Čína zvýšila odměny pro internetové udavače. Kdo nahlásí porno, může vydělat až 2 miliony korun

13. prosinec 2018

Čínské úřady pokračují v boji proti pornu na internetu. Nově zvýšily odměnu pro ty, kteří udají autory pornografických materiálů z řad svých známých. Až na 600 tisíc juanů, tedy asi na 2 miliony korun, si může přijít každý, kdo úřadům nahlásí pornografický obsah a jeho autora. V Číně je jakýkoliv pornografický obsah považován za nezákonný.

Vzhledem k tomu, že průměrná roční mzda v Číně loni činila 74 318 juanů, je pravděpodobné, že se najdou lidé, ze kterých se stanou lovci pornografického obsahu. Nařízení platí od prvního prosince. Informuje o tom server Techinasia. Jeden z uživatelů v Číně populární sociální sítě Webio nařízení komentuje: „Dnes nejdu do práce. Budu všude možně hledat materiály, které považuji za nepříjemné, abych je nahlásil. Můžu si vydělat tolik peněz, které bych si v práci nevydělal do konce života.“ Jiní uživatelé nařízení kritizují. Podle nich vláda a úřady zbytečně moc zasahují do soukromí dospělých občanů, místo aby trestaly skutečné zločince. „Z éry práskání nevyjde nikdo nepoškozený. Všechny to nakonec pohltí,“ komentoval situaci jeden z nich. Boj s pornografií vede Čína už delší dobu. Státní média oznámila, že během letošního roku byly odstraněny tisíce pornografických stránek. Tvůrcům obsahu hrozí nebezpečí vězení. Spisovatelka píšící pod pseudonymem Tianyi byla odsouzena na deset a půl roku vězení za popis erotických scén dvou mužů ve svém románu. Zakladatel video aplikace Hot TV byl zase v srpnu odsouzen na sedm let za to, že na jeho platformě bylo umístěno 1579 nelegálních videí, 28 z nich bylo označeno za pornografické. Boj s pornografií je jen součástí širší čínské cenzury internetu. Čínská vláda se snaží mít přehled o všech informacích, které lidé v online prostředí šíří. Informuje o tom například britský popkulturní web Dazed.

Podívejte se taky na Four Chambers: I porno má svoji indie scénu.

autor: Vít Voltr
Spustit audio
  • Velký bariérový útes přišel kvůli změně klimatu už o polovinu korálů

    16. říjen 2020
    Korály – Velký bariérový útes

    Množství korálů na Velkém bariérovém útesu se od roku 1995 snížilo o víc než polovinu.

    Studie australského Centra pro výzkum korálů (Center of Excellence for Coral Reef Studies) podle serveru Inhabitat varuje, že Velký bariérový útes je v nebezpečí. Výzkum byl založen na analýze počtu korálů všech velikostí v letech 1995 až 2017.

    Vědci, kteří za studií stojí, připisují mizení korálů emisím skleníkových plynů a varují, že pokud se produkce emisí nezkrotí, Velký bariérový útes zmizí. Spoluautor studie Terry Hughes řekl zpravodajství The Guardian, že masivní úbytek korálů vědci zaznamenali v letech 2016 a 2017, kdy teplota moří dosahovala rekordních výší.

    Výzkum publikovaný v časopise Proceedings of the Royal Society zahrnuje životní cyklus korálů v letech 1995 až 2017. I když z útesu ubývají korály všech velikostí, Hughesův tým se zajímá o mizení těch velkých, bez kterých se útes nedokáže regenerovat. Podle vědců se tady zdá, že některé druhy korálů jsou postiženy víc než jiné.

    Správa mořského parku ve své loňské zprávě, kde hodnotí kondici útesu za posledních pět let, označila jeho výhledy za „velmi špatné“. Znovu upozornila na to, že korály vymírají kvůli stoupající teplotě moří, kterou způsobují skleníkové plyny v atmosféře.

  • Majitel útulku schoval doma 500 zvířat, chránil je před hurikánem

    16. říjen 2020
    Mexický útulek

    Mexičan Ricardo Pimentel si splnil dětský sen a v roce 2011 si založil útulek pro opuštěná zvířata Země zvířat.

    Na deseti hektarech s ním jihozápadně od Cancúnu žije pět stovek zvířat, asi 300 psů a s nimi kočky, slepice, králíci, ovce i ježek. Letos 6. října, když se Pimentelův útulek ocitl v cestě hurikánu, zabezpečil majitel svůj dům a během několika hodin nepřetržitého chození sem a tam do něj svoje zvířata zavedl. Fotku haly a schodiště nacpaného k prasknutí středně velkými psy pak sdílel na svém Facebooku, kde žádal, aby lidé věnovali útulku krmení.

    Věděl, že se kvůli bouři zřejmě zavřou obchody, a neměl pro půl tisíce zvířat dostatečné zásoby. „Kdybych žil jen s deseti nebo dvaceti psy, moc bych si starosti nedělal. Ale tady máme stovky zvířat a nemůžeme si dovolit ten luxus, že nemáme dost jídla,“ řekl Pimentel zpravodajskému serveru The Guardian.

    V domě, kde se kromě tří stovek psů v dalších místnostech nacházeli kočky, drůbež, králíci a ostatní, to podle jeho majitele strašlivě páchlo, stálo to ale za to – všichni bez úhony hurikán přežili. „Nezáleží na tom, jestli je dům špinavý, to se dá vyčistit. Pokud něco zvířata rozbijí, opravím to nebo koupím znovu. Důležitější je vidět je šťastné, zdravé a v bezpečí, s nadějí, že se jich třeba ujme nový majitel,“ říká Pimentel a vděčně dodává, že bezprostředně potom, co zveřejnil fotku svého přecpaného domu, sešly se mu na účtu útulku tisíce dolarů.

  • Naděžda Tolokonnikovová sdílí pět tipů k zvládnutí lockdownu, naučila se je v ruském lágru

    16. říjen 2020
    Pussy Riot – Naděžda Tolokonnikovová (printscreen z Facebooku)

    Bývalá členka skupiny Pussy Riot Naděžda Tolokonnikovová natočila video o tom, jak si v karanténě zachovat zdravý rozum.

    Tipy má aktivistka osobně vyzkoušené, říká, že je sama využívala, když byla vězněná v Rusku. „Využijte svůj zážitek karantény na maximum,“ říká. V izolaci doporučuje cvičit, číst i srovnat svoje hodnoty. Na video upozornil web The Calvert Journal. Tolokonnikovová ho připravila v květnu v rámci první vlny lockdownu a všechny v něm vyzývá, aby „jen neseděli na zadku“. „I ve vyšetřovací vazbě jsem každý den chodila na procházku, což znamenalo kroužit na vězeňském dvoře. To se moc neliší od situace, kdy se můžete pohybovat jen v jedné místnosti,“ říká bývalá vězeňkyně a doporučuje i protahování a cviky, aby se lidé z karantény vrátili zdravější, než byli předtím.

    Jako zásadního pomocníka zmiňuje knihy. „I když se to může zdát banální, v knihách je obsažen mechanismus přežití a ve vazbě to byly naši jediní společníci. I když jsme měli celých šest měsíců k dispozici jen bibli, čtení mi pomohlo zůstat při smyslech,“ říká Tolokonnikovová. Jako výhodu izolace zmiňuje příležitost věnovat velkou pozornost svým myšlenkám a radí taky přemýšlet nad kvalitou interakcí s jinými lidmi. Zmiňuje svůj příklad – během půlroční vyšetřovací vazby se totiž spřátelila s bývalým vyšetřovatelem. „Nedovedu si představit, že by se to stalo před uvězněním nebo po propuštění,“ říká.

    Politická aktivistka Tolokonnikovová byla v roce 2012 odsouzena ke dvěma letům vězení za výtržnictví, když se skupinou Pussy Riot tančila a zpívala v moskevské katedrále Krista Spasitele. Po půlroční vyšetřovací vazbě si svůj trest odpykávala v pracovním trestaneckém táboře IK-14 v Mordvinsku.

  • Ruská aktivistka chce do roku 2030 vysázet miliardu stromů

    16. říjen 2020
    Ruská aktivistka Marianna Muntianu (printscreen z YouTube)

    Marianna Muntianu se rozhodla bojovat proti odlesňování. Vysázela stromy na ploše velké jako 1350 fotbalových hřišť a její mise rozhodně nekončí.

    Marianna Muntianu vystudovala ekonomii a přestěhovala se do Moskvy. Místo plánované kariéry ve finančnictví však zamířila do lesa. V roce 2010 zasáhly totiž její domovský region v Kostromské oblasti v západním Rusku rozsáhlé požáry. Když místo lesa viděla jen na popel spálené pařezy, rozhodla se, že pro přírodu a společnost musí něco udělat. Lesy v Rusku zaujímají asi polovinu území státu, dokonce větší plochu než v Brazílii, a požáry v Rusku každoročně zdevastují asi 3 miliony hektarů lesa.

    Marianna nejprve pracovala na projektu Plant the Forest, kde se společně s dalšími mladými ekology a ekoložkami podílela na zalesnění plochy velké jako 1350 fotbalových hřišť ve 24 ruských regionech. Poté se rozhodla založit organizaci Ruský klimatický fond, jejímž cílem je do roku 2030 vysázet miliardu stromů. V projektu nejde ovšem jen o samotné sázení stromů, ale především o vzdělávání.

    Společně s dalšími environmentálními aktivisty provozuje podcast a také mobilní aplikaci Plant the Forest. Je to hra, při níž hráči získávají body, za ně pak mohou virtuálně sázet stromy, takže se během hry nenásilně učí, jak je důležité lesy obnovovat. Příjmy, které plynou ze stažení hry, používá organizace přímo pro výdaje spojené se zalesňováním. Cílem je tedy sázet stromy a zároveň vzdělávat.

    V roce 2019 za svůj projekt a inovativní přístup byla oceněna cenou OSN Young Champions of the Earth. Podívejte se na krátký dokument o aktivistce a jejím projektu Russia: A passion for reforestation.

    O ruské aktivistce informoval web Deutsche Welle.

    Podívejte se také na Žena z Moskvy zasvětila svůj život záchraně psů, má jich 15 a za péči utratí 700 dolarů měsíčně.

  • Města se kvůli pandemii nezmění, věří Norman Foster. Jenom urychlí trendy, které začaly už před ní

    15. říjen 2020
    Norman Foster

    Podle Normana Fostera se pandemii nepodaří zásadně změnit města. Možná ale povede k tomu, že se budou stavět udržitelnější domy. Větší rozvoj předpovídá elektromobilitě či městským zahrádkám.

    „Pandemie místo změny jenom urychlila trendy, které byly zřejmé už před ní,“ cituje Fostera magazín Dezeen. Světoznámý britský architekt přirovnává současnou krizi k těm předešlým, v jejichž důsledku se města vylepšila.

    Například velký požár Londýna v roce 1666 vedl k ustavení stavebních norem. Díky nim pak vznikly ohnivzdorné cihlové budovy. Kvůli epidemii cholery v 19. století přestala Temže sloužit jako odpadní stoka a začalo se s moderními hygienickými opatřeními. Pandemie španělské chřipky v letech 1918–1920 si vzala mnoho životů, lidé kvůli ní byli v plošných karanténách a nosily se roušky. V následujících 20. letech se ale lidé shromažďovali ve velkém na stadionech, náměstích, v obchodních domech či kinech.

    „Minulost nám říká, že dvoumetrové rozestupy nejsou budoucnost,“ prohlásil Foster v projevu před Organizací spojených národů. Architekt přiznává, že současná pandemie je pro mnoho lidí tragická a že jsme všichni ztratili své milované. Je však přesvědčen, že města prokážou svou houževnatost a svůj půvab a že budou v důsledku silnější a lepší.

    Přečtěte si také Občané Singapuru, kteří budou mít dítě během pandemie, dostanou od vlády finanční odměnu a První velký památník obětem pandemie koronaviru na světě bude postaven v Uruguayi.

  • Youtuber sestavil plazmový světelný meč. Jeho paprsek má teplotu přes dva tisíce stupňů a řeže ocel

    15. říjen 2020
    Youtuber vyrobil světelný meč (printscreen z YouTube)

    Kanadský youtuber James Hobson sestrojil první funkční světelný meč. Propanový plyn v něm hoří při teplotě okolo 2200 stupňů Celsia. Stejně jako ve Star Wars proděravěl ocel.

    Hobson už v minulosti vyrobil několik světelných mečů, dokonce i jeden velmi nebezpečný. Chtěl ale vždy sestavit plazmovou variantu, kterou by navíc mohl zatáhnout a znovu vysunout jako ve filmech, píše kanadsko-americký server Vice.

    Hobson se svým týmem použil tekutý ropný plyn. Palivo pak smíchal s kyslíkem, čímž za pomocí dalších věcí a nástrojů vytvořil paprsek plazmy. Plyn do meče putuje z batohu hadicí do trysky, která vypadá jako rukojeť světelného meče. Bez batohu a hadice to nyní podle Hobsona nejde, baterie nejsou dost silné.

    Spolu se svými kolegy zároveň přišel na to, jak změnit barvu plazmy. Když do ní přidali sůl, zbarvila se do modra. Kyselina boritá ji zbarvila do zelena a chlorid strontnatý do červena.

    Podívejte se také na Star Wars: Squadrons nejsou ani zajímavým příběhem, ani nejlepší hrou z prostředí Hvězdných válek a Waititi natočí nový hraný film ze světa Star Wars. Vznikne i další seriál z předaleké galaxie.

  • Katolíci možná brzy ohlásí prvního svatého mileniála. Chybí už jenom jeden krok

    15. říjen 2020
    Mileniálka – modlí se

    Carlo Acutis, který zemřel na leukémii ve svých 15 letech, je o krok blíže k tomu, aby se stal prvním svatým mileniálem. Katolická církev jej blahořečila, což je předstupeň svatořečení. Acutis je označován za „patrona internetu“.

    Jak píše britský deník The Independent, blahořečení mimo jiné znamená, že dotyčný podle církve pomáhá těm, kteří ho v modlitbách prosí o pomoc. Acutis, který zemřel v roce 2006, se naučil programovat už jako malý kluk a posléze vytvořil webové stránky pro různé katolické organizace. K tomu navíc sestavil webový katalog o zázracích.

    Podle církve a papeže Františka Acutis rovněž pomohl před sedmi lety z posmrtného života sedmiletému brazilskému chlapci. Jeho nemoc týkající se slinivky břišní údajně zmizela poté, co se ho dotkl kus Acutisova trička. „Carlo používal internet pro šíření evangelia,“ uvedl při blahořečení kardinál Agostino Vallini.

    Pro svatořečení jsou nutné alespoň dva zázraky. Jeho matka je ale přesvědčena, že byl už za svého života svatý. Svou modlitbou údajně pomohl vyléčit ženu z rakoviny.

    Podívejte se také na Mileniálové si rádi hrají a být hráčem už není stigma, říká stárnoucí mileniál Michal Zlatkovský a Mám 102 korun na účtu a zásobu avokáda. Zachrání finanční gramotnost chudé mileniály?.

  • Wildlife Photographer of the Year: Na nejlepším snímku je sibiřský tygr objímající strom

    15. říjen 2020
    Tygr ussurijský

    Ruskému fotografovi Sergeji Gorškovovi trvalo dlouhých 11 měsíců, než se mu podařilo snímek tygřice pořídit, jeho trpělivost se ale vyplatila. Z bezmála 50 tisíc zúčastněných snímků byl právě ten jeho vybrán jako nejlepší v prestižní fotografické soutěži Wildlife Photographer of the Year.

    Na snímku je tygr ussurijský objímající mandžuskou jedli v sibiřském lese. Jde o druh, který žije v rozhlehlých lesích východního Ruska a v malých počtech také v Číně a Severní Koreji. Zvíře je kvůli pytláctví a intenzivní těžbě dřeva na pokraji vyhynutí. Jeho populace ve volné přírodě je odhadována na přibližně 500 až 600 tygrů.

    Gorškov podle svých slov věděl, že jeho šance jsou malé, ale byl přesto odhodlán zvíře zachytit. Prohledával místní lesy, než nalezl průkazné stopy přítomnosti tygrů – škrábance na stromech, srst a moč kolem jednoho ze stromů. V lednu 2019 pak kolem této jedle nainstaloval fotopasti a v listopadu téhož roku se konečně zadařilo. Fotografii pojmenoval Objetí.

    Podívejte se také na Titul Evropský strom roku získává Chudobínská borovice z České republiky.

  • Partnery si rádi vybíráme mezi lidmi, kteří mají podobné rysy tváře, ukazuje výzkum mladých vědců

    14. říjen 2020
    Benedict Cumberbatch a Sophie Hunter

    Otázku, jestli se tváře lidí ve stabilních partnerských soužitích vzájemně podobají víc a víc, řeší psychologové od 80. let, kdy Robert Zajonc z Michiganské univerzity otestoval dvanáct párů.

    Jejich tváře zkoumali a porovnávali dobrovolníci a výsledkem bylo, že tváře mužů a žen se v plynoucím čase podobají tím víc, čím jsou spolu šťastnější. Zajoncova pozorování pak už nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil, a proto se vědci ze Stanfordovy univerzity teď rozhodli nechat promluvit moderní technologie. Pomocí počítačů analyzovali tisíce fotek.

    „Byli jsme zvědaví,“ řekla deníku Guardian autorka pokusu Pin Pin Tea-makornová, která na Stanfordu studuje doktorát. „Říkali jsme si, že pokud se rysy tváří budou sjednocovat, uvidíme, jak se to přesně děje,“ dodala.

    S kolegy pak prohledali Google, novinové ročenky i genealogické weby a sestavili databázi fotek 517 párů. Jedna jejich fotka byla pořízena kolem svatby, druhá mezi 20 a 69 lety po ní. Do výzkumu pak zapojili dobrovolníky i špičkový software pro rozpoznávání obličejů. Zjistili, že tváře manželů se ani po sedmi dekádách společného života nepodobají, pár si je ale už od začátku svým vzhledem podobný ve srovnání s ostatními lidmi.

    Není třeba se proto podle deníku Guardian obávat, že se Benedict Cumberbatch začne podobat Sophii Hunterové nebo že Gisele Bündchenová bude za pár let vypadat jako Tom Brady. Spíš si lidé hledají partnery mezi lidmi s podobnými rysy tváře, což je podle Tea-makornové stejné, jako když si hledáte kamarády mezi lidmi, kteří mají stejné názory a podobné hodnoty.