Do kosmického programu byl poprvé vybrán astronaut s postižením

Zavedení lunárního času bude vyžadovat vytvoření celého referenčního časového rámce. Oproti Zemi je na Měsíci totiž menší gravitace a čas se tam pohybuje rychleji, a to zhruba o 58,7 mikrosekundy za den. Měsíční časový rámec nebude podléhat změnám času, jako je to na Zemi. Letní čas tak na něm nebude platit.

„Atomové hodiny na Měsíci budou tikat jinou rychlostí než hodiny na Zemi. Dává smysl, že když se vydáte na jiné těleso, jako je Měsíc nebo Mars, že každé z nich dostane svůj vlastní srdeční tep,“ uvedl Kevin Coggins, nejvyšší úředník Nasa pro komunikaci a navigaci.

Jednotný měsíční čas by měl sloužit hlavně vesmírným misím, které na jeho povrchu budou přistávat. Vyžadují totiž extrémní přesnost. Navíc by měl jednotný lunární čas zajistit i synchronizovanou, bezpečnou a funkční komunikaci mezi planetou Zemí a různými vesmírnými plavidly, satelity nebo přímo s vesmírnými základnami a astronauty.

O vytvoření nového časového rámce na Měsíci požádal v rámci memoranda vesmírnou agenturu NASA americký Úřad pro vědeckou a technologickou politiku. Zavedení LTC bude podle memoranda vyžadovat vytvoření nové mezinárodní dohody. Tu pravděpodobně schválí 36 zemí, které podepsaly takzvané Dohody Artemis, které stanovují mírové řízení průzkumu vesmíru. Čína a Rusko mezi těmito zeměmi nejsou.

Splouvání Teplé Vltavy se odvíjí od výšky hladiny řeky, minimálně musí dosáhnout padesáti centimetrů. Pokud se hladina pohybuje mezi 50 a 61 centimetry, doprovází vodáky průvodci parku. Ti mimo jiné dávají pozor, aby návštěvníci v některých místech nevstupovali do vody a na břehy. Bez průvodců se smí na Teplou Vltavu, až když je výška vody nad 61 centimetrů. V tu chvíli vyplouvá na řeku maximálně 180 kánoí a kajaků denně.

Teplá Vltava mezi Soumarským mostem a Pěknou je jedním z dvanácti míst v Česku, kde žijí kriticky ohrožené perlorodky říční. Extrémně háklivý mlž přežívá pouze v tocích s písčitým dnem. Kromě velmi čisté vody potřebuje v prvním vývojovém stádiu cizopasit na žábrách pstruha. Když všechno klapne, může se dožít až 150 let. Ekologové kriticky ohroženou populaci posilují uměle odchovanými perlorodkami.

On-line rezervace ke splouvání úseku Teplé Vltavy se spustí ve středu 3. dubna v 9 hodin na stránkách Národního parku Šumava. Vodáci zaplatí 600 korun za loď. Loni se kvůli nedostatku vody na Teplou Vltavu 95 dní nesmělo vůbec.

Zpěvačka na Instagramu uvedla, že Cowboy Carter není „country album, ale album Beyoncé“. Je to ale právě country, ke kterému má nahrávka nejblíž. Tvorbu desky podle zpěvaččina vyjádření na Instagramu inspirovala její zkušenost s americkou country komunitou, ve které se jako afroameričanka necítila vítaná.

V roce 2016 Beyoncé vystoupila se skupinou Dixie Chicks na Country Music Awards. Podle amerického serveru New York Times vystoupení poté kritizovali někteří fanoušci country, podle kterých není zpěvačka dostatečně country. Dalším ale vadilo, že upozornila na rasismus ze strany úřadů vůči afro-americké komunitě nebo, že vystoupila se skupinou, která v roce 2003 kritizovala vládu George W. Bushe za invazi do Iráku.

Tyto zkušenosti Beyoncé podle jejích slov inspirovaly k ponoření se do žánru country, který byl dlouhou dobu afroamerickým hudebníkům zapovězený. Deska označovaná také jako act ii je druhou částí trilogie, kterou Beyoncé nahrála během pandemie koronaviru. Projekt odstartovala deskou Renaissance z roku 2022.

„Je to důležitý poznatek, který potvrzuje, že archeologická naleziště, která byla dříve považovaná za nedotčená, jsou ve skutečnosti kontaminována plasty, a to včetně nalezišť vyjmutých a uložených koncem 80. let,“ řekl profesor John Schofield z katedry archeologie Univerzity v Yorku.

Mikroplasty, tedy malé plastové částice o velikosti od jedné tisíciny milimetru do pěti milimetrů, vznikají při chemické degradaci nebo při opotřebení, kdy se větší plastové kusy rozpadají. Do roku 2020 se používaly i v kosmetických výrobcích.

„Považujeme je za něco moderního, protože se o nich bavíme posledních asi dvacet let,“ říká David Jennings ze společnosti York Archeology. Podle Jenningse, který se odkazuje na výzkum z roku 2004, se ale mikroplasty objevují v mořích už od 60. let 20. století. Důvodem je rozmach používání plastů po druhé světové válce.

Archeologové se teď obávají, jestli mikroplasty neohrozí vědeckou hodnotu vykopaných předmětů. Konzervace archeologických nálezů v místě jejich nálezu je dlouhou dobu preferovaným přístupem k jejich zachování. To by se teď ale mohlo podle vědců změnit.

„Přítomnost mikroplastů může změnit chemické složení půdy a může způsobit rozklad organických zbytků. V takovém případě nemusí být konzervace na místě vhodná,“ dodává David Jennings.

Vědci kvantifikovali výrazné pachy v každé skupině, tedy mezi kojenci a mezi dospívajícími. Ze studie publikované ve vědeckém časopise Nature Communications Chemistry vyplývá, že důvodem zápachu u mladistvých jsou zvýšená přítomnost steroidů, bakterií a ozónu. Výsledky výzkumu přiblížil server Popular Mechanics.

Výzkumníci z norimberské univerzity na to přišli tak, že dětem i teenagerům oblékli trička s bavlněnými polštářky všitými do podpaží. Polštářky poté vyjmuli a namočili je do rozpouštědel, která z nich uvolnila chemické složky. Látky následně vědci zanalyzovali.

U teenagerů převažovaly látky, které vědci popsali slovy sýrový, zemitý, zatuchlý, zpocení, močový nebo pižmový. Naopak látky získané od miminek vědci popsali jako květinový nebo mýdlový.

Podle serveru Popular Mechanics se možná může někdo ptát, že to jsou informace, které už dávno víme. S tím, jak děti začnou dospívat, se začne měnit i jejich tělo. Server ale uvádí, že dosavadní studie přímo neporovnávaly pachy mezi dětmi a dospívajícími.

„Byla to starší dáma, zhruba šedesátiletá nebo sedmdesátiletá, byla slušná a myslela to dobře,“ řekla britskému serveru Independent Janet Kotze ze záchranné stanice v hrabství Cheshire v Anglii.

„Paní bambuli v domnění, že se jedná o ježka, nabrala do krabice od kočičího žrádla a nechala ji na teplém a tmavém místě, udělala to tak, jak měla, málem se na tu krabici ani nepodívala, aby ježka nevystresovala,“ dodala veterinářka.

Zvířecím záchranářům bylo na první pohled jasné, že se nejedná o ježka: „Šla jsem tak zpátky za dámou a řekla jí, že je to jenom bambule, byla překvapená,“ řekla Kotze.

Záchranná stanice Lower Moss Wood Nature Reserve and Wildlife Hospital vyzvala obyvatele, aby se inspirovali dobrosrdečností této dámy. Pokud je totiž přes den ježek venku, něco zřejmě není v pořádku. Organizace ročně ošetří asi dva tisíce zraněných zvířat.

„Je to počátek rovnoprávnosti. Nevyřeší to všechny problémy, ale je to krok dopředu. Nedáváme více práv určité skupině obyvatel, my jim je navracíme,“ řekl Danuphorn Punnakanta z parlamentní komise pro rovnoprávnost v manželství.

Návrh zákona schválilo 400 ze 415 poslanců. Z definice manželství tak nově vypadnou slova žena a muž, nahradí je partneři. Manželé tak budou mít nárok na daňové výhody, dědictví nebo budou moct udělit souhlas s léčbou nesvéprávného protějšku. Budou mít také možnost adoptovat děti.

Přijetí zákona o stejnopohlavním manželství podpořilo více než 96 procent obyvatel. Bangkok už v minulosti přijal zákony zakazující diskriminaci na základě pohlavní identity nebo sexuální orientace. Thajsko tak podle BBC patří mezi nejliberálnější země v jihovýchodní Asii.

Intimní vztahy mezi páry stejného pohlaví podle serveru Human Dignity Trust naopak kriminalizují například Malajsie nebo Indonésie. V Indonésii čelí queer komunita podle serveru diskriminaci zejména ze strany náboženských skupin.

Firma Oji Holdings uvedla, že ročně vyrobí 400 milionů dětských plen. Číslo ale klesá už od roku 2001, kdy jich společnost dokázala vyprodukovat 700 milionů kusů. Největší japonský výrobce plen, firma Unicharm, už v roce 2011 informovala o tom, že o dospělé pleny je větší zájem než o ty dětské.

Trh s plenami pro dospělé rychle roste a jeho hodnota se odhaduje na více než dvě miliardy dolarů. To je v přepočtu více než 46 miliard korun. Příčinou je japonská společnost, která patří mezi nejstarší na světě.

Lidé ve věku 65 let a starší tvoří v Japonsku více než 30 procent populace. Loni podíl osob starších 80 let poprvé překročil hranici 10 procent. Navíc každoročně klesá počet narozených dětí. V roce 2023 se jich v zemi narodilo zhruba 760 tisíc, což je nejméně od 19. století.

Stárnoucí populace je pro Japonsko, jednu z největších světových ekonomik, velkým problémem. Důvodem jsou podle BBC klesající počet uzavřených manželství, zvýšené náklady na péči o děti nebo větší počet nastupujících do zaměstnání.

Součástí domu byla pekárna, kterou archeologové objevili loni. V ní našli slova vyrytá do kamene, která vyzývala voliče, aby hlasovali pro muže jménem Aulus Rustius Verus. To mohlo být známkou kupování hlasů. Napsal to loni list The Telegraph, podle kterého si politik chtěl výměnou za chleba koupit hlasy spolubčanů.

Výzkumníci v rozestavěném domě také našli materiály jako cihly, vápno nebo omítku. V několika místnostech objevili i nářadí, včetně nástrojů na přípravu malty.

Podle vědců nález ukazuje, že dělníci používali při stavbě budov horké vápno. Zedníci ho dělali tak, že smíchali vápno se sopečným popelem a vodou. Vápno pak bylo při stavbě díky chemické reakci horké, a rychleji vysychalo, což zkracovalo dobu výstavby. Na omítku se místo toho používalo vápno hašené.

Staveniště bylo aktivní až do erupce Vesuvu. Láva začala téct skoro přes 2000 lety asi kolem oběda. To trvalo až do následujícího dne. Za posledních 250 let našli archeologové více než 1 300 obětí.