CTM 2013: Když rave znovu ožije
Páteční program CTM Festivalu už je pár let ve znamení nekončící party v Berghainu. Podtitul toho letošního byl Rave Undead. Návrat v čase do raných 90. let za tehdejší elektronickou hardcore scénou, která hýbala evropskými kluby, se podle Jardy Petříka povedl na výbornou. Čtěte čtvrtý díl reportu na pokračování ze 14. ročníku CTM Festivalu.
Pátek na CTM Festivalu samozřejmě nezačíná a nekončí programem v klubu Berghain. O večerní koncerty, které předcházely akci Rave Undead/Get Perlonized! se postarali Dean Blunt a Xiu Xiu s Eugenem Robinsonem v prostoru HAU1 a také umělci vydávající u berlínského labelu Grautag v HAU2, souběžně od osmi hodin večer. Méně známá jména u mě tentokrát dostala přednost před těmi „provařenými“ a nelitoval jsem, přestože do desáté večerní, před útěkem do Berghainu, stihnuli vystoupit pouze čtyři z osmi umělců napsaných v line-upu.
Xavier Roux aka Ravi Shardja nadchnul nejvíc. Kombinace field recordings, psychedelických kytarových ech a abstraktní elektroniky byla intenzivním posluchačským zážitkem, která, obávám se, z desky (sólová prvotina Tuneless Monoland vyšla už v roce 2007) tak silně nevyzní. Naživo však dokázala chytnout za uši a zcela zaslouženě se po Rouxově vystoupení zvedlo několik nadšených posluchačů, aby šli k stolku s merchandisingem zjistit, kdo že to měl na svědomí ty meditativní zvukové krajiny se silným emočním koeficientem.
Na silný emoční koeficient hrál v pátek i klub Berghain. Název večera Rave Undead si přeložte jako poctu raveu a máte velmi solidní představu o tom, co se mezi páteční půlnocí a sobotním ránem v Berghainu dělo. I když na druhou stranu chápu, že představit si, jak Shed nebo Andy Stott hrají oldschool rave a hardcore z raných devadesátek, není úplně snadný úkol. A všechno to přitom začalo tak nenápadně. První půlhodinu (po mimochodem velmi vydařeném live-setu Samuela Kerridge, jehož tvorbu tímto doporučuji, společně s celým katalogem labelu Horizontal Ground Records, k bližšímu ohledání) totiž René Pawlowitz sypal temné minimal techno a až posléze nenápadně přešel k zlámaným beatům, vyspeedovaným klávesovým melodiím a hi-pitchovaným vokálům, kterých už se (k velké radosti starší generace a jisté nelibosti té mladší) až do konce svého dvouhodinového DJského setu nepustil. Návrat v čase o dvacet let zpátky par excellence (všechny tracky hrané z vinylů!), který měl ovšem gradovat ještě dalších pět hodin.
V zaplněném Panorama Baru tou dobou vybíral deep houseové desky DJ Sprinkles a okolo čtvrté ranní došlo i na off-programové překvapení. K Shackletonovi se totiž přidal za pult Robert Henke aka Monolake a oslavě tribálního, perkusivního minimalu bylo učiněno za dost. Lepší warm-up pro následný live-set Andyho Stotta v Berghainu si lze asi představit jen stěží. I chráněnec labelu Modern Love nezačal raveovat rovnou a oproti Shedovi věnoval většinu své šedesátiminutovky (celkem logicky) vlastní produkci, kterou sledoval z publika i Richie Hawtin. Zpomalené, řádně zakouřené a hutné deep techno v duchu Stottovy produkce z posledních dvou let ale nakonec také zmutovalo v raveové šílenství, i když, oproti Shedovi (Stott nehrál z vinylů, ale z laptopu) v znatelně upravené podobě.
Ta pravá oslava raveu s velkým R ale přišla až s jednou z ikon žánru, Markem Archerem, polovinou slavného dua Altern 8. To už bylo čistokrevné cestování v čase do první poloviny 90. let minulého století. Mobyho legendární hit Go, Baby D a neméně legendární hymna Let Me Be Your Fantasy a na úplný závěr samozřejmě i Prodigy a jejich neméně neméně legendární singl Out Of Space. Archerovo zvedání odehraných desek nad hlavu, úsměv od ucha k uchu a vytleskávání publika bylo nabité tak silnou pozitivní energií, až se člověku při porovnání se současným klubovým trendem hudební odcizenosti a temnoty zastesklo, že se takovéhle parties nedělají častěji...
Je nasnadě, že kdo nezažil raveové období na vlastní kůži, nebo neměl k raveu a hardcoru alespoň minimální nostalgický vztah, odcházel z Berghainu spíše zklamaný (pokud si nespravil chuť v Panorama Baru, kde se žádné podobné velké návraty v čase nekonaly), ale jsem si jistý, že pro pamětníky a všechny „open minded“ clubbery bude tahle pocta raveu rezonovat v uších ještě hodně dlouho.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
