České turistické značky dobývají svět. Po Brazílii je nyní zavádějí v Mongolsku

Samostatná aplikace Reels by fungovala na stejném principu jako čínský TikTok, jehož osud je ve Spojených státech nejistý. Podle serveru BBC to řekl šéf platformy Adam Mosseri zaměstnancům společnosti. V lednu americké úřady TikTok krátce zakázaly. Prezident Donald Trump ale jeho působení opět povolil, než se úřady s firmou dohodnou na dalším postupu. Mateřská společnost Instagramu Meta na žádost BBC o komentář bezprostředně nereagovala.

V lednu americký prezident Donald Trump prodloužil TikToku lhůtu o 75 dní, aby splnil zákon podepsaný tehdejším prezidentem Joem Bidenem, který vyžaduje prodej nebo zákaz platformy.

V souvislosti s tím zmínil Trump možnost společného podniku s tím, že usiluje o partnerství Spojených států a čínského vlastníka TikToku ByteDance v poměru 50:50. Neposkytl ale žádné další podrobnosti o tom, jak by to mohlo fungovat.

Bidenova administrativa tvrdila, že TikTok, který má v USA 170 milionů uživatelů, může Čína využívat jako nástroj pro špionáž a politickou manipulaci. Odpůrci zákazu uváděli jako důvod pro zachování platformy svobodu projevu. V roce 2018 Meta spustila samostatnou aplikaci Lasso, která měla TikToku konkurovat, ale později byla zrušena.

Drony (AUV) jsou vybaveny senzory a kamerami s vysokým rozlišením. Data, která shromáždí, dají vědcům z Kyperského námořního institutu (CMMI) jasnou zprávu o účinnosti jejich umělých útesů z ekologicky šetrné cementové směsi, které postavili pomocí 3D tisku. Ty mají přilákat život do jinak pustých částí moře, píše server Euronews.

Zkušební provoz projektu nazvaného EONIOS probíhá u kyperského přístavu Ayia Napa. Vědci plánují umístit umělé útesy ve vodách u kyperského města Limassol na jižním pobřeží. Mají být v hloubce přibližně 20 metrů, kam ještě může dopadat sluneční světlo.

„Útesy přitahují vše od vegetace až po velké ryby. Ve vodách u Kypru v současné době není dostatek potravy pro mořské živočichy. Proto se pro ně snažíme prostředí zlepšit,“ řekl ředitel CMMI Zakarias Siokouros. Dál uvedl, že cílem partnerství je nabídnout systém EONIOS dalším zemím, které by chtěly posilovat své rybí populace právě pomocí umělých útesů.

Klíčovým prodejním argumentem pro AUV je, že mohou poskytovat dohled, sběr 3D dat a ochranu oblasti s výraznou slevou v porovnání s klasickými ponorkami. V budoucnu mohou najít uplatnění také při monitorování mořského dna pro účely těžby ropy nebo zemního plynu.

Plán je pravděpodobně součástí omezení aktivit LGBTQ+ komunity ze strany premiéra Viktora Orbána, který se aktuálně připravuje na volby v roce 2026. V nich Fidesz poprvé čelí výzvě nového politického soupeře, píše The Guardian a agentura Reuters.

Členové LGBTQ+ komunity uvedli, že Pride je akce přátelská k rodinám a pro děti nepředstavuje žádnou hrozbu. Účastníci budapešťské Pride tradičně procházejí Andrássyho třídou, širokou, stromy lemovanou ulicí v centru Budapešti. Aktuálně není jasné, zda chce vláda akci pouze přesunout do vnitřních prostor nebo na ni také omezit přístup.

Premiér Viktor Orbán, který je u moci od roku 2010, zastává křesťansko-konzervativní hodnoty a v roce 2021 jeho vláda prosadila zákon, který mezi mladými lidmi do osmnácti let zakazuje šíření materiálů zobrazujících homosexualitu nebo změnu pohlaví. Zatímco vláda normu odůvodňuje snahou chránit děti, skupiny na ochranu lidských práv ji označují za diskriminační. Orbánova vláda uvedla, že zákon, který oslovuje jádro voličů vládní strany Fidesz, má pouze chránit děti a není zaměřen na LGBTQ+ komunitu.

Zákon vyvolal obavy mezi maďarskými homosexuály, bisexuály a transsexuály. Evropská komise kvůli němu v polovině roku 2022 podala na Maďarsko k Soudnímu dvoru EU žalobu. Manželství homosexuálů není v Maďarsku povolené a Orbánova vláda v ústavě nově definovala manželství jako svazek jednoho muže a jedné ženy a omezila také adopce dětí homosexuály.

Mitchell Ring a Jennifer Colinová letěli minulý týden s leteckou společností Qatar Airways z Melbourne do katarského hlavního města Dauhá. Asi po deseti hodinách letu žena, který právě vyšla z toalety, zkolabovala a zemřela přímo před nimi. Posádka se rozhodla, že tělo mrtvé pasažérky na zbývající čtyři hodiny letu umístí na sedačku právě vedle nich, informoval server NBC News.

Podle Ringa se posádka nejprve snažila ženu přesunout na vozíku do byznys třídy, to se jí ale nepodařilo. „Nedařilo se jim provést ji uličkou,“ uvedl v pořadu A Current Affair Channelu 9. „Vypadali trochu frustrovaně, pak se jen podívali na mě a viděli, že vedle mě jsou volná místa, manželka byla na druhé straně, byli jsme v řadě po čtyřech. Zeptali se mě, jestli se můžu posunout, tak jsem se posunul. Pak posadili paní na sedadlo, na které jsem předtím seděl já,“ dodal.

Posádka letadla jim údajně po zbytek letu nedovolila se přesunout. Vedle mrtvoly museli sedět i po přistání, kdy ji přebíral lékařský personál. Dodali, že společnost Qatar Airlines jim ani poté nenabídla žádnou podporu. Cílovou destinací páru byly italské Benátky. Uvedli, že se stále snaží svůj výlet zachránit.

Společnost Qatar Airways se v pondělí omluvila. „V první řadě myslíme na rodinu cestující, která bohužel zemřela na palubě našeho letu. Omlouváme se za všechny nepříjemnosti a potíže, které tento incident mohl způsobit,“ uvedli v prohlášení.

V roce 2024 Japonsko vydalo přibližně 3,7 milionu pasů. To je sice o 8,8 % víc než rok předtím, ale pořád o 15,2 % méně než v roce 2019.  Celkový počet platných cestovních pasů v zemi činil přibližně 20,77 milionu, což představuje přibližně 16,8 % celkové populace. Pro porovnání třeba ve Spojených státech má pas zhruba 50 % obyvatel. Informuje o tom server Japan Times, který vychází z čísel japonského ministerstva zahraničí.

Japonsko mělo vždy nízký podíl lidí s pasem ve srovnání s ostatními zeměmi, v roce 2010 se trvale pohyboval kolem 22-24 %. Během pandemie covidu-19 však tento podíl dále klesl a od té doby zůstává nízký. Úředník ministerstva zahraničí, který má průzkum na starosti, uvedl, že ačkoli si vláda není jistá, proč je počet pasů v Japonsku stále nízký, jedním z často uváděných důvodů je slabý jen, který mnohé odrazuje od cestování nebo studia v zahraničí.

Japonský pas je přitom podle Henley Passport Index už šest let v řadě nejsilnějším na světě. V tomto roce se k němu přidala ještě Francie, Německo, Itálie, Singapur a Španělsko. Lidé s tímto pasem mohou volně cestovat do celkem 194 zemí na celém světě (z celkových 227). Český pas se spolu s australským, novozélandským a polským umístil na šestém místě. Češi mohou s pasem volně vycestovat do 189 zemí.

Nové statistiky ukazují, že sociální pracovníci od roku 2015 prošetřili 14 000 posudků spojených s obviněním z čarodějnictví. The Guardian informuje, že ve většině případech jde o zneužívání na základě víry a děti jsou často obětí týrání.

Snímek Kindoki Witch Boy přináší konkrétní příběh církevního vymítání. Je o 33letém chlapci Mardoche Yembim. V dětství odjel z Demokratické republiky Kongo do Londýna, kde bydlel u svých příbuzných. Ti ho ale obvinili z čarodějnictví a poslali ho na vymítání.

„Kdyby se příběh jako Kindoki Witch Boy objevil, když jsem byl dítě a procházel těmito zkušenostmi, necítil bych se tak sám. Chci, aby tento film proměnil něco, co bylo špatné, v něco dobrého, aby pomohl dalším dětem, které procházejí tím samým. Doufám, že obviněné děti uvidí, že existuje pomoc a že to mohou přežít,“ řekl k filmu jeho hlavní představitel Yembi.

Film šel do kin v Británii 25. února. Na stejný den také připadá 25. výročí smrti Victorie Climbié, další obětí církevního vymítání. Viktorii do Velké Británie přivezla její prateta Marie-Thérése Kuouao z Republiky Pobřeží slonoviny. Jejím rodičům totiž nabídla, že jí dá evropské vzdělání.

Viktorii však Kouao a její partner Carl John Manning po dlouhodobém a extrémním týrání zabili. Podle nich byla posedlá zlými duchy. Pastor ji vymítal a nutil ji třeba spát v pytli na odpadky v mrazivé koupelně. V době její smrti bylo na jejím popáleném a podvyživeném těle nalezeno 128 jednotlivých zranění Podle lékařů to byl jeden z nejstrašnějších případů zneužívání dětí, který kdy viděli.

Favely v Riu jsou vládou zanedbávané nouzové osady, které se musí vyrovnávat s vysokými teplotami. Klikaté uličky a chodby z cihel, plechu a betonu bez jediného stromu pohlcují sluneční teplo a vyzařují ho do okolí. Studie Federální zemědělské univerzity v Riu de Janeiru z roku 2015 ukázala 36stupňový rozdíl v teplotách povrchu země mezi nejteplejšími čtvrtěmi města a blízkými oblastmi s vegetací. Zjistila také, že teplota povrchu země v tepelných ostrovech Ria se za předchozí desetiletí zvýšila o 3 stupně, uvedl server NPR.

V roce 2014 převzal Luis Cassiano Silva odpovědnost za zlepšení života komunity a začal vyučovat, sázet, zahradničit a pěstovat v Parque Arará jedné z velkých favel v Riu, píše web Good News Network.

Cassiano je zakladatelem neziskové organizace Teto Verde Favela, která učí obyvatele favely, jak si postavit vlastní zelené střechy, aby se vyhnuli horku nebo utrácení za ventilátory a klimatizace. Sníží se tak efekt tepelného ostrova a zpomalí odtok dešťové vody. Dále mohou tlumit hluk, zlepšovat energetickou účinnost budov, zabraňovat záplavám nebo zmírňovat úzkost, popisuje NPR.

Sám Cassiano dodal, že cílem projektu je nejen boj proti efektu městského tepelného ostrova. Jeho iniciativa spočívá především v tom, že učí lidi, jak zahradničit. Spontánní komunitní plánování a soběstačnost úspěšně chrání obyvatele před nejhoršími dopady klimatických změn.

Spojené státy jsou federativní republikou, která se dělí na 50 států. Kanada je federací o deseti provinciích. Co se v USA nazývá státní park, nazývají Kanaďané provinční park. Uživatelé teď na sociálních sítích sdílí snímky obrazovky, na nichž jsou provinční parky v Britské Kolumbii a dalších kanadských provinciích označené Google vyhledávačem jako „státní parky“. Server CBC jmenuje například Short Hills v Ontariu, Juan de Fuca na ostrově Vancouver nebo Writing-On-Stone v jižní Albertě.

Ačkoli tato změna klasifikace vznikla ještě před současným napětím, mnoho uživatelů Google Maps na tento fakt upozorňuje v souvislosti s pokračující rétorikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Současný šéf Bílého domu několikrát prohlásil, že by se Kanada měla stát 51. státem USA, což v mnoha Kanaďanech vyvolalo obavy i hněv. Označení přírodních rezervací na Google Maps rozhořčení Kanaďanů o to více prohloubilo. „Znepokojivé odhalení vzbudilo pozornost mnoha lidí, kteří to vnímají jako útok na kanadskou identitu,“ uvedla obyvatelka Kanady Rachel Deren pro CTV News. „Ráda bych upozornila na tento nechutný projev amerického útlaku kanadské kultury a autonomie,“ dodala.

Společnost Google uvedla, že v poslední době neprovedla žádné změny ve způsobu označování parků v Kanadě: „Naprostá většina těchto parků má již několik let své stávající označení.“ Dlouholetá editorka Google Maps Mackenzie Shopland pro CTV News poznamenala, že mnoho zemí používá kategorii „státní park“, protože v současné době neexistuje kategorie „provinční park“.

Poté, co se společnosti Google o víkendu ozvaly stovky nespokojených kanadských uživatelů, firma nakonec změny vrací zpátky. „Aktivně pracujeme na aktualizaci označení parků v Kanadě, aby nedocházelo k nedorozuměním,“ napsala firma v pondělním prohlášení.

Sluchátka s funkcí potlačení hluku chrání před hlukem každodenního života. Někteří odborníci ale pojali podezření, že neustálé filtrování okolního hluku může mít nečekané důsledky. Příznaky mohou zahrnovat potíže s porozuměním slov, která jsou vyslovena příliš rychle nebo v hlučném prostředí. Lidé také mohou mít problém určit, odkud zvuk přichází. Problém je ovšem v mozku, nikoli v uších, upozorňuje britský Guardian.

„Mozek je zvyklý na tisíce různých zvuků najednou a vždy dokáže rozpoznat, co stojí a co nestojí za pozornost. Když venku štěká pes, ve zlomku vteřiny poznám, že je to štěkot psa, a je mi to jedno. S potlačením hluku dáváte mozku k dispozici pouze jeden zdroj zvuku, ať už je to podcast nebo hudba. Mozek se nemusí starat o nic jiného,“ říká Renee Almeida, vedoucí klinického pracoviště audiologie pro dospělé ve zdravotnickém zařízení NHS Imperial College.

Audiologové v pěti institucích NHS tvrdí, že zaznamenali nárůst počtu mladých lidí, kteří k nim začali docházet. Problém, známý jako porucha sluchového vnímání (APD), je často diagnostikován u dětí, takže nárůst počtu dospělých s podobnými problémy připadá Almeidě podezřelý. Domnívá se, že viníkem by mohlo být rozšířené používání sluchátek s potlačením hluku.

Mobilní příslušenství by podle audioložky mohlo narušit vývojový proces, při kterém se děti učí vnímat zvuky. U dospělých by to zase mohlo zapříčinit zlenivění mozku, podobně jako když ochabují svaly bez cvičení. V obou případech audioložka varuje, že lidé pak mohou přijít o schopnost porozumět řeči v okolním ruchu.

Pětadvacetiletá administrativní pracovnice z Londýna, u níž byla nedávno diagnostikována APD, sdělila BBC, že se její sluch změnil po nástupu na univerzitu. „I když vnímám, že se nějaké zvuky ozývají, nemůžu se zaposlouchat, odkud přicházejí. Vím, že je to hlas konkrétního člověka, jen ho nedokážu dostatečně rychle vyhodnotit,“ uvedla Sophie. Příčina Sophiiny diagnózy APD není známa. Její audiolog se však domnívá, že na tom může mít podíl nadměrné používání sluchátek s potlačením hluku, která má Sophie ve zvyku nosit až pět hodin denně.

Ačkoli v tuto chvíli neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by sluchátka s potlačením hluku poruchu APD způsobovala, Renee Almeida věří, že si tato problematika zaslouží pozornost.