Egyptrixx: Nalezenec z klubového rákosí
Jiholondýnský label Night Slugs se za necelé dva roky existence stal pojmem nejen na britské klubové scéně.
Jeho šéfové, mladí producenti a DJové Bok Bok a L-vis 1990, razí nekompromisní párty politiku a jejich svěží fúze houseu a bass music je v současné době asi nejvíce trendy zvukem ostrovního undergroundu. Možná trochu zvláštně pak působí fakt, že první a zatím jediné dlouhohrající album labelu má na svědomí jeho nejvzdálenější „dopisovatel“ – kanadský producent Egyptrixx.
Hudba torontského residenta Davida Psutky se starozákonní symbolikou jen hemží. Od pseudonymu Egyptrixx přes pyramidy na obalech předešlých EPček až po jeho debutové album z letošního března nazvané Bible Eyes. Na stroze působící jazyk Písma pak upomíná i Egyptrixxův minimalistický techno house s notnou dávkou vertikálních basů, díky nimž ho rozpoznáme jako chovance stáje Night Slugs.
Pak další podobnost končí – Egyptrixx je vystudovaný pianista a své vrstevnaté skladby tak často staví právě na skoro až klasických klavírních motivech. Jeho abstraktní koláže někdy nacházejí konkrétní oporu v hostujících vokalistech ze skupiny Trust, po většinu desky si však biblický producent vystačí pouze se svým analogovým náčiním. Nepoužívá klasické samply, pouze smyčkuje zvuk bicích a někdy také namísto nich přidělí perkusivní úlohu syntetické base.
Vrcholy desky, jako jsou dvě verze tracku Recital a především těžkotonážní hymnus Barely, jsou vysoce ambivalentní záležitosti: dosti náročné pro soustředěný poslech ve sluchátkách a zároveň dost přitažlivé, aby se v mžiku staly ryze klubovými opusy. Egyptrixx má skladatelský cit pro gradující kompozici i houpavé rytmy technofunku a deset skladeb na Bible Eyes působí jako nové, eklekticko-elektronické desatero. Podobně jako v biblických žalmech i zde při bližším zkoumání naleznete nádherné sonické metafory. Blahoslaveni budiž pozorně naslouchající, neboť jejich je království Egyptrixxovo.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
