Debata o MDŽ: Kdyby se holky zajímaly o technické obory, prospělo by to všem

9. březen 2017

„8. březen je dnem, který připomíná, že ve společnosti byly a jsou genderové nerovnosti,“ říká socioložka Kateřina Cidlinská ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Je třeba se s nimi vyrovnávat a bojovat proti nim. Zároveň je to den solidarity mezi ženami. Bez té nemůže ke změně dojít.“

Na Mezinárodní den žen jsme do studia Radia Wave pozvali Kateřina Cidlinskou, psycholožku Irenu Smetáčkovou a Marii Lukáčovou ze Čtvrté vlny. Genderová rovnost znamená pro všechny tři svobodu od stereotypů. V dětech je třeba podle nich rozvíjet především kritické myšlení – aby mladí lidé věděli, že mají i jinou volbu než opakovat scénáře ze svých rodin.

Rovnost má podle Ireny Smetáčkové více rovin. Z hlediska formálního přístupu ke vzdělání se v českých školách o diskriminaci podle ní mluvit nedá. „Z hlediska nastavených očekávání a s tím souvisejících přístupů, tedy toho, v čem dívky a chlapce povzbuzujeme a od čeho je odrazujeme – v tom ještě máme na čem pracovat. Ukazuje se, že v Česku přetrvávají stereotypy i zaslepenost na straně vyučujících, rodičů i dětí. Vedu kurzy, které se zabývají genderem, a doufám, že se mi daří otevírat oči budoucím učitelkám a učitelům,“ říká Smetáčková. „Také školím pedagogy, kteří už učí. Je zajímavé vidět, jak je rovný přístup pro některé samozřejmostí, pro řadu jiných pedagogů naopak úplné novum. Tradičně je tu škola od toho, aby dětem pomáhala překračovat obzory, které jim ukazuje rodina.“

Čtěte také

Větší zájem studentek o technické obory a studentů o humanitně zaměřená studia může společnosti přinést lepší rozvoj těchto oborů. „Ve chvíli, kdy se daným oborem zabývá jen jeden typ lidí, jeho vývoj bude logicky jednostranný,“ říká Cidlinská. „Technické vymoženosti používáme všichni, a je tedy důležité, aby tyto technologie reflektovaly, že lidé jsou různí, a byly k užitku všem.“ V technických vědách počty studentek sice narůstají, ale pomalu. „Když se ptáme studentek, co chtějí dělat, většinou říkají, že by šly na medicínu, psychologii,“ říká Cidlinská. „Díky našemu mentoringovému programu, kdy jim technické školy představujeme, teprve zjišťují, že existuje spousta oborů, o kterých ani nevěděly, neboť je k tomu nikdo nenavedl, nikoho nenapadlo, že by je to mohlo zajímat.“

Spolek Čtvrtá vlna se snaží oslovit dívky skrze videa na sociálních sítích. „Komunikujeme skrze obraz a hudbu. Chystáme několik videí, které budou ilustrovat ženský enpowerment. Skrze ně bychom chtěly oslovit mladou generaci,“ říká Marie Lukáčová a dodává, že když se člověk narodí, předpoklad rovnosti v sobě má. Je podle ní třeba nastavit společnost tak, aby nediskriminovala. A to jak na bázi genderu, tak na všech ostatních.

autor: Matěj Samec
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.