Čelisti: Pacienti doktora Freuda

26. leden 2012

Ti chlapci potřebují terapii. Nebo ne? Oscarové taháky je nechávají netečnými až apatickými, zato nad upovídanými a vlažně přijatými filmy zažívají až spastickou extázi. Co potlačují? A kudy se to vrátí?

Již v novinkovém bloku můžeme postihnout ono zvláštní, sublimované pnutí niterného antagonismu. Série povrchních novinkových asociací náhle exploduje ve frenetické schizoidní běsnění nad Oscary. Symbolická síť traumatu je uspořádána kolem několika synaptických bodů: kde jde Drive? Kam se poděl Ryan Gosling? Kdo zradil Den zrady? Pacienti v těchto momentech projevují hyperaktivitu přecházející až v nadproduktivní libidinální ekonomii.

Zklidní se při příchodu doktorů Freuda a Junga a primáře Cronenberga. Pacient Řehák upadá do náhlé chorobné apatie a po vzoru Hesychastů hledí na své břicho. Pacient Schmarc podléhá deziluzi a ventiluje své zbytnělé ego. S pacientem Stuchlým i nadále smýká jeho id. Čistá secesní idyla, Klimt Eastwood, Carl D-Moll a slavný Cronenbergův horror Mucha. Trojice pacientů zastává obsedantní blud, že Nebezpečná metoda je jeden z nejlepších filmů poslední doby. Léčba nemožná.

Následuje asociační terapie pacienta Schmarce. Kontraband – zmatek. Černobílý svět – dorty. Malíř Jackson Poloczek. Sténání Lany Del Rey. Obsedantně kompulzivní porucha. Libidinální imploze vkusu. Aleš Řechlý. Dan Stuhák. Lističe.

Doporučeny ranní elektrošoky a večerní procházky.

autoři: Aleš Stuchlý , Vít Schmarc , Daniel Řehák
Spustit audio