Doma děláme spoustu neplacené práce. Jak se od ní osvobodit? Dějiny domácnosti s Nickem Srnickem

Nick Srnicek působí na londýnské King’s College v oblasti digitální ekonomie. V roce 2013 ho proslavil Akceleracionistický manifest, který napsal s Alexem Williamsem. Se stejným kolegou napsal i pozdější knihu Inventing the Future. Dlouhodobě rozvíjí post-kapitalistické a post-pracovní myšlení, jeho akademická dráha má ambici podporovat levicový program emancipace pracujících tříd, svobody a práva na volný čas pro každého člověka.

Tvrdíte, že vyspělé kapitalistické státy netvoří ekonomiky informací nebo služeb, ale spíš ekonomiky sociální reprodukce nebo péče. Většina pracovních míst, které vytváříme, se točí kolem vaření, péče o někoho, pomáhání, úklidu, ošetřování a tak dále. Proč si to myslíte?

Ano, když se podíváte na jakékoliv vládní zprávy týkající se budoucnosti práce, vždycky se zaměřují na digitální dovednosti. Všude čtete o programování, kódování, strojovém učení a všech věcech, které si spojujeme s nejvyspělejšími technologiemi. Populace stárne, to znamená, že víc lidí potřebuje zdravotní péči. Potřebujeme víc zdravotního personálu, víc asistentů domácí zdravotní péče. Všechny tyhle věci představují v příštích 10 letech nejrychleji rostoucí pracovní odvětví. Kromě toho jsou tu stravovací služby, lidé pracující v restauracích, ve fastfoodech a podobně. To jsou také odvětví s velkým nárůstem pracovních míst.

Všechny tyhle oblasti spojuje to, že jsou obtížně automatizovatelné. Budoucnost práce, a dokonce už dnešní realita na většině trhů, se odvíjí kolem něčeho, co se nazývá sociální reprodukce. Prostě jsou to činnosti spojené s vařením, úklidem a s pečováním. V naší knize ukazujeme statistiky, které mluví jasně – asi 30 % pracovního trhu je v současné době zaměřeno na tento druh práce. Myslím, že IT a jakési digitální dovednosti tvoří jen 5 až 10 %.

Pokud máme doma velké množství práce, která je pro ekonomiku neviditelná a je neplacená, jaké by mohlo být řešení? Asi nechceme monetizovat něco jako mateřskou lásku, nebo nutkání pečovat o své staré rodiče. Jaká by mohla být skutečná řešení pro ohodnocení takové práce?

Myslím, že existuje několik různých způsobů, jak k tomu přistoupit. Prvním z nich je prosadit kratší pracovní týden, aby lidé měli víc volného času. Pro dělnické hnutí bylo po většinu 19. a počátku 20. století nejdůležitější dosáhnout kratšího pracovního týdne. Dělníci chtěli opustit 60hodinový pracovní týden a pracovat jen 40 hodin týdně. A v mnoha zemích se přešlo na polovinu, což byl během Velké hospodářské krize 30hodinový pracovní týden. Po druhé světové válce se na to nějak zapomnělo. Vznikl kompromis mezi dělnictvem a kapitálem, totiž odbory upustily od radikálnější rétoriky na snížení množství práce a přijaly lepší mzdy jako odměnu za méně volného času. Myslím, že se k debatě o větším množství volného času musíme vrátit. Je to klíčový aspekt pro osvobození lidí.

Čtěte také

Lepší nemít zvíře a hlavně nebýt „finančně rizikoví“. Koho bytová krize vyřazuje ze hry?

Pokud jde o domácnost, můžeme promýšlet kolektivizaci některých prací. Pojďme si to představit na příkladu péče o děti. Dětské jesle jsou v mnoha zemích běžnou službou. V současné době jsou ale obvykle buď obtížně dostupné kvůli nekonečným pořadníkům nebo kvůli vysokým nákladům. Vlády by se měly zaměřit na dostupnost těchto služeb pro všechny. Pak můžeme tyto služby rozšířit do dalších oblastí, jako jsou společné kuchyně. Znáte to, přijdete domů po dlouhém dni a najednou jsou kolem vás děti, vy pobíháte po neuklizeném bytě, musíte rychle uvařit jídlo pro všechny a jste okamžitě ve stresové situaci. Možná by dobrá místní komunitní kuchyně, dotovaná vládou, mohla nabídnout slušnou zdravou alternativu k drahým restauracím nebo nezdravým fastfoodům. Existuje řada možností, jak kolektivizovat velké množství domácí práce, aniž bychom museli radikálně měnit současnou společnost.

Kde se vzala kulturní norma v podobě nukleární rodiny, která žije v samostatné domácnosti? Co je to veřejný blahobyt a proč bychom měli chtít kvalitní veřejné instituce? Existuje ve společnostech vyspělého kapitalismu genderová nerovnost v domácích pracích? Poslechněte si celou Vlnu.