Stát pevně. Provokativní pásmo o osobní krizi, zálibě v sodomizování starců a o úskalích otcovství z dílny vyhlášeného queer auteura se spíš tak zmateně kutálí, než aby sdělovalo něco soudržného a extra podnětného. Hlavy a dojmy tak dáváme dohromady až u poslední štace misionáře propíchnutých hlav a natržených pajšlů Logana alias Wolverina alias toho superhrdiny, co kouří čvaňháky a má věčně blbou náladu jako Eastwood na verandě. Hugh Jackman po sedmnácti letech dává vale své životní roli a činí tak ve velkém stylu. Po trochu ucouraných X-Menech posledních let konečně film, který pořádně hrábne do strun a zahraje celkem podmanivé, byť dost klišovité post-apo country s vůní stařeckého westernu. Logan dává všemožně najevo, že to s ratingem R myslí smrtelně vážně. A celkem mu to voskuje.

Čelisti: váš univerzální filmový klistr.