Design stanice Českomoravská určí Maxim Velčovský a edit! architects. Výrazným prvkem bude sklo

Podle kurátorky současného umění v RAMM Lary Goodband trvala příprava exhibice s názvem Living Labyrints pět let, píše britský Guardian. Jihozápadní Anglie je podle ní pro výstavu zaměřenou na houby ideálním prostředním: „Máme k tomu skvělé počasí, teplé a vlhké. Myslím si, že lidé zde mají k houbám zvláštní vztah.“

Autor instalace Jason Singh musel dlouhé hodiny ležet v lesích v okolí Devonu. „Zajímala mě myšlenka, že všechny živé organismy něco vytvářejí a vibrují,“ popsal. Pomocí senzorů měřil elektrický proud vycházející z mycelia a následně ho převáděl do hudební podoby.

Zájem o houby v Anglii v posledních letech výrazně vzrostl. Přispěla k němu mimo jiné popularita knihy Entangled Life od mykologa Merlina Sheldrakea. Britové si navíc po pandemii koronaviru oblíbili procházky lesem, dodává britský deník The Observer.

V posledních letech se běžecké časy prodlužovaly v souvislosti se znečištěním ovzduší v šesti městech – Berlíně, Bostonu, Chicagu, Londýně, New Yorku a Tokiu. S odvoláním na vědeckou studii Univerzity v Leicesteru to píše server Euronews. Výzkumníci analyzovali přes 2,7 milionu závodních výkonů série World Marathon Majors, která každoročně hostí tisíce sportovců.

Následně zjistili, že za každý mikrogram oxidu dusičitého navíc v ovzduší doběhli muži v průměru o více než 80 vteřin pomaleji, ženy pak o 96 sekund. Nejvyšší mediánová koncentrace oxidu dusičitého byla v Londýně, nejnižší v Berlíně. Oxid dusičitý vzniká především při spalování fosilních paliv. Jeho hlavním zdrojem jsou automobily a nákladní vozy, ale také továrny a další průmyslové procesy.

Podle vedoucího studie Jamese Donaldsona je ale důležité zmínit, že zdravotní benefity cvičení a běhání výrazně přesahují škodlivý vliv oxidu dusičitého. Pravidelný pohyb je zásadní pro zdraví kardiovaskulárního systému a může snížit riziko srdečních a oběhových onemocnění až o 35 procent.

Tak jako tak musí organizátoři maratonských závodů ve velkých městech stále častěji řešit, jak běžce ochladit. Všímá si toho americký web LA Times, který uvádí, že se zhoršující se klimatickou změnou a globálním oteplováním bude čím dál složitější závodníkům poskytnout co možná nejpříjemnější podmínky pro závod.

Na menu restaurací se čím dál častěji objevuje slovíčko „foraged“ – nasbíráno v přírodě. Rostoucího zájmu o lesní chutě si všímá i americký New York Times. Podle analytičky Sally Lyons Wyatt spotřebitelé stále více touží po příchutích, které jim evokují přírodu, sběr plodin a pobyt venku. Návrat do lesů navazuje na éru, ve které dominovaly mezinárodní kuchyně a tropické příchutě jako třeba dračí ovoce.

Takové smrkové latté přitom není novinkou. Americký řetězec kaváren Starbucks ho představil už v roce 2018. Jenže během koronavirové pandemie se neuchytil. Podle demografky Eve Turow-Paul, která se zabývá kulturními a emočními souvislostmi gastronomických trendů, jsme přirozeně nastaveni tak, aby nám kontakt s přírodou přinášel pocit fyzické odměny. Právě příchutě, které získáváme z lesa, nabízí alternativu světa digitální transformace, geopolitických konfliktů a klimatické změny. Slova demografky Turow-Paul potvrzuje i britská BBC. Popisuje, že se k podobným trendům jako ve Spojených státech začíná uchylovat i západní Evropa.

Ve střední a východní Evropě má sběr hub i dalších lesních plodů dlouholetou tradici, píše web Flash Art. Naopak Británie nebo Spojené státy považují manželé Robert a Valentina Wassonovi, vědci a zakladatelé etnomykologie, za mykofobní společnosti, které k houbám tak kladný vztah obecně nemají. Vzhledem k vzestupu nového trendu se však nejen houby, ale i kopřivy nebo právě lesní plody budou zřejmě čím dál častěji objevovat nejen na stolech rodinných obědů u prarodičů, ale i na restauračních ubrusech doma i v zahraničí.

Lidé tento termín často používají k vysvětlení toho, proč to někdo přehání s alkoholem nebo jinými látkami, ale také s nakupováním nebo hraním hazardních her. Stejně tak si ho ale přisvojili i samotní závislí, aby ospravedlnili, že mohou bez omezení popíjet, hrát nebo užívat drogy, píše server The Times.

Odborníci ale tvrdí, že ve skutečnosti neexistuje nic jako konkrétní „sklon k závislostem“. „Myšlenka, že lidé mohou mít specifický typ osobnosti, který je činí náchylnými k závislosti, existuje již dlouho, ale není vědecky podložena,“ říká Ryan Carpenter, výzkumník užívání návykových látek a docent psychologie na University of Notre Dame.

Podle terapeutky Niloufar Esmaeilpou se pod označením „osoba se sklonem k závislosti“ rozumí soubor charakteristik, jako je impulzivita, hledání novosti, neuroticismus a podobně. Ty mohou zvyšovat náchylnost člověka k nadměrnému užívání drog nebo alkoholu, rozvoji kompulzí nebo formování jiného návykového chování.

Navzdory desetiletím výzkumu této problematiky se vědcům nepodařilo identifikovat typ osobnosti, který by spolehlivě předpovídal, zda bude mít někdo problémy s nadměrnou konzumací alkoholu nebo jiných látek.

Ačkoli koncept „osoby se sklonem k závislosti“ není podložen vědeckými důkazy, některé výzkumy naznačují, že určité individuální rysy, ale ne jeden konkrétní „typ“ osobnosti, jsou spojené s vyšším rizikem vzniku závislosti. Výzkum například zjistil, že impulzivita hraje roli u všech typů návykových poruch a problémy s užíváním drog a alkoholu bývají častější u lidí, kteří dosahují nižšího skóre v měřítku příjemnosti a extraverze. Lidé, kteří vyhledávají senzace nebo novinky, mají také vyšší riziko vzniku závislosti, uvádí výzkum.

6-7, No cap, Rizz, Mog, Larper, Sigma, Crash out, Aura, Bop a Chud. To je výčet deseti nejčastěji googlených slangových výrazů, které používá generace Alfa. Nic vám to neříká?

Trend „6-7“ nemá žádný hlubší význam. Podle Euronews se objevil v loňském roce. Vznikl díky písni Doot Doot (6 7) od rappera Skrilla a stal se virálním také díky použití vtipu na basketbalovém zápase. Slangový výraz obvykle doprovází přehnané pohyby rukou nahoru a dolů.

Další hláškou je odkaz na horor CHUD z roku 1984. Dnes teenageři toto slovo používají jako urážku pro někoho hloupého, ošklivého nebo obecně odpudivého.

Zkrácenou formu slova „charisma“, „rizz“, pak zpopularizoval youtuber Kai Cenat. Výraz popisuje přirozené charisma nebo také schopnost flirtovat. „No cap“ zase můžeme slyšet na konci věty jako potvrzení toho, že daná informace je pravdivá.

Server Unscrambler analyzoval vyhledávání na Googlu do srpna 2026, aby zjistil, které slangové výrazy generace Alfa lidé nejčastěji vyhledávali. Randoh Sallihal, mluvčí Unscrambleru, řekl serveru Mental Floss, že slang funguje jako „sociální signál“, který lidem dává způsob, jak se zapojit do všeho, co se děje v jejich koutě internetu.

Vzhledem k poklesu spotřeby alkoholu v Evropě stále více vinařství sází na rychle se rozvíjející trh s nealkoholickými víny. Zdravotní problémy, tvrdé tresty za řízení pod vlivem alkoholu a měnící se návyky mladší generace jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) důvody, proč spotřeba alkoholu na obyvatele v Evropě mezi lety 2000 a 2019 klesla o 20 %.

V rakouském regionu Burgenland se tak podařilo proměnit jednomu rodinnému vinařství experimentální nápad v globální podnik, který nyní vyváží do desítek zemí a produkuje více nealkoholického vína než tradičních odrůd, uvádí německý server DW.

Společnost Associated Beverage Solutions, která se nachází poblíž města Charleroi, vyrábí od roku 2018 nealkoholické víno pomocí vakuové destilace. Jde o proces, který podle výrobce lépe než jiné metody zachovává chutě a vůně. Technika spočívá v zahřívání vína ve vakuu, čímž se sníží teplota varu alkoholu na 35 °C místo přibližně 90 °C.

Experti varují, že v nadcházejících letech by mohla zmizet téměř třetina německých vinic. Nejohroženější jsou strmé svahy s vysokými náklady na pracovní sílu. Tyto vinice přitom produkují charakteristická vína, utvářejí kulturní krajinu a přitahují turisty.

Měnící se spotřebitelské návyky tak přetvářejí vinařský průmysl. Pokroky v technologii dealkoholizace a rostoucí poptávka ze strany konzumentů, kteří hledají zdravější a flexibilnější alternativy k alkoholu, pohánějí růst na trzích od Severní Ameriky po Evropu.

Úspěchu si všímá taky americká CNN. Nene Royal totiž bude předskokankou metalové skupině Avenged Sevenfold na koncertě v Singapuru. Promotéři to oznámili na svém Instagramu. Fanoušky si přitom Nene získala svým vítězstvím v show Amerika má talent.

Tiktokové video jejích mistrně zvládnutých kytarových sól nasbíralo už přes 165 milionů shlédnutí. Vítězstvím v soutěži si taky zajistila milion dolarů, tedy v přepočtu přes 21 milionů korun a stala se hvězdou Thajska a pýchou celé země. Fanoušci jí posílali desítky podpůrných vzkazů, které se objevily i na billboardu na newyorském náměstí Times square.

Porota ocenila její finálové vystoupení, kdy předvedla rockovou klasiku Seven Nation Army od The White Stripes. Zlaté finále pak Nene završila vystoupením skladby Emptiness Machine společně s Linkin Park.

Zpěvačka se teď chce soustředit na tvorbu vlastní hudby. Její sen, tedy že by chtěla vystupovat na stejné stage jako metalové legendy Metallica nebo Avenged Sevenfold, už se jí splnil. Fanoušci rocku a metalu se na ní můžou těšit jako na předskokanku Avenged Sevenfolds už 13. října.

Statistice se věnuje britský The Economist. Za rok 2024 zemřeli na předávkování fentanylem v Itálii jen dva lidé. V Německu měla smrtelně nebezpečná droga za stejný rok 95 obětí, ve Spojených státech skoro 42 tisíc. Italové přitom v užívání drog nejsou svatější než jiné národy. 2,1 procento Italů nejméně jednou ročně mělo kokain, srovnatelně s 2,2 procenty Němců.

Fentanyl se v roce 2024 začal v Evropě objevovat čím dál častěji a italská vláda, podobně jako jiné evropské vlády, vytvořila plán na udržení drogy mimo zemi. Podle spisovatele a experta na organizovaný zločin Roberta Saviana ale za „fentanylovým neúspěchem“ u Italů nemůžou politici ani policie, ale právě mafie. Organizované skupiny zločinců se společně dohodly na vetu.

Drogy, které jsou pro uživatele život ohrožující, jsou navíc pro organizované zločince dlouhodobě méně vynášející. Mafiáni tak raději zůstávají u prodeje kokainu a heroinu, nová droga by mohla „narušit už tak fungující a výdělečné trhy a navíc vyvolat silnější reakci italské policie a úřadů,“ shoduje se Saviano s italským státním zástupcem v boji proti mafii Nicolou Gratterim.

Tak jako tak je ochranná ruka, kterou italská mafie nad Italy drží, dost možná dlouhodobě neudržitelná, uzavírá The Economist. Před několika měsíci totiž v italských médiích vyšla zpráva, že neznámí zloději ukradli 80 ampulek s fentanylem přímo z jedné z nemocnic v centru Říma. Podle agentury Reuters množství odcizené drogy vystačí asi na 20 tisíc dávek, uvádí to s odvoláním na vládní úřady.

Fenoménu nepo-inflace se věnuje americký Wall Street Journal. Popisuje třeba životní příběh americké písničkáčky Stelly Lefty, která se letos prosadila svým country-popovým singlem Boston a debutovým albem Long Way Home. Lefty, pravým jménem Lefkofsky, je totiž dcerou amerického miliardáře Erica Lefkofskyho.

Fans jí proto označili za nepo-baby. Spolu s mnoha dalšími umělci měla nezpochybnitelná privilegia a mohla těžit z všemožných kontaktů na svět amerického šoubyznysu. Negativní reakce, které zjištění, že Lefty je zkratka pro Lefkofsky vyvolaly, popisují širší plejádu ekonomických frustrací mladé generace.

Ať už jde o rozšiřování nůžek mezi bohatými a chudými, čím dál složitější situaci na pracovním trhu nebo zdražující se základní lidské potřeby, mezi mladými Američany roste nevraživost vůči miliardářům, píše WSJ. Podle serveru se tento fenomén propisuje taky do kritického zkoumání původu každého nového umělce a argumentuje proti nim z tvůrčího hlediska.

Nepo-babies přitom původně byli potomky hollywoodských hvězd první velikosti. Dnes je kvůli této „inflaci pojmu“ takto označován kdokoli, kdo má v rodině vzdáleného příbuzného z oboru, úspěšného spisovatele nebo jen nadprůměrně bohatého rodiče.

Označení „nepo-baby“ se nevyhnula ani největší vyrůstající hvězda československého prostředí Adéla. Popisuje to třeba zástupce šéfredaktorky digitálního Cosmopolitanu Jan Houška v příspěvku na Instagramu. Baddest bitches podle něj „ví, že každý máme jinou startovní pozici,“ parafrázuje Houška slogan jedné z nejznámějších písní Adély A'int in LA.

Wall Street Journal kauzu uzavírá s tím, že kdo dostatečně dlouho hledá děti zvýhodněné úspěchem svých rodičů, začne takzvané nepo-babies nacházet úplně všude.