Expendables 2: Návrat Reaganových brousků
Akční all star projekt Sylvestra Stalloneho pokračuje snímkem, který se hrdě smířil s úlohou úsměvného fetiše pro pamětníky a muzea ozbrojených veteránů reaganovské éry.
Nad prvními Postradatelnými se vystřílely početné dávky slov. Někteří přesvědčivě dokladovali, že film ve skutečnosti není důslednou poctou 80. letům, ale mnohem více se hlásí k frenetické moderně, jiní (mezi něž patřil autor těchto řádků) filmu vytýkali, že je výpravnou encyklopedií utopenou v přílišném macho sentimentu a zbytečné snaze o sofistikované motivace. Početná skupina sešlost akčních ikon označila prostě za čistou lobotomii bez nároku na, byť jen nostalgické, slitování.
Druhý díl se hodnotí o poznání snáz. Skupina nesmiřitelných haterů může zůstat pevná ve svých soudech, neboť film jim cíleně dodává ještě větší arzenál argumentů, proč je celý hvězdný Stalloneho podnik jen mrháním miliony a bulharskými přírodními skvosty. To však nahrává těm, kteří postrádali v jedničce více tahu na branku, silnější sebereflexi a ještě upřímnější doznání, že tady nejde o příběh a postavy, ale o barvité dostaveníčko již poněkud artritické chlouby žánru.
Už během natáčení druhých Postradatelných létalo netem nespočet drbů, že některé scény vznikají bez scénáře, který se píše za pochodu a podle toho, jak to pánům zrovna na place střílí. Ať je pravda kdekoli, ikoničnost filmu dosahuje v některých momentech postmoderních kvalit. Zápletka se rekrutuje z archetypální pokladny žánru. Zloduch s emblematickým jménem Villain (Jean-Claude Van Damme) se zmocní plutonia a přitom brutálně odpraví mladou krev žoldáckého ansámblu pod vedením věčně nabroušeného Barney Rosse (Sylvester Stallone). Tentokrát se nemudruje o záchraně duše válečníka a morální zodpovědnosti. Na dveře se neklepe. Otevírají se bazukou.
Postradatelní se teď už hrdě hlásí ke konceptu oslími můstky propojených herních polí, v nichž si letití hrdinové opakují některé své mistrovské kousky z minulosti. Prostředí samo je stejně jako příběh vysoce příznakové a zdůrazňuje odvozenost i princip anachronického vzývání starých časů: cvičná nápodoba amerického města uprostřed bývalé sovětské základny, chudá vesnice plná bezbranných žen, které se brání před nájezdem zloducha, monstrózní opuštěný důl v dramatických kulisách obří jeskyně. Do těchto prostor jsou situovány explozivní a hutně násilnické scény, které občas vypointuje deus ex machina – zjevení dalšího ze zestárlých bohů reaganovské éry.
Mnohem více se tu sází na poetiku „filmu pro zvané“. Zatímco v jedničce to byly spíše malé drobky rozmístěné tak, aby nemátly neznalé, ve dvojce je hned několik scén, které stojí na principu znalosti „legendistiky“ akčního filmu. Fenomenální entrée Chucka Norrise, hlášky Arnolda Schwarzeneggera i odkazy na akademickou minulost Dolpha Lundgrena vyžadují informovaného a poučeného diváka. A právě na vlně tohoto šibalského pomrkávání a otevřeně sebeparodických narážek celí noví Postradatelní stojí.
Ačkoli tu stále najdeme křečovitý vojácký sentiment a upocené macho mudrování o stáří a smrti, hlavní složkou celého projektu jsou řízné akční skeče, v nichž se nám nikdo už ani příliš nesnaží nabulíkovat, že sledujeme propracovanější fikci. Ve skutečnosti hledíme na defilé známých vrásčitých modelů, kterým to s bouchačkami sluší i proto, že nijak neskrývají pravou podstatu toho, proč před kamerou stojí. Vzpomínky, botulotoxin, trocha toho uvadajícího narcismu a poslední výstřely gardy, která vyznává starou dobrou klasiku.
Právě v tomto retro ohledu je film stále oživlým paradoxem. I když se vymezuje vůči „nadsazené a umělé“ akční moderně, sám obsahuje více trikových záběrů než většina současných blockbusterů. Každopádně mu na rozdíl od jedničky prospělo angažmá „skutečného“ režiséra. Simon West je pozapomenutou nadějí akčního filmu 90. let a po většinu času dokáže udržet tempo a přehlednost, které partě klasiků sedí. Navzdory očividné umělosti některých sekvencí působí Postradatelní dostatečně těžkotonážně.
Sen Sylvestra Stalloneho o snímku plném legend tak ve své druhé verzi konečně dává přesně to, co cílové publikum vyžaduje. Nemá cenu se přetvařovat, že jeho hodnota leží někde jinde než v srdečním království nostalgie. Noví Postradatelní však limit účelovosti velmi chytře začleňují do své struktury a čelí času se sympatickou tvrdošíjností rozčílených veteránů studené války, kteří se neumějí přestat vracet.
Hodnocení: 80 %
Expendables: Postradatelní 2 (Expendables 2), USA, 2012, 103 minut
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.