Čelisti: Rozkoš s Kamilčinou Klódelkou

Od té doby se chlapci rádi věnují dumontáži diváckých iluzí. Jejich guru Bruno Dumont se letos přihlásil do soutěže o nejtrýznivější filmový zážitek s počinem Camille Claudel 1915, v němž exceluje Juliette Binoche a herecký ansámbl posbíraný na různých klinikách pro tělesně a duševně postižené. Zážitek na pomezí ultimátní estetické seance a exploatace si od synů Freudových (Mikuláše Aleše a andělského prasátka Dana) vysloužil pochvalné tleskání.

O poznání menší rozkoš přinesla Vítovi do jeho duševní Čertovky Jitky Rudolfová. Její druhý film je určitě pokrokem od usedavého pláče českých chcípáků a chcípaček, ale navzdory snaze o symboličnost a univerzálnost z ní nezaznívá nic naléhavého. Nebo to aspoň v hučení orkánu Xaver muž, který na projekce nosí zásadně plyšového krokodýla a banánové stíny, nezaslechl. Snad příště. To čekání je už nekonečný.

Do příště si neholte chodidla. Jde se na elfy.