Čichám, čichám zkažené jídlo. Elektronický nos umí rozpoznat nebezpečné bakterie v potravinách

27. listopad 2023

Izraelská společnost Sensifi vyvinula elektronický nos, který je schopný rozpoznat, jestli se v jídle vyskytují bakterie jako salmonelóza nebo E.coli. Nástroj má pomoct rozpoznat nezávadnost potravin. O vynálezu informuje BBC.

Každý lidský nos umí rozeznat pomocí až čtyř set receptorů okolo jednoho bilionu různých vůní. Nejnovější elektronické senzory, které na pachy upozorňují stále rychleji a přesněji, jsou složeny z elektrod pokrytých nanočásticemi uhlíku. Různé bakterie emitují různé pachy anebo nestálé organické sloučeniny.

„Tyto specifické kvality se dají převést na elektrický signál,“ popisuje profesor Raz Jelinek, vývojář elektronického nosu a přednášející na izraelské Ben Gurionově univerzitě v Negevu. Po zpracování tohoto signálu se vzorek porovná pomocí AI se stále se rozrůstající databází a informuje uživatele o výsledku.

Takto vypadá elektroda v „nosu“:

Výkonný ředitel společnosti Modi Peled dodává, že dříve museli producenti potravin vzorky vozit na testování do laboratoří a výsledky byly známy až za několik dní. Sensifi by měl výsledky vyhodnotit do hodiny a firmy by tak mohly nový přístroj používat přímo ve výrobnách. „Testovací metody v potravinářském průmyslu se nezměnily skoro 50 let. Doteď nebyla AI v testování využita,“ dodává Peled.

autor: Michael Džindžichašvili
Spustit audio
  • Elvisově vile hrozí exekuční dražba. „Je to podvod,“ tvrdí jeho vnučka

    22. květen 2024
    Graceland Elvisův dům

    Vnučka Elvise Presleyho se snaží zastavit plánovaný prodej jeho Gracelandu. Všímá si toho americká stanice NPR. Žena tvrdí, že společnost, která se na prodeji podílí, nejenže zfalšovala dokumenty, ale že ve skutečnosti ani neexistuje. Domu rockové hvězdy i tak hrozí exekuční dražba.

    Herečka Danielle Riley Keoughová se stala majitelkou nemovitosti v Memphisu po smrti své matky - a jediné Elvisovy dcery - Lisy Marie Presley v lednu 2023. Žena v žalobě uvádí, že v září 2023 společnost "předložila dokumenty, které měly prokazovat, že její matka - Lisa Marie Presleyová – si půjčila od společnosti Naussany Investments 3,8 milionu dolarů a jako zástavu poskytla svěřenecký list zatěžující Graceland".

    Keoughová ale tvrdí, že její matka si tyto peníze nikdy nepůjčila, že podklady k půjčce jsou padělané a že podpis její matky byl zfalšovaný. Společnost Naussany Investments se dosud v této záležitosti veřejně nevyjádřila. Slyšení v této věci je naplánované na dnešek (22. 5.) a dražba dobu se má uskutečnit už zítra (23.5.), jak informoval web NBC.

    Zpěvák Elvis Presley koupil Graceland v Memphisu v americkém státě v Tenessee roce 1957 a žil v ní až do své smrti o 20 let později. Na místě je také pohřbený, společně s rodinou. Na začátku 80. let byl rozlehlý areál zpřístupněn veřejnosti jako muzeum, které v současnosti ročně navštíví zhruba 600 000 lidí.

  • Fanynku trefil míček o rychlosti 170 kilometrů v hodině. Její zranění je teď na sběratelské kartičce

    22. květen 2024
    baseball, sport, usa, MLB

    Baseballovou fanynku trefil na zápase míček o rychlosti přes 170 kilometrů v hodině. Fotka s jejím zraněním je teď na baseballové sběratelské kartičce. Všímá si toho list New York Times. Liz McGuire seděla na třetí metě a povídala si s kamarádkou, když ji míček zasáhl ji do hlavy a nad pravým okem jí udělal velkou bouli.

    Míček jí sice nezůstal, dostala teď ale 110 baseballových karet Topps s obrázkem jejího oteklého čela. Míček letěl rychlostí 110 mil neboli 177 kilometrů za hodinu. Podle vyjádření klubu McGuireovou okamžitě ošetřili zdravotníci na stadionu. Žena se pak rozhodla vrátit na své místo a sledovat zbytek zápasu.

    „Asi mám jen otřes mozku a dobrý příběh,“ řekla McGuireová a dodala, že si o víkendu koupila dva losy do loterie. Údajně se také nenechá odradit a půjde i na další zápasy svého oblíbeného týmu. USA Today uvádí, že jí tým Blue Jays pak daroval merchandise, vstupenky na další zápasy a podepsaný míček.

    Pravděpodobnost, že vás při baseballovém zápase zasáhne míček nebo pálka, je podle New York Times nízká. Do roku 2018 všechny týmy americké Major League Baseball rozšířily sítě za domácí metou a podél faulových čar, aby zajistily bezpečnost fanoušků. Diváci jsou na zápasech M.L.B. také varováni před nebezpečím létajících předmětů.

  • Elektronické cigarety můžou podle vědců zvyšovat riziko rakoviny plic. Riziku jsou vystaveni hlavně bývalí kuřáci

    22. květen 2024
    kouření, vaping, elektronická cigareta, ilustrační

    Kouření elektronických cigaret může podle vědců zvyšovat riziko rakoviny plic. Všímá si toho web Deutsche Welle s odkazem na jihokorejskou studii z nemocnice Seoul National University Bundang Hospital.

    „Jedná se o první rozsáhlou populační studii, která prokázala zvýšené riziko rakoviny plic u uživatelů elektronických cigaret po ukončení kouření,“ uvedl Yeon Wook Kim, který výzkum vedl.

    Vědci měření prováděli od roku 2012 až do roku 2021. Za tu dobu onemocnělo rakovinou plic asi 53 000 lidí a přes 6 300 z nich na nemoc zemřelo.

    Bývalí kuřáci, kteří začali kouřit e-cigarety, byli vystaveni až dvakrát většímu riziku diagnózy rakoviny plic a úmrtí na nemoc, než kuřáci, kteří přestali kouřit a e-cigaretám se také vyhýbali.

    E-cigarety obsahují potenciálně škodlivé chemické látky, i když v nižším množství než tabákové cigarety. „Nebezpečné chemické látky, které se nacházejí e-cigaretách mohou poškodit plíce. Jsou mezi nimi třeba akrolein, formaldehyd, diacetyl a ultrajemné částice, které můžete vdechnout. Vapingové výrobky mohou obsahovat také těžké kovy, jako je olovo,“ uvedla Ashley Merianosová, docentka na univerzitě v americkém Cincinnati.

    Deutche Welle připomíná, že důkazy, které by přímo potvrzovaly, že kouření e-cigaret způsobuje rakovinu plic vědci nemají. Autoři studie podle britského listu Daily Mail i tak varují, že by lékaři měli upozorňovat na potenciální škodlivé účinky elektronických cigaret při odvykání kouření.

  • Oceány mění svoji barevnou škálu. Některé se s oteplením zelenají, jiné přechází do tmavě modré

    21. květen 2024
    Oceán

    Některé oceány mění svou barvu. Podle nedávné studie publikované v časopise Nature jde o víc než 56 % celkové plochy světového oceánu. To je větší plocha, než kterou zabírá pevnina. Může za to pravděpodobně změna klimatu a s ní spojené oteplování oceánů. Informuje o tom server BBC.

    Barvu oceánu ovlivňuje to, co se nachází v něm. Na otevřeném oceánu je to hlavně fytoplankton. Ten obsahuje chlorofyl (fotosyntetické barvivo), který mu dodává zelený odstín. Nedávná zpráva o klimatu v Evropě, kterou v dubnu 2024 zveřejnila klimatická služba Evropské unie Copernicus, odhalila, že přítomnost fytoplanktonu v oceánech se proměňuje.

    Zatímco některé vody jsou stále zelenější, zejména v nízkých zeměpisných šířkách poblíž rovníku, jiné se s rostoucí teplotou stávají stále modřejšími. Sytě modré vody obsahují méně života, zatímco zelenější vody signalizují přítomnost většího množství fytoplanktonu. Vědci se domnívají, že tyto změny barvy přesahují přirozené meziroční výkyvy a jsou známkou zvyšování teploty oceánů.

    Podle nedávného měření od loňského března každý den teplota oceánu přesáhla předchozí rekord. A mořské plochy se oteplují rychleji, než se očekávalo.

    Dopad těchto změn na oceány bude pravděpodobně dramatický. Někteří vědci předpovídají, že se větší hustota fytoplanktonu bude s pokračujícím oteplováním posouvat severně rychlostí přibližně 35 km za deset let. To povede i ke změnám v rozšíření zooplanktonu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ drobných živočichů, kteří se živí fytoplanktonem. Vědci očekávají, že se druhové bohatství sníží v tropech a dramaticky vzroste v mírných a subpolárních vodách.

  • Lidé znovu objevují kouzlo „hloupých telefonů“, cíleně snižují čas strávený u obrazovky

    21. květen 2024
    Starý mobil

    Někteří lidé se začínají vracet k „hloupým telefonům“. U těch chytrých jim vadí, že můžou snižovat soustředěnost, negativně ovlivňovat spánek a zhoršovat problémy s duševním zdravím. Je tu ale jeden háček – staré telefony možná brzy přestanou úplně fungovat.

    Od vydání prvního dotykového telefonu už je to 17 let. Od té doby vznikla řada studií, které ukazují negativní dopad neustálého připojení k internetu a sociálním sítím. Téměř celá jedna generace už vyrostla na chytrých telefonech. Spousta lidí si ale negativní účinky uvědomuje i samo na sobě a používání telefonu se snaží omezovat.

    Existuje mnoho způsobů, jak to dělat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ některé telefony nabízí přímo „shut down“ režim, při kterém lze, na jak dlouhou dobu uživatel potřebuje, omezit některé aplikace. Na jiných si zase můžete stáhnout softwary, které telefon „zjednoduší“ a omezí ho na základní aplikace. Některým uživatelům ale tato řešení nestačí. Rozhodli se tak přejít na tzv. „dumpphone“ neboli hloupé telefony. Tenhle pojem souhrnně označuje všechny telefony, které mají jen základní funkce, jako je volání, psaní textových zpráv a nastavování budíku.

    Podle údajů společnosti Counterpoint Research ze srpna 2023 tvoří v USA dumpphony 2 % trhu s telefony. To je sice nepatrný zlomek, ale i tak je to dost přístrojů. Společnost Counterpoint odhaduje, že jen v USA se do konce roku prodá 2,8 milionu takových telefonů. Podle společnosti Statista Market Insights se předpokládá, že celkový celosvětový trh s hloupými telefony přinese v letošním roce tržby ve výši 10,6 miliardy dolarů (přes 230 miliard Kč).

    Problémem ale může být, že technologie, na kterých tato zařízení běží, zastarají natolik, že nebudou schopna fungovat. Například uživatelé dumbphonů po celém světě budou mít smůlu, pokud zcela zmizí sítě 2G a 3G. Navíc hodně firem vyžaduje, aby zaměstnanci používali chytré telefony. I proto se velké firmy do výroby hloupých telefonů moc nepouští.

    Třeba newyorská společnost Light vytváří přizpůsobitelné Light Phony. Telefon má kromě základních funkcí ještě kalendář, umí streamovat podcasty a hudbu a pořizovat poznámky. Navíc je jeho obrazovka podobná obrazovkám ve čtečkách s možností úplného snížení jasu.

  • Vesnice ve švýcarských Alpách uvažuje o zavedení vstupného, reaguje na velký nápor turistů

    21. květen 2024
    Lauterbrunnen

    Pitoreskní vesnice Lauterbrunnen ve švýcarských Bernských Alpách se potýká s velkým náporem turistů. Místní úřad vytvořil pracovní skupinu, která by měla podle serveru Swiss Info přijít se způsoby, jak se s množstvím návštěvníků vypořádat. Inspiraci hledají v Benátkách, kde zpoplatnily vstup pro turisty, kteří ve městě nepřespávají.

    Vesnice Lauterbrunnen ve švýcarském hornatém regionu Bernese Oberland trpí přeplněnými ulicemi, na komunikacích se válí odpadky a v obci neúnosně rostou nájmy. Podle vedení obce, ve které žije méně než 800 obyvatel, za to může přehnaný zájem turistů. Jedním z možných řešení je zavedení poplatku za vstup pro některé návštěvníky. Informuje o tom server CNN.

    Navrhovaný poplatek by se platil prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu. Za vstup by platili hlavně návštěvníci, kteří přijeli autem – a to zhruba 5 až 10 švýcarských franků. Výjimku by podle starosty Lauterbrunnenu měli turisté, kteří si ve vesnici něco předplatí – například hotel, nebo výlet – a taky ti, co přijedou veřejnou dopravou. Ve švýcarském údolí, které končí čtyř tisícovkou Jungfrau, se nachází řada atraktivních lokalit, jako třeba vodopády Staubbach, které se svými 270 metry patří mezi nejvyšší v Evropě. Během loňské sezony podle statistik hotelů v celém Švýcarsku přespalo historicky nejvíce lidí, a to 23,9 milionu.

    Na světě je už více než 60 destinací, kde musí turisté zaplatit za vstup. Zavedení takových turistických daní se však stále ukazuje jako kontroverzní téma. Například v Benátkách proti zavedení poplatků někteří obyvatelé protestovali. Argumentovali, že jejich domov není zábavní park.

  • Vědci vynalezli pesticid inspirovaný lepkavou tekutinou masožravých rostlin

    20. květen 2024
    pesticidy, horčičné pole, zemědělství

    Vědci pravděpodobně vynalezli alternativu k chemickým pesticidům. Škůdce by mohl v budoucnu hubit lepkavý gel, vyrábí se z jedlých olejů. Na užitečný hmyz, jako jsou třeba včely, nemá žádný účinek.

    Nový pesticid, přezdívaný „hmyzí lepidlo“, se inspiruje od masožravých rostlin, které stejný mechanismus využívají při chytání své kořisti. Kapalinu, stejně jako běžně užívané pesticidy, zemědělec rozpráší na pole.

    Lepkavé kapičky pak zasáhnou drobný hmyz a k rostlině ho přilepí. Takzvaný fyzický pesticid, má na rozdíl od toho chemického velkou výhodu – škůdci si na něj nemohou vyvinout rezistenci. Musela by jim totiž vyrůst větší a silnější těla, aby se nepřilepili.

    Používání chemických pesticidů se podle serveru The Guardian v posledních třech letech navýšilo o 50 %, protože poptávka rostoucí světové populace se úměrně zvyšuje.

    Někteří zemědělci už používají různé alternativy. Nasazují třeba hmyz, který škůdce hubí. Nově vyvinutý fyzický pesticid má však tu výhodu, že stejně jako ten chemický, se dá nanášet plošně. Vědci ho testovali na třásenkách, které napadají víc než 500 druhů zeleniny, ovoce a okrasných plodin. Během dvou testovacích dnů pesticid zachytil přes 60 % všech třásenek.

    Tým vědců teď zkoumá, za jak dlouho se lepivé kapky rozloží. Zjišťuje také, jak rychle snižuje lepivost kapek prach. Uvažují tak nad zakomponováním vůně do pesticidu, aby byl pro škůdce ještě lákavější. Vyrábět by se ale údajně mohl i z levného odpadního oleje. Je to tak vůbec první biologicky odbouratelný pesticid, který byl vynalezen.

  • Nezapomeňte na kulturu. Nadace připomínají kandidátům do Evropského parlamentu, že jde o zásadní téma

    20. květen 2024
    EU, Brusel, evropská unie, vlajka

    Evropská kulturní nadace společně s Culture Action Europe a Europa Nostra sepsaly otevřený dopis. V něm vyzývají politiky, aby v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu nezapomněli na kulturu. Podle nadace je kultura stále vnímána jako odvětví menšího významu. A to i přesto, že s sebou nese nezastupitelné hospodářské a sociální přínosy.

    V dopise požadují aby „byla kultura výslovně zahrnuta do předvolebních programů politických stran a hnutí.“ Kultura podle organizací přispívá k udržitelnému rozvoji a sociální spravedlnosti v Evropské unii. Upozorňují taky na to, že kultura má pro voliče velký význam. Informoval o tom web Euronews

    Segment v Evropě zaměstnává 7,7 milionu lidí, což představuje 3,8 % celkové zaměstnanosti v EU. Podílí se taky na 4 % HDP celé Evropské unie. Přesto je na kulturu vyčleněno pouze 0,2 % rozpočtu EU. Pro srovnání zemědělství se na HDP EU podílí 1 %, ale dostává 11 % z rozpočtu.

    Evropská kulturní nadace funguje už od roku 1954. V 80. letech se podílela na spuštění studentského výměnného programu Erasmus. Díky němu od té doby studovalo v zahraničí zhruba 14 milionů studentů. Taky se společně s dalšími nadacemi podílela na oživení kultury po pandemii covid-19.

  • Evropské letecké společnosti s vnitrostátními lety volají po narovnání emisních pravidel

    20. květen 2024
    letadlo, letecká doprava,

    Letecké společnosti se zapojily do kampaně před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Neshodnou se ale na požadavcích. Společnosti s vnitrostátními lety požadují od Evropské unie narovnaní klimatických pravidel. Informoval o tom web Politico.

    Letecké společnosti a další průmyslová odvětví náročná na emise oxidu uhličitého jsou v EU, Velké Británii a Švýcarsku zatíženy Evropským systémem pro obchodování s emisemi (ETS). Ten vyžaduje, aby společnosti nakupovaly povolenky na pokrytí emisí oxidu uhličitého, které vypouštějí. Systém se ale v letecké dopravě vztahuje pouze na lety na krátké vzdálenosti a nedopadá na lety dálkové.

    To se nelíbí nízkonákladovým společnostem, jako je třeba Ryanair. Ten od EU požaduje, aby povolenky museli kupovat všichni. Dopravci jako Lufthansa, Air France nebo KLM, kteří častěji létají právě do vzdálených destinací, jsou proti. 

    Zatímco na lety na krátké vzdálenosti se vztahuje systém ETS, pro lety na dlouhé vzdálenosti bude zaveden systém pro snižování emisí Corsia z produkce OSN. Začne ale platit až v roce 2027 a je mírnější než evropský systém. Podle výpočtů zprávy skupiny Transport & Environment, která se zabývá ekologickými kampaněmi, zaplatily společnosti, které létají po Evropě, v roce 2023 za povolenky ETS zhruba 3 miliardy eur. Vnitrostátní lety ale vyprodukují pouze 22 % emisí ze všech letů z Evropy.

    Šéfové leteckých společností, které vypravují hlavně vnitrostátní lety, varují, že jejich firmy jsou kvůli přísným klimatickým pravidlům EU v nevýhodě a vyzvali k zavedení plošných standardů.