Stydlivé slepice? Nová studie odhalila, že slepice se červenají

Jak uvádí agentura AP, Maďarská asociace správců a provozovatelů hřbitovů pořádá soutěž s cílem představit hrobařské řemeslo, jeho dovednosti a zároveň pomoci setřást tabu spojená se smrtí. Také upozorňuje na práci, která se jen zřídka dočká většího veřejného uznání.

Suchá a letním vedrem vyprahlá půda na veřejném hřbitově v Nyergesújfalu v severním Maďarsku se ukázala jako důstojný soupeř pro 19 dvoučlenných týmů. Soutěžící se utkali o titul nejrychleji vykopaného a nejstylovějšího hrobu.

„Hlavní je tu rychlost, ne krása,“ řekl podle serveru US News Róbert Nagy, který zvítězil společně se svým týmovým kolegou Lászlóem Kissem.

Vítězný tým dokončil hrob za 1 hodinu a 21 minut. Soutěžící kopali podle pravidel hroby o hloubce 1,6 metru, délce 2 metry a šířce 0,8 metru.

Letošní ročník byl už devátým v řadě. Neobvyklá soutěž zaujala také americká mainstreamová média. Kopání hrobů obvykle nebývá diváckým sportem, profesionální soutěž v severním Maďarsku ale letos upoutala pozornost i za hranicemi země, píše web Daily News Hungary.

Zpěvačka byla jednou z největších hvězd Afghánistánu. Pak se k moci vrátil Tálibán a ona uprchla ze země. Nyní Aryana Sayeed nese svou hudbu a poselství napříč Evropou s jedním klíčovým rozdílem: publikum tvoří pouze ženy, uvádí Euronews.

Sayeed zůstává jednou z nejznámějších tváří v Afghánistánu a získala si obrovské množství fanoušků jako zpěvačka a otevřená zastánkyně práv žen. Známá je také díky svému působení jako porotkyně v soutěži The Voice Afghanistan a dalších významných talentových show v zemi.

Když ale v roce 2021 Tálibán znovu převzal kontrolu nad Afghánistánem, její život i kariéra se dramaticky změnily. Sayeed se nemohla vrátit domů ani tam vystupovat, a tak pokračovala ve své práci ze zahraničí. Využívá svou platformu a organizaci DEFAW (Defenders of Equality, Freedom, and Advancement for Women) k zastávání afghánských žen a dívek, které žijí v „temných dnech“.

Zpěvačka je mimo jiné známá tím, že v únoru roku 2022 vstoupila do Evropského parlamentu v Bruselu oblečená ve světle růžové barvě, vlasy měla svázané do drdolu a byla doprovázena nahraným hlasem ženy, která zoufale plakala. Následně Sayeed začala zpívat Paní z ohnivé země, píseň o afghánských ženách. „Celé ty roky trpí, jsou ze všeho obviňovány. Jsou bity, jsou napadány,“ řekla později v rozhovoru pro web Deutsche Welle.

O pět let později se rozhodla nést své poselství naděje napříč Evropou se svým turné „Ladies Only“, sérií koncertů výhradně pro ženy. Turné začalo v pátek v Rotterdamu, kde Sayeed vystoupila v Laurenskerk. Poté se 5. září vydala do Stockholmu. Další zastávkou bude 26. září Hamburk a 3. října Wiesbaden nedaleko Frankfurtu.

Obaly rybích konzerv jsou často barevné a originální, což z nich dělá atraktivní zboží i pro sběratele. Některé firmy si proto najímají umělce, aby ilustrovali limitované edice. „Boom konzerv zčásti přiživuje i jejich podobnost s Pokémony,“ říká Luke Champion, majitel a provozovatel torontského obchodu Good Cheese, v rozhovoru pro National Post. Lidé podle něj chtějí vyzkoušet všechny různé druhy ryb a mořských plodů, které jsou k dostání.

Nový trend se začíná objevovat také v hudebním světě. Zpěvačka a skladatelka Audrey Hobert si například nechala zalaminovat list papíru s fotografií rybí konzervy a svým podpisem. V článku pro CNN o rostoucí oblibě konzervovaných ryb mluví také Becca Millstein, ředitelka společnosti, která uvedla limitovanou edici konzerv ve spolupráci právě s Audrey Hobert.

Podle ní si rybí konzervy oblíbili i hudebníci, kteří si je berou s sebou na turné nebo je mají ve svých nahrávacích studiích. „Hudebníci rybí konzervy milují. Je jich víc, než jsem si kdy dokázala představit, a od mnoha z nich o tom slýchám,“ uvedla Millstein. Podle ní se tak nabízí možnost začít rybí konzervy prodávat přímo na koncertech a turné.

Vasco Motta, obchodní ředitel portugalské společnosti, která konzervované ryby vyrábí, uvedl, že tyto produkty zaznamenaly celosvětový boom přibližně od začátku pandemie covidu-19 v roce 2020.

Tématu si všímá britská BBC. Popisuje příběh sedmadvacetileté Anie Aliev, která se v roce 2023 stala majitelkou a ředitelkou massachusettské firmy Life Support Systems. Firmu si koupila a půjčila si kvůli tomu stovky tisíc dolarů – v přepočtu jednotky milionů korun. Aliev popsala, že jejím přístupem zpočátku bylo pouze pozorovat, jak firma funguje: „Nechtěla jsem přijít a říkat: „Takhle to bude““.

Dnes třicetiletá podnikatelka není jediná, která si půjčila peníze na to, aby se stala šéfkou vlastní firmy. Podle posledního přehledu amerického Yaleu z roku 2023 jen ve Spojených státech existuje 94 takzvaných search funds. Takové fondy se specializují na podporu mladých podnikatelů a často nabízí atraktivní finanční zhodnocení pro investory a vysokou míru návratnosti.

Aliev se v podnikání dařilo a povedlo se jí za poslední tři roky více než zdvojnásobit hodnotu firmy. BBC ale upozorňuje, že ne všechny mladé podnikatele čeká podobně zářná budoucnost. Některým mladým lidem sázka na podnikání nevyšla.

Důvodem neúspěchu ale nebyl věk, ani neochota zaměstnanců naslouchat mladým nadřízeným. Podle koučky a podnikové psycholožky Jacqueline Ackerman zaměstnancům obecně nevadí, když firmy přebírají mladí lidé. „Nemyslím, že by lidé měli obecně výhrady vůči mládí, spíš se brání nejistotě,“ dodává Ackermanová. „Mládí si často spojují s mnoha změnami.“

A ať už jde o podnikatelskou ctižádost nebo mladickou drzost, mladých lidí ve vedení firem přibývá, dodává BBC.

Tomu, co konkrétně způsobuje změnu lidského pachu, se věnuje deník Guardian. Popisuje například charakteristický plísňovitý pach starých lidí, který pochází z nenasyceného aldehydu 2-nonenal. Ten vzniká při oxidaci a rozkladu kožních mazů. Javid dodává, že to je přirozená, normální a hlavně nevyhnutelná tělesná změna. „Naše kůže je pokryta tenkou vrstvou přírodních olejů, které se nazývají kožní lipidy. Udržují pokožku měkkou, voděodolnou a chráněnou,“.

S s přibývajícím věkem se mění jejich složení. Zároveň se zpomaluje schopnost kůže odolávat každodennímu opotřebení. Kožní oleje jsou více vystaveny vnějším vlivům a když se rozkládají oxidací, uvolňují právě 2-nonenal. Není to známka špatné osobní hygieny, ale stárnutí.

Změny přicházejí podle odborníků mnohem dříve, než bychom čekali. Japonští vědci už v roce 2001 testovali kůži lidí ve věku od 26 do 75 let a hodnoty 2-nonenalu naměřili už u čtyřicátníků.

„Každá životní etapa má svou charakteristickou vůni,“ říká Javid. „Malé děti voní sladce a mléčně, protože jejich pachové žlázy se ještě neaktivovaly.“ Puberta potom spustí proces aktivace pachových žláz a najednou hormony u teenagerů vyvolávají silnější, pižmovější vůni, popisuje dermatoložka.

A zatímco pravidelně prát oblečení a ložní prádlo nebo větrat částečně s lidskými pachy pomáhá, 2-nonenal je těžko smývatelný. Pokud i přesto máte pocit, že nechcete v nejbližší době vonět jako senior, server Popular Science s odvoláním na odborníky doporučuje nekouřit, chránit svoji pleť před slunečními paprsky a taky jíst jídla vydatná na antioxidanty a hodně ovoce.

Ukázalo se, že pro určitou část populace to je rozhodující kritérium. Britský server Guardian se ponořil do Tiktokových trendů takzvaného „illiterate boyfriend“. Uživatelky sestavily seznam slov, v podstatě jako na základní škole, a „zkouší“ partnery z jejich výslovností. A mnozí z testovaných mužů, protože se jedná o převážně heterosexuální aktivitu, nedokážou seznam bez úhony dokončit.

Znepokojení nad takzvanými „intelligence gaps“ připomíná desítky let trvající precedent v randění. Ženy se časteji vdávají za muže s nižším vzděláním. Nerovnováhu v manželství pak připomíná taky třeba americký The Atlantic. Zatímco v roce 1995 měly mladí muži a ženy stejnou pravděpodobnost toho, že mají bakalářský titul, nyní ho má 47 % žen a pouze 37 % mužů, vyplývá ze zprávy Pew Research z roku 2024.

Podle bývalé socioložky pro randící aplikace Tinder a Bumble Jess Carbino se přitom málokdy objevuje „inteligence“ mezi nejžádanějšími vlastnostmi po potenciálních partnerech. Většinou lidé zmiňují humor, laskavost nebo atraktivitu.

Guardian ale dodává, že je elitářské a naivní z testu vyvozovat jakékoliv skutečné závěry. Trend „illiterate boyfriends“ totiž často obsahuje spíše slova, která mohou být ukazatelem sociální třídy, než inteligence a zaměňuje vzdělání s jednou vlastností, kterou v partnerovi jako lidstvo upřednostňujeme už po stovky let. A tou jsou peníze.

Trend ale odráží širší rozčarování zejména heterosexuálních žen, které ztrácí chuť randit s muži, dodává server. Rozčarování popisuje jako částečně způsobené tím, že je pro ženy stále složitější najít někoho, kdo splňuje všechna jejich kritéria.

Online lékárny mohou být legální a bezpečné, některé webové stránky ale nejsou registrovanými poskytovateli, uvádí BBC. Dokonce někdy nabízejí léky na předpis, které nemají oprávnění vydávat, nebo zasílají padělané léky na základě falešných receptů.

Padělané léky jsou podle BBC často prošlé, zředěné nebo se vůbec nemusí jednat o produkty, za které se vydávají. Často nejsou kontrolovány regulačními orgány, takže není možné zjistit, jaké složky obsahují. To může způsobit škodlivé vedlejší účinky, vyvolat nežádoucí reakce s jinými léky nebo dokonce vést ke smrti.

V rámci celosvětové operace na začátku letošního roku Interpol rozbil 66 zločineckých skupin a zabavil přes 6 milionů dávek neschválených a padělaných léčiv, informuje server The European Correspondent.

Skupiny obchodovaly s produkty, jako jsou sedativa nebo antibiotika, a často je nesprávně označovaly jako doplňky stravy nebo sady pro léčbu rakoviny, aby se vyhnuly předpisům. Europol letos zároveň rozbil rozsáhlou síť vyrábějící a distribuující padělané produkty, která se rozprostírala přes Bulharsko, Řecko, Moldavsko, Rumunsko, Maďarsko a Polsko.

Falešné lékárny spotřebitele lákají na nízké ceny. Serveru The European Correspondent popsala problematiku Oksana Pyzik, podle které se někteří kupující obrací na černý trh ve chvíli, kdy nezískají potřebný lékařský předpis. Falešné lékárny vzkvétají na sociálních sítích, kde je pro uživatele často obtížné odlišit legitimního prodejce od falešného.

Důvodem pro růst nelegálního obchodu s léky v Evropě je podle Europolu nedostatek léčiv v několika unijních zemích a digitalizace. Podle Pyzik se pro lidi stává běžné nakupovat a využívat zdravotní péči online a tím roste riziko, že se setkají s falešnou stránkou. Zároveň zmínila, že regulace falešných lékáren na sociálních sítích je slabá.

V boji proti rostoucímu výskytu padělaných léků přijala Evropská unie v roce 2011 zákon, který členské státy zavazuje k přísné regulaci prodeje léčivých přípravků na dálku. Mnohé země, jako například Španělsko a Řecko, zcela zakázaly online prodej léků dostupných pouze na předpis.

Studie zveřejněná v časopise Frontiers in Public Health, kterou zadala organizace Pesticide Action Network UK, pracovala s veřejně dostupnými daty z let 2006 až 2023. Podle jejích výsledků dochází každoročně ke 402 až 433 milionům případů neúmyslné akutní otravy pesticidy u farmářů a zemědělských pracovníků. To znamená, že přibližně 46 procent zemědělců se každoročně otráví, informuje deník The Guardian.

Odborníci zároveň zjistili, že největší počet případů otravy bez smrtelného následku byl zaznamenán v jižní Asii, kterou následovala jihovýchodní Asie a východní Afrika, uvádí Pesticide Action Network UK. V rámci jednotlivých zemí byl nejvyšší výskyt otrav v Burkině Faso, kde ji každoročně utrpělo 84 procent zemědělských pracovníků. Na otravu podle studie zemře přibližně 11 tisíc lidí ročně a téměř 60 procent z nich připadá na Indii.

Studie nezohlednila dopad expozice na asi 84 milionů dětí pracujících v zemědělství. Zároveň se nezabývala ani dlouhodobými zdravotními dopady. Akutní otravu pesticidy studie definovala jako jakékoliv onemocnění nebo zdravotní následky, které se projeví krátce po expozici. Mezi časté příznaky patří bolesti hlavy, nevolnost, zvracení a kožní vyrážky.

Farmáři jsou pesticidům vystaveni především při přípravě a aplikaci, ale i při kontaktu s ošetřenými plodinami a kontaminovaným vybavením nebo oblečením. Zemědělci mohou také konzumovat silně kontaminované potraviny. Osobní ochranné prostředky jsou navíc v horkém podnebí často příliš nákladné a nepraktické.

Autoři studie vyzývají k okamžitým krokům, včetně zavedení doporučení OSN k postupnému vyřazení vysoce nebezpečných pesticidů.

Zákaz umělé inteligence na tento školní rok oznámil starosta New Yorku Zohran Mamdani. Podle deníku Deutsche Welle se týká přibližně 600 tisíc studentů. Úřady budou mezitím zkoumat, jak žáci tuto technologii využívají.

Úplný zákaz se nebude týkat středoškoláků. Pro ty město zavede dvakrát ročně kurzy zaměřené na osvojení dovedností v oblasti umělé inteligence. Zároveň spustí pilotní programy, v rámci kterých budou někteří studenti moci pod dohledem učitele využívat vybrané platformy umělé inteligence.

Úřady zákaz označily za největší v zemi, informuje deník AP News. Zároveň dodává, že opatření přichází v době, kdy se studenti, rodiče i školy snaží zorientovat v používání nástrojů umělé inteligence ve výuce i mimo ni. Školy se děti snaží naučit, jak s touto technologií pracovat a zároveň na ni nespoléhat nebo ji nezneužívat k podvádění. Umělou inteligenci budou moct dál využívat pedagogové k plánování výuky a dalším provozním úkolům.

New York není jediné město, které zavádí podobná opatření. Druhý největší školní obvod ve Spojených státech Los Angeles Unified v letošním školním roce dočasně blokuje nástroje generativní umělé inteligence na zařízeních studentů ve všech ročnících. Obvod zároveň v červnu stanovil limity času stráveného u obrazovek. Omezení času stráveného před displejem doporučí i New York. Denní limit pro studenty od třetího do pátého ročníku bude 30 minut a pro žáky od šestého do osmého ročníku 45 minut.

Nejméně 37 států USA má oficiální pokyny týkající se umělé inteligence, které školy mohou použít jako vzor. Neexistuje ale jednotná definice gramotnosti v oblasti AI ani jednotný názor, jak by se měla vyučovat. Žáci veřejných škol v New Yorku by se měli do učeben vrátit příští týden.