Dnes je Mezinárodní den proti rozšiřování pouští a sucha. Vyzývá k zodpovědnějšímu jednání

V rámci studie publikované v časopise The Lancet Digital Health výzkumníci trénovali FaceAge na téměř 59 tisíců fotografiích domněle zdravých lidí z veřejných souborů dat. Poté algoritmus otestovali na více než 6 tisících pacientech s rakovinou, přičemž použili fotografie pořízené na začátku radioterapie, informuje server Financial Times.

Studie následně zjistila, že pacienti s rakovinou vypadali v průměru asi o pět let starší, než byl jejich skutečný věk, a měli tendenci vykazovat vyšší hodnoty FaceAge než lidé bez rakoviny. Model také pomohl lékařům lépe předpovědět krátkodobou délku života pacientů s rakovinou, kteří podstupují paliativní péči. Pouze nejlepší předpovědi lékařů byly ve srovnání se samotným modelem FaceAge přesnější, podotýká web Euronews.

Výzkumníci uvedli, že tento nástroj by mohl pomoci lékařům i pacientům s onkologickým onemocněním při rozhodování o péči v závěru života. Zároveň by se dal využít i při řešení řady dalších zdravotních problémů. Přestože FaceAge ukazuje slibné výsledky, existují obavy týkající se zkreslení dat. Jde například o riziko, že data odrážejí spíše chyby v modelu než skutečné rozdíly mezi chronologickým a biologickým věkem.

Model byl navíc primárně testován na lidech bílé pleti. Také zatím není jasné, jak mohou výsledky ovlivnit faktory, které mají vliv na vzhled lidí – jako je osvětlení nebo make-up. Vědečtí pracovníci proto nyní rozšiřují svou práci o další nemocnice a pacienty s rakovinou v různých stadiích onemocnění a testují přesnost FaceAge na souborech údajů zahrnujících plastické operace a make-up.

Chrám Tchien-sien se nachází v provincii Fu-ťien na jihovýchodě Číny. Přestavět ho na útočiště výhradně pro ženy a postavit se tím proti společenským normám se v roce 2014 rozhodla představená kláštera Jin Süan, píše server South China Morning Post. Jiná duchovní Č' Kua pokládá za překvapivé, jakou mají zdánlivě křehké ženy sílu: „Dokážou se skvěle rozvíjet i bez mužů.“

Chrám mimo jiné zahájil bezplatné zenové pobyty, které poskytují prostor pro uzdravení a umožňují zájemkyním vymanit se z koloběhu práce, rodinných povinností a společenských očekávání. Neplatí zde žádné genderové stereotypy ani tabu. Ženy mohou kupříkladu otevřeně sdílet hygienické pomůcky, aniž by byly stigmatizovány. Věnují se také činnostem, jako je trénování péče o sebe sama prostřednictvím vaření čaje nebo společné sledování feministických filmů.

V provincii Fu-ťien většině náboženských prostor dominují mniši a pro ženy jsou stanovena přísná omezení. V mnoha chrámech je ženám výslovně zakázáno vstupovat do modlitebních sálů během menstruačního cyklu nebo vykonávat obřadní pocty.

Tradiční čínská kultura, ovlivněná konfucianismem a patriarchátem, má navzdory snahám o genderovou rovnost stále negativní dopad na duševní pohodu žen, uvádí článek zveřejněný na webu ScienceDirect. Ženám přisuzovala především role manželek, matek a dcer a zdůrazňovala jejich význam v rámci rodiny a manželství. Tato společenská očekávání dodnes ovlivňují duševní zdraví žen, zasahují do jejich identity, sebeúcty, úrovně stresu a tělesného vzhledu.

Chrám Tchien-sien přitahuje pozornost žen na internetu po celé Číně. Mezi jeho pracovnicemi jsou třeba ženy z korporátních kruhů, live-streamerky, které se jinak snaží plnit své prodejní cíle, nebo matky samoživitelky. „Právě takové místo jsem hledala. Prostředí, kde se mohu konečně nadechnout a být sama sebou,“ cituje čínský server jednu z žen. 

Devatenáctiletí Belgičaní Lornoy David a Seppe Lodewijckx u sebe podle britského webu BBC měli 5000 královen. Zbylí dva mravenčí pytláci přechovávali asi po 300 jedincích. Každého mravence přitom uvěznili do miniaturních zkumavek vystlaných kouskem vaty. V nich měli přežít i měsíce v zajetí.

Britští překupníci těchto tvorů si za jednoho z nich řeknou v přepočtu i 5000 korun. Všem čtyřem hrozí rok vězení, pokud nezaplatí kauci ve výši 170 tisíc korun. Po zaplacení nebo odpykání trestu je Keňa deportuje.

Agentura Reuters píše, že se takzvané biopirátství odklání od tradičních kořistí, například od slonoviny. Pašeráky nově lákají právě méně známé druhy, jako je africký mravenec. Keňská agentura pro ochranu divoké zvěře závěr soudu vítá.

Ve svém prohlášení píše, že jde o „důkaz nulové tolerance Keni k obchodování s divokými zvířaty“. Vyhynutí tohoto druhu mravence by podle ní mělo pro Keňu nedozírné následky.

Hrádek nad Nisou, Třeboň nebo Bystřice pod Hostýnem, to jsou česká města se zhruba 8 000 obyvatel. Představte si, že by se celé takové město sbalilo a vyrazilo na zaoceánskou plavbu. Už za 4 roky by na moře měla vyplout loď se 3000 kajut, která právě jedno takové maloměsto pojme. Ekologové přitom před provozováním obrovských parníků dlouhodobě varují.

Jen letos má ve světových vodách přibýt 77 nových výletních lodí. Server CNN Travel píše, že o námořní zájezdy projevuje zájem až 37 milionů lidí ročně. Už dávno přitom neplatí, že by se lidi obřími loďmi přepravovali z bodu A do bodu B. Pro množství turistů je cílem právě pobyt v luxusně vybavených kajutách. Třeba dosud největší Icon of the Seas nabízí na 20 palubách aquapark, nespočet restaurací nebo koncertní sál pro orchestr.

Výletní lodi využívající klasická fosilní paliva do oceánu i ovzduší vypouštějí velké množství zplodin. Výrobci se to podle CNN snaží kompenzovat přechodem na LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. Ředitel námořního programu Mezinárodní rady pro čistou dopravu Bryan Comer ale řekl, že „s každým novým plavidlem uvedeným na trh pozorujeme nárůst spotřeby paliva, emisí skleníkových plynů, znečištění ovzduší a vypouštění odpadních vod.“

Server Business Norway píše, že lodě i přes snahy o ekologičtější provoz dál vypouštějí do moří splašky, které ničí mořské ekosystémy. Odkazuje taky na studii organizace Transport and Energy, která tvrdí, že evropská výletní plavidla v roce 2022 vyprodukovala stejné množství oxidu síry, které by vypustila 1 miliarda aut.

Na změny uvnitř jazykového giganta upozorňuje japonský server Tokyo Weekender. Podle něj hlavní výhodou této změny je, že se polyglotní zelená sova Duo dostane skoro k miliardě nových uživatelů. Von Ahn totiž připomíná, že vývoj prvních 100 kurzů společnosti trval 12 let. Teď díky AI zvládla připravit 150 dalších během jediného roku. Nové možnosti se už objevily i v českém rozhraní aplikace. Zatímco ještě nedávno se dala česky studovat jen angličtina, teď přibyly i exotičtější řeči, jako jsou korejština, portugalština nebo čínština.

Jazykovědci i laici novou filozofii Duolinga sledují s obavami. Server Snopes z e-mailu, který šéf společnosti Von Ahn poslal zaměstnancům, čte, že firma ukončí spolupráci s dodavateli, které může nahradit AI. O práci tak přijdou lidé, kteří doteď kurzy pro aplikaci sestavovali. Duolingo později e-mail zveřejnilo na svém LinkedIn.

Jeden z komentujících napsal: „Uvědomte si, že je to ten samý Duolingo, který se spoléhal na lidský humor, aby posílil svou přítomnost na sociálních sítích. Jazyk je nejlidštější vlastností a je nahrazován umělou inteligencí?“ Právě vystupování Duolinga na sociálních sítích se v posledních letech stalo oblíbeným internetovým memem. Zelená sova si dlouhodobě utahuje třeba ze své jmenovkyně, britské zpěvačky Dua Lipy.

Zpráva zdůrazňuje, že trh se secondhand módou rostl už v roce 2024 pětkrát rychleji než maloobchod s běžným oblečením. Dosáhl hodnoty přibližně 4,53 bilionu korun, přesto stále tvoří relativně malou část. V loňském roce představovalo oblečení z druhé ruky jen devět procent celosvětového módního trhu. Informuje o tom server Fashion Network.

Resale Report se zaměřuje především na americký trh. Do průzkumu se zapojilo více než tři tisíce dospělých Američanů. Výsledky ukazují, že lidé stále častěji sahají po oblečení z druhé ruky jako reakci na ekonomické tlaky – 59 % respondentů uvedlo, že pokud by v důsledku cel a obchodních politik zdražovalo nové oblečení, dali by přednost secondhandu. U mileniálů tento podíl stoupá až na 69 %.

Umělá inteligence navíc zásadně mění způsob, jakým lidé secondhand zboží vyhledávají a nakupují. Podle průzkumu 48 % spotřebitelů uvádí, že díky personalizaci, chytrému vyhledávání a doporučování je nakupování oblečení z druhé ruky stejně jednoduché jako u nových produktů. Zároveň 78 % prodejců do AI již významně investovalo a 58 % plánuje v příštím roce spustit nové nástroje založené na této technologii.

Zvyšující se zájem o secondhand módu je patrný i v Evropě. Například platforma Vinted podle agentury Reuters oznámila, že její příjmy za rok 2024 vzrostly o 36 % a zisk se více než zečtyřnásobil. Společnost plánuje další expanzi – v roce 2024 vstoupila na trhy v Chorvatsku, Řecku a Irsku a působí tak už ve 22 evropských zemích.

Opačný trend však pozorují některé české firmy. Podle Davida Solara, jednatele pražské velkotřídírny oblečení z druhé ruky Second Hand Land, se situace zhoršuje. „Obrat nám meziročně klesl asi o 20 %. I v Německu krachují velké firmy. Konkurence levných řetězců jako Kik, Primark nebo Shein je obrovská – jejich ceny jsou extrémně nízké,“ řekl serveru Eko News.

Pro Ankiho je letošní rok úspěšný. Jeho album dostalo ocenění už letos v březnu na cenách Vinyla a na Apollu byl nominovaný i s nahrávkou Forget Me Not v kategorii Singl Roku. Na oceněném albu I Want To Feel Safe Anki reflektuje své klíčové hodnoty – touhu po bezpečí, vnitřním klidu a důležitosti rodiny.

„Anki mluví o věcech, jimž se český rap nikdy před ním nevěnoval. Vnesl do něj hlas česko-vietnamské zkušenosti, který je v tuzemském kulturním prostoru stále ještě velmi málo slyšet,“ zdůvodnil rozhodnutí Úzké poroty v kategorii Album roku její zástupce, hudební publicista Pavel Turek. O albu mluvil i v pořadu Špína na Radiu Wave.

Taky autorka nejlepšího loňského singlu Pam Rabbit už za vítěznou skladbu Space jedno ocenění má – a to cenu Anděl. „Je to velký popový hit, který funguje jak v mainstreamovém prostoru tak v tom alternativnějším. Je to výpověď mladé holky o tom jak vnímá svět a sebe v něm,“ komentoval udělení ceny jeden z porotců, hudební publicista Vladimír Sejk.

Během večera v pražském Lucerna Music Baru vystoupili tři z nominovaných interpretů - indie popová skupina Dukla, elektronický projekt Bratři a písničkářka Rozálie. Dukla, která byla nominovaná jak na Desku roku cen Apollo, tak na cenách Andělech v kategorii Alternativa a elektronika ani jednu z nominací neproměnila.

„Dáváme rodičům do rukou silný nástroj na ochranu dětí v online prostředí,“ prohlásil ministr pro digitální správu Dimitris Papastergiou při uvedení nové aplikace a dodal, že podobnou aplikaci by potřebovala celá Evropa. Kids Wallet je propojena se státní digitální platformou Wallet, která se v Řecku běžně používá k placení daní a vyřizování byrokratických úkonů, informují weby Deutsche Welle a Euronews.

Rodiče mohou skrze aplikaci kontrolovat, kolik času jejich dítě tráví online a na sociálních sítích. Mohou také nastavit omezení času na 1 až 4 hodiny denně. Zároveň mohou kontrolovat, co jejich dítě na telefonu dělá – nemají ale přístup ke zprávám a soukromým konverzacím dítěte.

O ještě radikálnější přístup se snažili minulý rok i ředitelé škol z britského St Albans. Rodičům školáků rozeslali dopis, ve kterém prosili rodiče, aby s pořízením chytrého telefonu počkali až do 14 let věku dítěte. Od té doby podíl dětí s chytrým telefonem klesl – u žáků s šesté třídy (10-11 let) ze 75 % na 12 %, u žáků páté třídy dokonce na 4,8 %.

Ne všichni ale s kampaní souhlasili. Jeden britský učitel v dopise pro The Guardian vyjádřil obavy, že zákaz telefonů neumožní dětem naučit se kriticky přemýšlet v digitálním prostředí. I v Řecku mají někteří lidé s vládní aplikací problém. Podle serveru Euronews čelí kampaň kritice především od odpůrců státní regulace. Ti varují, že by mohla vést k nadměrnému sběru dat o dětech a otevřít dveře k cenzuře. Nová aplikace má totiž obejít současné nástroje, které chrání soukromí uživatelů, což by vládě umožnilo přístup k informacím, ke kterým by jinak neměla mít přístup.

„Byla to hanba. Musel jsem si před celou školou nechat oholit hlavu,“ vzpomíná dnes dvacetiletý Khao Klong na okamžik, kdy v osmé třídě překročil povolenou délku vlasů o pár centimetrů. Učitelé tehdy při ranním nástupu pravidelně kontrolovali vzhled více než tří tisíc žáků školy. Khao Klong se ten den stal exemplárním případem.

Jeho příběh přitom není ojedinělý. Některým studentům byly strhávány známky za příliš dlouhou ofinu, jiní museli sponkami přichytit každý pramínek nebo dorůstající vlasy kolem obličeje. Kromě nuceného stříhání se trestalo i veřejným ponižováním nebo bitím. Khao Klong vzpomíná, že na základní škole dostával výprask téměř denně – učitel o něj dokonce zlomil pravítko.

Pravidla, která byla stanovena thajským ministerstvem školství v roce 1975, přikazovala přísné armádní sestřihy pro chlapce a krátká mikáda pro dívky. I když se v roce 2013 částečně uvolnila, některé školy je i nadále tvrdě vymáhaly. Podle rozsudku z letošního března však tato praxe „nepřiměřeně omezovala osobní svobodu“ a „škodila duševnímu zdraví mladých lidí v citlivém věku“.

Změnu podnítily i protesty v roce 2020, kdy se studenti v rámci hnutí Bad Students začali bouřit proti autoritářské školní kultuře. Ta kladla důraz i na nošení přísně definovaných školních uniforem pro dívky a chlapce. Studenti si při protestech stříhali vlasy na ulici, lepili pásky přes ústa a na podporu genderové rozmanitosti nosili duhové barvy. „První diktatura v našich životech je škola,“ stálo na jejich transparentech.

Ministerstvo školství loni uvolnilo pravidla týkající se školních uniforem. Verdikt soudu ohledně účesů teď vítězství studentů stvrzuje – zatím alespoň na papíře.

Šestnáctiletá studentka Nijchaya už zkusila přijít do školy s ofinou bez sponky. „Nikdo nic neřekl,“ raduje se. Chtěla by ale nosit i trička, džíny a mít vlasy volně rozpuštěné. Odborníci ovšem upozorňují, že dobojováno ještě zdaleka není – je potřeba, aby změnu přijali za své i samotní vyučující a ředitelé škol.