Díky našemu výzkumu máme dosud nejpřesnější čísla o lidech bez domova v Česku, říká sociolog Holpuch

30. leden 2020

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí na konci loňského roku zveřejnil údaje z dubnového celorepublikového sčítání osob bez domova, do kterého se zapojilo na 400 obcí. „Je to historicky poprvé, co takovéhle sčítání proběhlo. Dříve se prakticky jen posílaly dotazníky do obcí, ale tentokrát se mimo jiné použily metody pro sčítání v terénu,“ vysvětluje výjimečnost výzkumu jeho hlavní metodolog, sociolog Petr Holpuch, se kterým jsme se bavili o bezdomovectví v Česku.

„Dříve dorazil do obce dotazník, kde bylo potřeba od stolu vyplnit otázky typu ‚Kolik si myslíte, že je ve vaší obci osob bez domova?‘, ale ukázalo se, že lidé, kteří to vyplňovali, neměli představu o reálných číslech,“ dodává Holpuch s tím, že na metodologii dubnového sčítání se pracovalo zhruba dva měsíce. „Nakonec jsme přišli s kombinací různých metod, které byly již dříve aplikované v různých městech v zahraničí, protože pro každé město podle velikosti se hodí jiný postup.“

Čtěte také

Zadáním ministerstva práce a sociálních věcí bylo získání dat, která by mohlo využít v následujících pěti letech v rámci přípravy koncepce řešení problematiky a prevence bezdomovectví. „V okamžiku, kdy kompetentní osoby požádají o inovaci v sociální práci, například o změnu kapacit, první otázka, kterou dostanou, je kolika se to týká lidí, jak rozsáhlý je ten problém. Jestliže dosud diskuse končily na tom, že nejsou data, teď ministerstvo konkrétními čísly disponuje, takže vyjednávání by mělo být snazší,“ zdůrazňuje Holpuch.

Obce s obyvateli nad 50 tisíc se až na Liberec zapojily do výzkumu všechny. „Zajímavým zjištěním bylo, že až tolik nezáleží na kraji či regionu, ale primárním indikátorem počtu lidí bez domova je velikost obce. S počtem obyvatel úměrně roste i počet bezdomovců.“ Na 400 zapojených obcí ve výsledku reprezentuje více než polovinu obyvatel České republiky a to už je podle Holpucha vzorek, ze kterého jsou schopni odvodit algoritmy k promítnutí výstupů i na obce, které se šetření nezúčastnily.

Z výsledných dat vyplývá, že se v České republice nachází téměř 24 tisíc osob, které přespávají venku, v noclehárnách, azylových domech, domech na půl cesty nebo zařízeních určených pro ubytování osob bez domova. „Je důležité dodat, že to číslo nezahrnuje osoby ohrožené bezdomovectvím. Laické odhady mluví o dalších desítkách tisíc, což jsou lidé, kteří například přespávají v komerčních ubytovnách nebo u známých. Proto je naše číslo ve srovnání s tím absolutním jen zlomkem,“ uzavírá Holpuch.

Proč je velký rozdíl mezi počtem mužů a žen přespávajících venku a v azylových domech? Co znamená takzvaný bod návratu a od kdy se zhruba počítá? Poslechněte si celý rozhovor se sociologem Petrem Holpuchem, který byl hlavním metodologem prvního celorepublikového sčítání osob bez domova.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.