Čelisti: Zmoudření gotiků

Nový film božského Paola Sorentina nás překvapivě potěšil všechny kromě Daniela, který necítí bolest, tudíž necítí ani tu pravou gotiku. Zatímco Tady to musí být jeho krhavým očím uniklo, řádění moduritových Pirátů již nikoli – a chovatele kanárků a pěstitele Jolly Rogerů jistě potěší, že se animovaná poťouchlost (párkového) studia Aardman vydařila.

Aktuální díl byl zkrátka určen především citlivým bukanýrům z Blaťáku, lovcům nacistických zločinců, coenovcům, mordechajům, dentistům a vynálezcům kufrů na kolečkách. Ti všichni se totiž mihnou Sorentinovým filmem, jehož vybraný styl, nekompromisní humor a příjemné vibrace neruší ani poněkud invazivní hudební složka, která místy uspávala i jinak nadměrně hyperaktivního „mentálního kartografa“ Aleše.

Jeho sklivcové mapy horkého zboží z Cannes jistě fajnšmekry potěší. I fanynky Benedicta Cumberbatche zaplesají, neboť z rachitického asociála se stává postrach posiloven. Jedinci s chlupatými chodidly znervózní, protože deset revolučních minut z Hobita vzbudilo hodně rozporuplné reakce. Snad je ale uklidní jediná jistota tohoto světa: Mutter, ich bin dumm.

Čelisti – vaše zírající propast.