Francouzské i české obce zavádějí chytré popelnice s čipy. Pomáhají snížit množství odpadu

Mladí jedinci, často studenti vysokých škol nebo vojenští veteráni, inzerují své služby na sociálních sítí, jako jsou Xiaohongshu a Douyin. Na profilech uvádí svou výšku, úroveň kondice a zkušenosti s turistikou. Za jeden výlet si obvykle účtují od 700 až do 2000 korun, uvádí server CNN.

Během výstupu tito „parťáci“ udělají cokoli, aby své klienty rozptýlili od pocitu vyčerpání a povzbudili je k další cestě – zpívají, vyprávějí vtipy, pouštějí hudbu, ale poponesou i batoh nebo podají pomocnou ruku.

O turistický zážitek s doprovodem se podělila pětadvacetiletá Wendy Chen, která si najala mladého muže s bohatými outdoorovými zkušenostmi, aby ji doprovodil na patnáct set metrů vysoký vrchol. Nejprve jí horolezecký parťák naplánoval středně náročnou trasu, následně jí během cesty dle potřeb asistoval. Turistce nesl batoh nebo jí půjčil teplý kabát při mrazivém větru. U východu slunce byl zase připraven s vlajkou a dalšími rekvizitami, aby si turistka mohla pořídit památeční fotografii.

Wendy Chen, která na konci výletu zaplatila svému dočasnému parťákovi asi 1100 korun, přiznala, že pohlednější muži mohou dosáhnout vyšších částek. „Atraktivita je také součástí jejich výbavy,“ říká. Hlavními zákazníky většinou bývají svobodné mladé ženy, to se však pomalu mění. Sociální sítě letos obletělo virální video, na kterém student univerzity bez námahy nesl tříleté dítě na strmou horu, zatímco matka batolete se držela daleko za nimi.

Climbing buddies nejsou službou dostupnou pouze v Číně. Jako doprovod se nabízejí lidé i na dalších sociálních sítích, kde se snaží poskytnout svou asistenci v zemích jako Austrálie, Jižní Amerika nebo Spojené státy.

Letošní počet telefonátů kvůli intoxikaci rajským plynem se ve srovnání s rokem 2023 ve Švédsku zdvojnásobil. Nárůst je podle tiskové zprávy Toxikologického informačního střediska zřetelný zejména ve věkové skupině 15 až 19 let, píše web Sweden Herald. Letos středisko přijalo 1100 hovorů souvisejících s otravou rajským plynem. Vzhledem k blížícím se vánočním svátkům a oslavám Nového roku se číslo pravděpodobně ještě zvýší.

Mezi mladistvými stoupla oblíbenost rajčáku i kvůli trendu na sociálních sítích, kde dospívající sdílejí reakce své nebo blízkých po užití omamného plynu, a to nejen v rámci zdravotních zákroků, ale i inhalováním plynu z balónků či bombiček.

Ačkoli mezi nejznámější účinky oxidu dusného patří euforie a zvýšení pocitu štěstí, opakované užívání může vést ke znecitlivění rukou a nohou, potížím s chůzí, zmatenosti, dlouhodobým poruchám paměti nebo ke vzniku krevních sraženin v mozku a na plicích. Největším problémem rajského plynu, nebo taky hippie cracku, je jeho dostupnost, varuje CBS News.

Aby mladistvé odradily v užívání návykových látek, snaží se světové vlády v současnosti zamezit prodeji elektronických cigaret nebo limitovat příchutě těchto návykových produktů. Rajský plyn je ovšem legální prodávat i kupovat a není pro něj stanoveno žádné věkové omezení. Vzhledem k jeho zneužívání připravuje švédská vláda návrh zákona, který by znemožnil prodej plynu ve větším množství soukromým osobám. Lidé mladší 18 let by navíc neměli mít vůbec možnost si oxid dusný pořídit.

Nákupy před Vánoci často doprovází finanční podvody, především na internetu. Lákavým inzerátům, které nabízí až příliš výhodné zboží, ale někteří stále nedokážou odolat. Jednou z obětí takového podvodu se stala i Polka, kterou zaujal inzerát nabízející britskou kočku zadarmo.

Ačkoli se původně zdálo, že za domácího mazlíčka nebude muset zaplatit, podvodník jí postupně vystavil účty za přepravu zvířete a další poplatky, kvůli nimž žena přišla o více než šedesát tisíc korun. Server polské televize TVP uvedl, že podvodník nejprve svou oběť vyzval k zaplacení 2300 korun za letenku, aby se kočka mohla dopravit z Francie do Polska. Pak ale donutil ženu zaplatit další poplatky odůvodněné problémy s doručením.

Až po odeslání desetitisíců korun žena zkontaktovala policii, které vysvětlila, jak podvodník postupoval. Nejprve ji přiměl přejít ze zabezpečené platformy aukčního webu na e-mailovou komunikaci. Odtud ji skrz odkaz na falešnou platební stránku požádal o osobní údaje a 2300 korun. Od této chvíle započaly pravidelné finanční transakce. Podvodník si pak vymyslel problémy s doručením, které vyžadovaly další platby, a nakonec vyčerpal její bankovní účet. Před hrozbou spojenou s předvánočními finančními podvody varovala policejní mluvčí Katarzyna Biniaszczyk.

„Předvánoční kampaně a internetové výprodeje jsou obdobím zvýšené aktivity kyberzločinců, kteří vytvářejí falešné webové stránky, inzeráty a reklamy na produkty s lákavě nízkými cenami,“ upozornila mluvčí, která lidem doporučila před nákupem důkladně prověřit internetové stránky a k celému procesu přistupovat obezřetně.

Jak píše agentura AP, 38letý Daniel Graham a 31letý Adam Carruthers se přiznali každý ke dvěma případům poškození cizí věci. Jejich motiv zatím není známý. Prokuratura uvedla, že hodnota stromu přesáhla 620 000 liber, tedy skoro 19 milionů korun a škoda na zdi byla vyčíslena na 1 100 liber, tedy asi 33 tisíc korun. Informovala o tom agentura AP.

Strom v hrabství Northumberland byl natolik známý, že po něm byla dokonce pojmenovaná lokalita, kde stál. Říká se jí Sycamore Gap, tedy Javorová proláklina. Tento javor také v roce 2016 získal titul Anglický strom roku. Zpráva o jeho pádu se rychle rozšířila.

„Stále se nemohu smířit s tím, že tam ten strom není,“ řekla Catherine Capeová, která bydlí nedaleko. „Pořád jsem kvůli tomu hodně naštvaná. Nechápu, proč někdo chtěl zničit něco tak krásného. Časem může strom sám dorůst. Z pařezu vyrůstají více než dvě desítky výhonků. Strom stále žije, ale už ne v takové podobě jako dřív,“ řekla Capeová.

Jejich analýzu zveřejnil časopis Science a všímá si jí například americká stanice NPR. „Chtěl jsem získat lepší celkový obraz, abych poskytl odpověď těm, kteří rozhodují, a kteří chtějí přesně vědět, jak se změna klimatu promítne do rizika vyhynutí druhů,“ říká Mark Urban, biolog z Connecticutské univerzity.

Pokud státy po celém světě splní společný cíl omezit oteplování na 1,5 stupně Celsia, bude do konce století ohroženo vyhynutím 1,8 % druhů, uvádí Urban. Pokud se však globální oteplování vymkne kontrole a oteplí se o čtyři nebo pět stupňů Celsia, může být ohroženo až 30 % druhů.

„Těchto 30 procent by mohlo být nejlepším z nejhorších scénářů,“ říká Cristian Román-Palacios, vědec zabývající se biologickými daty na Arizonské univerzitě, který se na studii nepodílel.

Planeta se podle NPR už oteplila přibližně o 1,3 stupně Celsia oproti předindustriálnímu průměru, což by do roku 2100 znamenalo vyhynutí přibližně 1,6 % druhů. Pokud budou emise pokračovat současným tempem, přibližně jeden z dvaceti druhů by mohl zaniknout.

Různým druhům hrozí různá rizika. Obojživelníci, včetně žab a salamandrů, jsou podle Urbana zranitelnější. Jejich stanoviště jsou citlivější na změny prostředí. Také druhy, které žijí na ostrovech, v horách a ve sladkých vodách, by mohly čelit větším problémům. Cílené úsilí o ochranu přírody by mohlo podle analýzy pomoci zpomalit úbytek druhů, ale v konečném důsledku nemůže nahradit snížení emisí.

„Studie předkládá rozhodovacím orgánům jasnou volbu,“ říká Urban. „Omezíme nyní emise a budeme pracovat na ochraně těch 2 % druhů, které jsou v současnosti ohroženy? Nebo zvolíme jednu z těchto dalších cest, které zásadně změní povahu našeho světa?“

Podle počítačových simulací provedených studijním týmem se tento trend bude pravděpodobně rozšiřovat s tím, jak se bude svět oteplovat v důsledku změny klimatu způsobené člověkem. Studie vyšla v časopisu Science Advances a píše o ní například agentura AP. 

Autoři se teď snaží zdůvodnit výsledky. Demografické údaje samy o sobě nevysvětlují, proč ve vysokých teplotách umírá více mladých dospělých Mexičanů než jejich starších kolegů. Do výsledků nejspíš promlouvají dvě skupiny lidí: lidé, kteří pracují venku a nemohou uniknout horku, a mladí, kteří neznají své limity.

„Zjistili jsme, že mladší lidé jsou obzvláště zranitelní vůči vlhkým vedrům,“ uvedl spoluautor studie Jeffrey Shrader, klimatický ekonom z Kolumbijské univerzity. „S oteplováním klimatu budeme skutečně přesouvat úmrtnost související s teplotou na mladší lidi, namísto starších osob, které jsou obvykle zranitelnější vůči nízkým teplotám.“
Údaje o chladném počasí ukazují, že na jednoho mladého člověka, který zemřel v důsledku nízkých teplot, připadá více než 300 úmrtí obyvatel Mexika starších 50 let.

Lidé se ochlazují pocením; odpařování tohoto potu odčerpává teplo z jejich těla, jak píše například americká stanice NPR. Pokud se však pot neodpařuje, tělo nemůže odvádět teplo, které pomalu narůstá, čímž se lidé vzdalují bezpečné teplotě a mohou utrpět úpal. Odpařování se zpomalí nebo dokonce zastaví, když se vzduch nasytí vodou, tedy když je vysoká vlhkost vzduchu.

Saúdské univerzity platily až 70 tisíc eur ročně prestižním vědcům za tvrzení, že pracují v jejich zemi. Chtěli tím uměle vylepšit postavení arabských institucí v mezinárodních akademických žebříčcích. Deník El País odhalil existenci systému, v němž zahraniční vědci dostávali odměny za to, že lhali o svém působišti. Například chemik Damià Barceló v letech 2016 až 2022 nepravdivě uváděl, že jeho hlavním působištěm je Univerzita krále Saúda v Rijádu, zatímco ve skutečnosti byl ředitelem Katalánského institutu pro výzkum vody v Gironě na severovýchodě Španělska.

V roce 2022 se Saúdská Arábie pyšnila 109 profesory na prestižním seznamu vysoce citovaných výzkumných pracovníků, který sestavuje nadnárodní společnost Clarivate. Čím více členů tohoto seznamu univerzita má, tím výše se objeví v Šanghajském žebříčku – nejvlivnějším žebříčku světových univerzit. Po skandálu, který odhalil El País, se jejich počet do konce roku 2023 snížil ze 109 na 76. V novém seznamu, zveřejněném letos v listopadu, jich už zůstalo pouze 26.

Švýcarský analytik Yoran Beldengrün rozkryl globální rozměr saúdského podvodu. Během pouhých deseti let 210 vysoce citovaných vědců z jiných zemí prohlásilo, že jejich hlavním působištěm je univerzita v Saúdské Arábii. Nejvíce jich bylo z Číny (44), Španělska (19), Spojených států (16) a Turecka (14), uvádí Beldengrünova zpráva vypracovaná pro specializovanou poradenskou společnost SIRIS Academic se sídlem v Barceloně. Pro tohoto analytika je „obrovský pokles“ počtu vysoce citovaných vědců, kteří tvrdí, že pracují v Saúdské Arábii, „dobrým znamením o důvěryhodnosti výzkumu“.

Nejspíš nikoho nepřekvapí, že na prvním místě v žebříčcích nejsledovanějších umělců na světě se usadila Taylor Swift. Její jedenáctou studiovou deska „The Tortured Poets Department“ v pořadí následují „HIT ME HARD AND SOFT„ od Billie Eilish a „Short N‘ Sweet“ od Sabriny Carpenter, která skončila třetí. Výsledky každoroční hudební rekapitulace shrnuje server Euronews.

Album „1989 (Taylor's Version)“ od Swift se umístilo na šestém místě globálního žebříčku, na desátém místě v USA a na pátém místě ve Velké Británii, zatímco její album „Lover“ z roku 2019 se dostalo do globálního i britského žebříčku.

V globální i britské verzi se objevují také umělci jako The Weeknd, Billie Eilish, Ariana Grande, Kanye West i Drake. V amerických žebříčcích se hojně objevuje i Kendrick Lamar, jeho hitovka „Not Like Us“ se v žebříčku nejstreamovanějších skladeb v USA umístila na druhém místě.V celosvětovém měřítku se nejstreamovanější skladbou na Spotify v roce 2024 stala 'Espresso' Sabriny Carpenter. Top 3 uzavírají skladby 'Beautiful Things' od Bensona Boona a 'BIRDS OF A FEATHER' od Billie Eilish.

V čele žebříčku je duet Bruna Marse a Lady Gaga „Die With A Smile“, Top 5 doplňují Billie Eilish („BIRDS OF A FEATHER“), Benson Boone („Beautiful Things“), Teddy Swims („Lose Control“) a Chappell Roan („Good Luck, Babe!“)

Stavbu metra komplikovala nejprve finanční krize a hospodářské problémy Řecka, výstavbu pak přerušily právě četné archeologické nálezy. Některé z nich stavitelé netradičně zakomponovali do stanic metra, píše agentura Reuters.

„Nejde jen o projekt veřejné infrastruktury, která je pro město nesmírně důležitá. Je to také stavba muzea,“ řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis před soukromou prohlídkou stanic. „Jde o světový unikát. Cestou k vlaku cestující prochází podzemním muzeem“, dodal.

Podle dodavatele projektu museli stavaři kopat hlouběji, než se původně plánovalo. A to až do hloubky 31 metrů tak, aby tunely vedly pod archeologickými nálezy. Někteří archeologové, jako například Melina Paisidou, která se podílela na odkrývání soluňských památek, se vyslovili proti vystavení artefaktů. Tvrdí, že měly zůstat na původních místech. Podle jiných archeologů je ale propojení vykopávek s metrem příležitostí pro Soluň stát se „druhým Římem“.

Nová trasa, v Soluni má 13 stanic a spojuje západní a východní část metropole. Cesta trvá 18 minut. Měří 9,6 kilometru a vede výhradně pod zemí. Vedení města si od nového způsobu dopravy slibuje úbytek automobilů ve městě. Město očekává, že metro denně přepraví přes 300 tisíc lidí, jeho výstavba pokračuje i v dalších částech města.