Cyklistika bude v Oregonu dražší. Stát schválil novou daň na kola

20. červenec 2017

Cyklistika je pro naši planetu mnohem šetrnější než většina dopravních prostředků. Vyrobit kolo nevyžaduje tolik zemských surovin jako auto, emise z jízdy jsou nulové. Jezdit na kole je navíc zdravé i pro lidské tělo. Většina světa se tak otevírá bikesharingu, cyklostezkám a příznivým podmínkám pro ty, kteří chtějí do práce nebo na kávu dojet na kole. V americkém státě Oregon na to jdou ale jinak. Část Ameriky, která je navíc známá nadšením pro cyklistiku, chce jízdu na kole zdražit. Nová daň zasáhne ty, kteří si koupí kolo dražší než 4 a půl tisíce korun a s průměrem kol větším než 66 centimetrů. Za takový bicykl si Američané připlatí 15 dolarů, tedy asi 350 korun. „Je to bezprecedentní krok špatným směrem,“ řekl k tomu provozovatel serveru BikePortland Jonathan Maus. „Daníme tu nejzdravější, nejlevnější, nejvíce šetrnou, nejefektivnější a nejvíce ekonomicky udržitelnou formu dopravy, jakou kdy lidský druh vynalezl,“ dodává. Podle deníku Washington Times má brzy návrh podepsat a uvést v platnost oregonská demokratická guvernérka Kate Brown. Daň, která má do rozpočtu státu Oregon přinést 1,2 milionu dolarů ročně, se má vracet cyklistům a chodcům, vybrané peníze by totiž měly směřovat do budování a oprav cyklostezek a chodníků. Americký stát je rájem pro cyklisty, Bicycling magazine označil v roce 2016 město Portland za třetí nejvíce cyklistické město Spojených států. Podle magazínu jezdí 7,2 procenta portlandských občanů na kole.

Spustit audio
  • Díky biopopelnicím Pražané loni vyhodili o 4 500 směsného odpadu míň. Víc také třídí

    27. leden 2023
    Popelnice na bioodpad, biopopelnice

    Pražané v uplynulém roce vyhodili do černých kontejnerů na směsný odpad 256 010 tun odpadků, což je meziročně o 4 500 tun méně. Důvodem je zřejmě loňské zavedení třídění a svozu bioodpadu zdarma. Meziročně naopak vzrostlo množství tříděného odpadu. Vyplývá to z informací Pražských služeb, které mají na starost svoz odpadu v hlavním městě.

    „Podle všeho se daří částečně odklonit biologicky rozložitelný odpad z černých nádob do těch hnědých. Dosud platilo, že až 40 procent obsahu černých popelnic je tvořeno právě bioodpadem. Od ledna loňského roku bylo možné si objednat hnědou nádobu bezplatně, což způsobilo značný zájem ze strany obyvatel metropole a téměř stoprocentní nárůst vyhozeného množství,“ řekl mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

    V hnědých nádobách v loňském roce skončilo 12 845 tun bioodpadu, zatímco v předešlém roce to byla pouze polovina. „Za tři roky od zařazení třídění bioodpadu do odpadového systému ho Pražané vytřídili 24 276 tun a veškerá jeho produkce skončila na kompostárnách,“ uvedl mluvčí.

    Loni vzrostlo v porovnání s rokem 2021 také množství dalšího tříděného odpadu. V modrých kontejnerech skončilo bezmála 25 766 tun papíru, tedy meziročně více o asi jednu tunu, do žlutých nádob vyhodili lidé 16 625 tun plastů, což je nárůst o více než půl tuny, a vytřídili 19 140 tun skla, tedy o asi 93 tun více. Nejméně Pražané vytřídili nápojových kartonů a kovů.

    Pražské služby dokončují novou třídicí linku v Chrášťanech u Prahy, která umožní takzvaný multikomoditní sběr odpadu. To znamená, že do žlutých nádob na plasty bude možné vyhodit ještě kovové obaly a nápojové kartony. „Nová linka je pak bude umět od sebe oddělit. Nejde tedy o žádné nepromyšlené míchání odpadu. Snahou je usnadnit Pražanům třídění a zvýšit jeho komfort. Už nebude nutné vyrazit se třemi taškami, ale bude stačit jediná,“ dodal Mana.

  • Studenti zkonstruovali samořídící vozítko, bude provádět výzkum na Antarktidě

    26. leden 2023
    Vozítko Ice Cube zkonstruované týmem Polar

    Studenti z univerzity v nizozemském Eindhovenu vymysleli a zkonstruovali speciální vozítko, které bude provádět výzkum na Antarktidě. Samořídící stroj s názvem Ice Cube je poháněn solární energií a na kontinentu bude sbírat data o tamních klimatických podmínkách.

    Jak podle serveru Euronews uvedl vedoucí týmu Polar Laurenz Edelmann, na Antarktidě dosud žádná podobná elektrická vozidla nejsou. Veškeré výzkumné projekty zde byly prováděny pouze za pomocí velkých strojů poháněných fosilními palivy. A to i přesto, že kontinent je jedním z regionů, které jsou klimatickou krizí postiženy nejvíce.

    Na začátku týmu Polar stálo šest dobrovolníků s podporou Technické univerzity v Eindhovenu, nyní na vývoji stroje pracuje 27 lidí. Většinu finančních prostředků přinesli sponzoři a výrobci dílů. Prototyp letos v lednu tým úspěšně otestoval na severu Norska. Na základě tohoto prototypu zahájí studentský tým práci na další verzi, už finální.

    Vozidlo by mělo učinit měření udržitelnějším a dostupnějším než dosavadní vědecké expedice. Na Antarktidu se však podle odhadů týmu dostane až za několik let.

  • Počet úmrtí novinářů vzrostl v roce 2022 oproti roku předchozímu téměř o polovinu

    26. leden 2023
    Kamerunského novináře Martineze Zogo nejdříve unesli a před pár dny byl nalezen mrtvý

    Vloni bylo na celém světě zabito 67 novinářů. Vyplývá to z výroční zprávy Výboru na ochranu novinářů (CPJ). Jedná se o nejvyšší počet úmrtí žurnalistů od roku 2018.

    Výbor potvrdil, že nejméně 41 novinářů a pracovníků médií zemřelo v přímé souvislosti s výkonem povolání. U dalších 26 osob působících v médiích motiv smrti vyšetřuje.

    Nejvíce životů si vyžádalo pokrývání válečného konfliktu na Ukrajině. Při něm bylo od 24. února zabito nejméně 15 žurnalistů. CPJ potvrdil, že 13 z nich zemřelo při práci v terénu, u dalších motiv úmrtí vyšetřuje.

    Nejnebezpečnější je podle výsledků pro novináře Latinská Amerika, kde bylo zavražděno 30 pracovníků médií. Třináct zemřelo v Mexiku, což je nejvyšší počet v historii za jediný rok. Ve třech případech žurnalisté zemřeli v rámci odplaty za své zpravodajství o kriminalitě a politice, motivy zbylých vražd CPJ vyšetřuje.

    Třetí nejvyšší počet zemřelých novinářů eviduje Výbor na Haiti. Zde došlo k nárůstu útoků v důsledku nepokojů vyvolaných po atentátu na prezidenta Jovenela Moïseho v červenci 2021. Loni zde celkem zemřelo sedm žurnalistů.

    CPJ sleduje tři typy úmrtí novinářů v souvislosti s jejich prací: nejvíce novinářů zemře z důvodu odplaty, dále v důsledku boje nebo při přestřelce či při jiných nebezpečných úkolech. Výbor sleduje také vraždy pomocných pracovníků médií, jako jsou tlumočníci, řidiči a strážci.

  • Britští ministři chtějí zakázat prodej rajského plynu, mladí ho zneužívají jako drogu

    26. leden 2023
    rajský plyn, helium do balonků

    Ministři Velké Británie navrhují zakázat prodej a držení oxidu dusného v rámci boje proti asociálnímu chování. Látka označovaná také jako rajský plyn patří po konopí k nejčastěji užívaným drogám mezi mladými lidmi v Anglii, a to hlavně kvůli snadné dostupnosti. Informuje o tom server The Times.

    Rajský plyn by měl být podle návrhu stažen z běžného prodeje a jeho držení by mohlo být trestné. Výjimku by měli pouze ti, kteří mají k jeho držení pádný důvod, třeba kvůli výkonu povolání. Rajský plyn používají například kuchaři k chlazení nebo výrobě pokrmů. Plyn se využívá také ve zdravotnictví.

    Zákaz by podle předpokladů měl být součástí vládní strategie zaměřující se na boj s protispolečenským chováním. Ta bude zveřejněna v dubnu, legislativa by pak měla být přijata do léta, píše britský deník Guardian.

    Současné britské zákony zakazují vědomé nebo nedbalostní nabízení oxidu dusného k inhalaci. Plyn zpomaluje reakce mozku a těla, což může vyvolat euforii a smích. Mezi vedlejší účinky patří slabost nohou, závratě, zhoršená paměť a může dojít až k úmrtí z důvodu nedostatečného přívodu kyslíku do těla.

  • Schiaparelli čelí kritice za módní kolekci s umělými zvířecími hlavami. Adorace loveckých trofejí, zní od kritiků

    25. leden 2023
    Módní značka Schiaparelli vyvolala s novou kolekcí vášnivé reakce

    Kontroverzní kolekce haute couture pro jaro a léto letošního roku, kterou představila módní značka Schiaparelli, čelí zejména na sociálních sítích kritice. Extravagantní šaty zdobené umělými hlavami divokých zvířat lidé považují za oslavu lovu a neúctu k přírodě. Organizace pro ochranu zvířat ale kolekci brání, píše server Independent.

    Na pařížském Couture Fashion Weeku extravagantní kolekci, jejíž modely zdobí hlavy lva, vlka nebo leoparda, představily například modelky Irina Shayk, Naomi Campbell nebo Shalom Harlow. Šaty s imitací lví hlavy si na přehlídku oblékla i Kylie Jenner. Autor kolekce Daniel Roseberry uvedl, že všechny zvířecí hlavy byly vyrobené z pěny a během jejich vzniku „nebylo ublíženo žádnému zvířeti“ a dodal, že jeho návrhy jsou inspirovány Peklem Danta Alighieriho. Veřejnost ale v kolekci spatřuje jinou symboliku.

    „Je to glamouring lovu a trofejí, protože vypadají extrémně reálně,“ přibližuje server Dazed komentář jednoho z uživatelů Twitteru. „Co takhle dát modelce na tělo celého domorodce? Tak pochopíme vážnost celé věci,“ vyjadřuje se uživatel Instagramu. Pobouření směřovalo i k tomu, že některé druhy zvířat jsou v dnešní době kriticky ohrožené a jejich využití (ač v uměle vytvořené variantě) se stává urážkou ochrany přírody. „Na světě dnes žije pouze 20 000 lvů. Indie má ve své západní oblasti pouze 600 lvů asijských. Vlády tvrdě pracují na jejich ochraně. Kylie Jenner, tohle není móda, ale těžká necitlivost vůči kriticky ohroženému zvířeti,“ zní další z komentářů na Twitteru.

    Kladně na kolekci naopak reagovala organizace PETA, která bojuje za práva a etické zacházení se zvířaty. „Tyto inovativní trojrozměrné zvířecí hlavy ukazují, že kde je vůle, tam je i cesta - vzhled Kylie, Naomi a Iriny oslavuje krásu divokých zvířat a může být naopak kritikou trofejního lovu, při němž jsou lvi a vlci zabíjeni pro uspokojení lidského egoismu,“ řekla Ingrid Newkirk, prezidentka organizace.

    I přes rozdílné reakce komentátorka serveru Independent Olivia Petter upozorňuje, že tato kolekce znovu otevírá otázku týkající se smysluplnosti podobných módních přehlídek a toho, co je vlastně jejich účelem. Stejně třeba tak, jako tomu bylo loni, když modelka Bella Hadid vystoupila na přehlídkovém mole značky Coperni v šatech, které jí během show nastříkali barvou na tělo.

  • Zemské jádro se začalo otáčet na druhou stranu. Jeho směr se pravidelně mění po 70 letech

    25. leden 2023
    zemské jádro

    Zemské jádro se podle nové studie možná přestalo otáčet nebo dokonce změnilo směr rotace. Podle vědců se to děje pravidelně. Celý cyklus, během nějž jádro mění svůj směr rotace, má trvat 70 let, upozorňuje server Euronews.

    Předpokládá se, že zemské jádro se při pohledu ze severního pólu otáčelo kolem osy proti směru hodinových ručiček, tedy stejně, jako zbytek planety Země. Od roku 2009 je ale podle studie Pekingské univerzity v Číně jeho pohyb pravděpodobně opačný. Vědci tato zjištění vyvozují ze sledování seismických vln za posledních 60 let. Podle všeho se měla někdy okolo roku 2009 rotace jádra úplně zastavit, následně opět začala rotovat, ale opačným směrem.

    „Domníváme se, že jádro se vzhledem k povrchu Země otáčí jedním, a pak druhým směrem. Jako kyvadlo,“ komentovali zjištění autoři studie Yi Yang a Xiaodong Song pro zpravodajskou agenturu AFP. Odhadují také, že naposledy ke změně rotace jádra došlo někdy na počátku 70. let minulého století. K další změně by mělo dojít někdy okolo roku 2045.

    Vědci z Pekingské univerzity ve studii vycházejí z mnoha geofyzikálních ukazatelů, jako je délka dne nebo změny magnetického pole Země. Další výzkumníci, kteří se stejnou problematikou zabývají, se ale na délce jednotlivých cyklů neshodují. Geofyzik Hrvoj Tkalcic z Australské národní univerzity, se domnívá, že cyklus vnitřního jádra je asi 20 až 30 let. John Vidale, seismolog z Univerzity v Jižní Karolíně, zase na základě svého výzkumu tvrdí, že se směr rotace mění přibližně každých šest let.

    O povaze zemského jádra se doposud vedou mezi odborníky debaty, protože získání jakýchkoliv informací o něm je nesmírně obtížné. Podle dosavadních zjištění je ale jádro složené ze dvou vrstev, přičemž ta vnější se setkává se spodním zemským pláštěm a předpokládá se, že je tvořená tekutým železem a niklem. Vnitřní jádro je kvůli extrémnímu působení tlaku podle předpokladů pevné o velikosti asi 70 % Měsíce.

  • Mravenci dokáží z moči rozpoznat rakovinu. Mohli by pomáhat levněji diagnostikovat onemocnění

    25. leden 2023
    Mravenec rodu Acromyrmex

    Podle nového výzkumu dokáží mravenci v moči vycítit rakovinné buňky. Hmyz by podle vědců mohl posloužit k levnějšímu způsobu diagnostiky onemocnění u pacientů, informuje server Independent.

    Vědci již dříve zjistili, že některé typy rakoviny mění pach lidské moči. Pro člověka je tato změna nezaznamenatelná, ale někteří živočichové, jako třeba psi, touto schopností disponují. Na základě nové studie dokáží rakovinu v moči díky citlivosti čichu detekovat i mravenci.

    „Mravenci mohou být použiti jako biodetektory k rozlišení zdravých jedinců od jedinců s nádorem. Lze je snadno vycvičit, rychle se učí, jsou velmi efektivní a jejich chov není nákladný,“ uvedla Patrizia d'Ettorre, autorka studie z pařížské univerzity Sorbonne Paris Nord.

    Výzkumný tým vystavil asi 70 mravenců různým vzorkům myší moči. Některé z nich přitom obsahovaly rakovinné buňky. Vědci následně hmyz učili specifický pach rakoviny identifikovat. „Pomocí asociativního učení jsme je trénovali, aby si spojovali daný pach – rakovinu – s odměnou. A po několika málo pokusech se tuto asociaci naučili,“ doplňuje d'Ettorre, podle které byl celý proces učení mravenců velmi rychlý a efektivní. Patologické rakovinné buňky byli mravenci schopní rozeznat už po třech kolech pokusů.

    V další fázi testování budou vědci zkoumat, zda metoda funguje i se vzorky lidské moči. Tento způsob detekce je navíc i finančně výhodný, proto by mohl v budoucnu případně napomáhat k celkově levnější diagnostice onemocnění.

  • K českým krmítkům přilétají nejčastěji sýkory, ukázala Ptačí hodinka

    24. leden 2023
    Ptáci na slunečnici, stehlík obecný a sýkora koňadra

    Sýkora koňadra patří stejně jako v loni k nejčastějším i nepočetnějším hostům u českých krmítek. Ukázaly to výsledky projektu Ptačí hodinka. Společně s ní ke krmítkům často přilétá také sýkora modřinka a kos černý.

    Šanci zahlédnout sýkoru koňadru měli pozorovatelé v 85 procentech, celkem napočítali 93 451 kusů. Sýkor modřinek lidé viděli 44 633 a kosů černých přes 23 a půl tisíc. Celkem bylo podle oficiálních výsledků spatřeno více než půl milionu ptáků.

    Sestava deseti nejpočetnějších druhů se od loňského roku nezměnila, došlo pouze ke změně jejich pořadí. Oproti roku 2022 bylo pozorováno méně lesních ptáků, například strakapoud velký klesl z pátého místa na deváté. „Méně početné byly i ostatní ‚lesní druhy', například sojka obecná, pěnkava obecná nebo dlask tlustozobý,“ uvedl koordinátor Ptačí hodinky z České společnosti ornitologické (ČSO) Ondřej Belfín podle serveru Ekolist.

    Do pátého ročníku Ptačí hodinky organizované ČSO se zapojilo 28 625 dobrovolníků, kteří odeslali 18 846 hodinových sčítání. Podrobné výsledky i s interaktivní infografiku naleznete na oficiálních stránkách Ptačí hodinky.

  • Německo s Francií vydá mladým lidem zdarma 60 tisíc jízdenek k 60. výročí Elysejské smlouvy

    24. leden 2023
    vlak_francie.jpg

    Německo a Francie v létě spustí program, v rámci kterého bude vyhrazeno až 60 tisíc jízdenek na vlakovou dopravu pro cestující do 27 let, a to bezplatně. Cílem projektu je podpořit cestování a budování kulturní výměny mezi Francií a Německem.

    „Na oslavu 60. výročí Elysejské smlouvy bude poskytnuto 60 tisíc bezplatných jízdenek podle podmínek, které budou brzy upřesněny,“ uvedli ministři dopravy obou zemí Clément Beaune z Francie a jeho německý protějšek Volker Wissing. Program finančně podpoří Deutsche Bahn a francouzská společnost SNCF, přibližuje britský Independent.

    Jak dále informuje server Euronews, zájemci o bezplatné jízdenky se podle francouzských médií nejspíš budou muset zúčastnit loterie. Polovina jízdenek bude k dispozici ve Francii a polovina v Německu. Další podrobnosti dosud zveřejněny nebyly.

    Jízdenky umožní mladým lidem cestovat vlakem do sousedské země, podobně jako to umožňuje třeba evropská jízdenka Interrail. Elysejská smlouva je podle slov představitelů obou států významnou partnerskou listinou, která zakládá stabilitu uvnitř Evropy.