Družstevní kavárny, baugruppe a sdílené bydlení. Bude družstev přibývat?

28. květen 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03395486.jpeg

Družstevní bydlení je podle magazínu Fast Company jedním z trendů, které budou v blízké budoucnosti určovat vzhled velkoměst. Soukromé byty a pokoje se budou stavět podle preferencí členů družstev, jejich velikost se bude zmenšovat, zatímco design stále větších sdílených prostorů i veřejných podniků se má víc podobat vzhledu domovů. Restaurace budou napodobovat obýváky, kanceláře zase útulné knihovny. V Česku mají družstva bohatou historii a možná i dobrou budoucnost.

Od jiných podniků se družstva liší především tím, že spojují ziskovost a solidaritu, a přinášejí tak do podnikání hodnotu, která v něm obyčejně roli nehraje. Často vznikají díky snaze posílit svoji komunitu a vytvořit ochranný štít proti vlivu korporací. V České republice i dnes fungují různé typy družstev, například družstevní kavárny. V plzeňské kavárně Inkognito považují emancipaci od velkých společností za jeden z principů svého podniku, kavárna odebírá podle slov svých zakladatelů zboží „jen od firem a lidí, kteří jsou družstvu sympatičtí“. Obsluhují tu i lidé z vyloučených lokalit, kteří mají jinde se sháněním práce problém.

„Nikdo z družstevníků tu nepracuje, pro všechny je obsluha baru a provoz místa koníčkem, všechno dělají zadarmo. Nikdo tady nemáme žádné finanční zájmy a to se velmi promítá do fungování kavárny,“ popisoval před časem pro Radio Wave Honza Freidinger fungování žižkovské kavárny ROH. Okouzlení rovnostářským hospodařením uvádějí jako svoji hlavní motivaci i lidé z plzeňské kavárny Inkognito.

03313320.jpeg

V Berlíně vzniklo v posledních letech asi tři tisíce družstevních bytů a dvě stě domů. Principům tamějších baugruppen se věnovala výstava Baugruppe ist super!, která nedávno skončila v Praze a teď se prezentuje v Brně. „Baugruppe reaguje na vysoké ceny na trhu, kde se dá koupit jen developerské bydlení, lidi se takhle asi před deseti lety v Berlíně začali snažit, aby si zajistili dostupné bydlení. Účastní se pak všeho od začátku až do konce, prvního zadání, hledání parcely, navrhování domu – sami přispějí k tomu, jak dům bude vypadat a jak bude fungovat,“ říká Vlado Fialka. S ostatními kurátory výstavy se shodují na tom, že se lidé z berlínských družstevních skupin o svůj domov starají víc, než je běžné, a zvyknou si angažovat se ve veřejných záležitostech celého města.

Čtěte také

V Česku existují družstva zemědělská, výrobní, spotřební, bytová a peněžní. Ačkoliv si část lidí družstevnictví spojuje s komunistickým režimem, opravdovým zlatým věkem družstev u nás byla první republika. Ve 30. letech existovalo kolem 15 000 družstev (Čechoslováci a v Československu žijící Němci se tehdy sdružovali odděleně, což počet navýšilo). Naopak po únoru 1948 nastaly podle příručky Družstevnictví v kostce od Jiřího Gutha a kolektivu družstvům komplikované časy.

Principy jako dobrovolnost, nezávislost a samospráva po roce 1948 poškozovala družstva zakládaná direktivně. Zájem o činnost autentických družstev se obnovil v 60. letech. Za normalizace byla družstva opět paralyzována zásahy do samostatného chodu, podle Jiřího Gutha se přesto ve srovnání se státním a komunálním sektorem vyznačovala větší pružností a podnikavostí. Dnes je českých družstev opět přes 15 000, nejvíc v oblasti nemovitostí a zemědělství.

Podle zprávy Evropského parlamentu z července 2013 se v období krize družstva ukázala v porovnání s konvenčními podniky jako odolnější. Družstevní podniky jsou schopné reagovat na nové potřeby a podporovat vytváření nových pracovních míst lépe než ostatní modely. Udržují také zakotvení v místním hospodářství – družstvo se nepřemístí, pokud jeho činnost začne přesahovat hranice země. Způsob akumulace kapitálu v družstvech je méně závislý na vývoji finančních trhů.

03356900.jpeg

„Čím horší je stav Podmokel, tím úspěšnější jsou hypermarkety,“ říká děčínský patriot Petr Zdobinský. Špatný stav dlouhodobě zanedbávané děčínské čtvrti Podmokly nevyprovokoval jen dlouhé facebookové diskuse místních, ale i vznik družstva, které tu provozuje bar Bodenbach. V rozpadající se čtvrti slouží jako komunitní centrum, personál i podílníci družstva se tu často rekrutují z řad hostů. V Bodenbachu se setkávají děčínské občanské spolky a pořádají se tu politické debaty, přednášky a čtení.

Dalším příkladem českého družstva je fotbalový klub Bohemians Praha 1905, jehož založení pomohlo před deseti lety zabránit zániku klubu. Družstevní jsou u nás i Kulturní noviny nebo známá skupina COOP, která provozuje přes sto prodejen s potravinami a jejímž cílem je mimo jiné posílit regionální uvědomění.

Čtěte také

Pro obyvatele postkomunistických zemí družstva stále symbolizují především poúnorové hospodaření, které ve skutečnosti principy družstev dusilo. V zahraničí jsou však stále oblíbenější alternativou k běžnému podnikání. Jednou ze zemí, kde jsou počty družstev nejvyšší, je Německo. Podle deníku The Guardian i v Británii dorůstá generace, která ekonomickou krizi zažila velmi mladá a pro kterou je typ družstevního podnikání přirozený.

„Bylo už mnohokrát potvrzeno, že mladé generace mají ekonomické i sociální důvody si zvykat na sdílení aut, bytů i dalších věcí. Preferují tento způsob před výhodou samostatného vlastnictví,“ říká pro Fast Company Vishaan Chakrabarti z Kolumbijské univerzity. „Důsledkem bude rozšíření nových forem družstevního bydlení se společnými kuchyněmi, pracovnami a společenskými místnostmi, ve kterých si jednotlivci budou pronajímat pokoj a koupelnu.“ Družstevní koncept v České republice by se před nástupem podobného trendu musel v první řadě demytizovat.

autor: Táňa Zabloudilová
Spustit audio