The Flying Eyes: Heavy. Retro. Psych.

16. srpen 2013

Třetí album The Flying Eyes je výživným soustem pro všechny milovníky syrového sedmdesátkového revivalu. Křupavé na povrchu, šťavnaté uvnitř. A žádná náhražka, ale samé poctivé a osvědčené ingredience! TFE můžete vidět naživo ve středu 28. srpna v pražském klubu 007.

Baltimorští psychedelici The Flying Eyes jsou v Evropě jako doma – několikrát ji projeli sem a tam (včetně dvou zastávek na festivalu v Trutnově), všechna tři svá alba vydali u německých labelů. Peníze na to aktuální – Lowlands – mimochodem sehnali přes Kickstarter a poprvé si mohli dovolit renomovaného producenta Roba Girardiho (Arbouretum, TheDeathSet nebo Beach House).

The Flying Eyes suverénně a beze švů míchají zemitý sedmdesátkový blues-rock s nadčasovou Americanou, těžkoruký stoner s kyselinovými výpravami na oběžnou dráhu. Přes letité inspirace se jim ale daří znít současně a v rámci žánru taky relativně pestře, i díky o poznání výpravnějšímu přístupu než na předchozích deskách. Ten jim tentokrát dovoluje posluchače obratem přenášet z kalifornské pouštní párty do westernového soundtracku a odtud zase rovnou do rozjeté garážové jam session.

Vyzrálá a bezchybně sehraná kapela má na Lowlands všechno pevně v rukou. Neděje se tu nic, co by muzikanti nechtěli, i uprostřed největšího varu všichni přesně ví, kde právě jsou a co dělají ostatní. The Flying Eyes navíc sympaticky ukázněně odolávají pokušení rozmazávat psychedelické pasáže do obvyklých mnohaminutových výletů bez návratu.

The Flying Eyes – Lowlands |foto: Nois-O-Lution Records

Kromě zmíněných kvalit jsou velkými trumfy The Flying Eyes i výrazný hlas zpěváka Willa Kellyho (který už naštěstí tolik nepřipomíná nebožtíka Morrisona), ucho na parádní melodie a stoprocentně uvěřitelná atmosféra. Kvalitní produkce a odježděné šňůry se evidentně podepsaly na jistotě a barevnosti Lowlands, které je povyšuje do první ligy kytarových kapel se zálibou v retro estetice.