Greta Thunberg natočí pro BBC dokumentární seriál

Podle webu CNN vědci alkohol přímo spojují s 62 onemocněními, která by bez jeho užívání vůbec nevznikala. Patří mezi ně například cirhóza jater, pankreatitida, žaludeční vředy nebo fetální alkoholový syndrom. U dalších zhruba 30 nemocí alkohol významně zvyšuje riziko jejich vzniku, a to třeba u rakoviny, srdečních onemocnění, mrtvice, cukrovky nebo demence.

Negativní dopady se přitom mohou objevit velmi rychle. Studie uvádí, že jediný alkoholický nápoj může během dvaceti minut oslabit imunitní systém a snížit schopnost těla bojovat proti infekcím. Nárazové nadměrné pití může obranyschopnost narušit až na celý den, dlouhodobá konzumace pak může některé části imunitního systému poškodit natrvalo.

Významným rizikem je i rakovina. Ve Spojených státech je alkohol každoročně spojován se zhruba 100 tisíci případy rakoviny a 20 tisíci úmrtími. U žen nejčastěji zvyšuje riziko rakoviny prsu, u mužů rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Alkohol ovlivňuje i mozek. Současné poznatky naznačují, že významně narušuje spojení mezi neurony a přispívá ke zmenšování mozkové tkáně, zejména v oblastech spojených s pamětí a rozhodováním. Podle jedné rozsáhlé studie bylo už tři alkoholické nápoje týdně spojeny s o 15 procent vyšším rizikem demence.

Dobrou zprávou ale je, že tělo má určitou schopnost regenerace. Bezprostřední dopady na imunitní systém mohou odeznít během několika dnů až týdne. Některé změny v mozku se podle zobrazovacích studií mohou začít upravovat během několika týdnů po ukončení pití. Zlepšit se může i paměť, pozornost nebo schopnost soustředění.

Ne všechno je ale vratné. U dlouhodobého silného pití mohou některé následky zůstat trvalé. To se týká například zvýšeného rizika demence nebo závažného poškození imunitního systému. Podle expertů je problém i v tom, že mnoho lidí začne změnu řešit až ve chvíli, kdy už organismus utrpěl výraznější škody.

Podle nejnovější zprávy Amnesty International bylo v roce 2025 ve 17 zemích popraveno nejméně 2 707 lidí, což představuje nárůst o 78 procent oproti předchozímu roku.

Za dramatickým nárůstem stojí podle lidskoprávní organizace především několik států, které trest smrti dál intenzivně využívají. Největší podíl má Írán, kde úřady vykonaly nejméně 2 159 poprav, tedy více než dvojnásobek oproti roku 2024. Výrazně vzrostl počet poprav také v Saúdské Arábii, kde bylo popraveno nejméně 356 lidí. Nárůst zaznamenaly i Spojené státy, Egypt, Singapur nebo Kuvajt.

Významnou roli hrají i drogové trestné činy. Téměř polovina všech známých poprav na světě souvisela právě s drogovými delikty, jak píše web Deutsche Welle (DW).

Skutečný počet poprav ale může být ještě výrazně vyšší. Statistiky totiž nezahrnují tisíce případů, které podle Amnesty dál probíhají v Číně. Ta tamní údaje o vykonávání trestu smrti nezveřejňuje, podléhají podle čínské legislativy státnímu tajemství. Organizace Čínu dlouhodobě považuje za zemi s nejvyšším počtem poprav na světě.

Přestože celkový počet poprav prudce vzrostl, vykonává je stále jen omezená skupina států. Dlouhodobě mezi ně patří kromě již zmíněných zemí například Írán, Saúdská Arábie, Severní Korea, Irák nebo Spojené státy. USA přitom zůstávají už sedmnáctý rok po sobě jedinou zemí na americkém kontinentu, která popravy vykonává.

Naopak v Evropě a střední Asii loni nebyla zaznamenána ani jediná poprava ani nový rozsudek smrti. Amnesty zároveň připomíná, že dlouhodobý světový trend směřuje opačně, od roku 1977 vzrostl počet zemí, které trest smrti zcela zrušily, z 16 na dnešních 113.

Organizace dodává, že jde mimo jiné nejen o nástroj trestání, ale také o prostředek zastrašování a umlčování opozice nebo jako demonstrace státní moci.

Mezinárodní odborná porota ocenila především osobitý hudební rukopis kapely, silnou koncertní energii i potenciál oslovit zahraniční publikum. Podle porotců jde o formaci s výraznou identitou a jasně rozpoznatelným zvukem, která je připravená na další kariérní posun.

V minulosti na sebe upozornili debutovým EP Strange Shaped Flowers, na kterém kombinovali prvky tradičního folku a americany. Následovalo experimentálnější EP Silver Thing, které kapele přineslo cenu Vinyla v kategorii Objev roku. Letos navíc uspěli i na cenách Anděl, kde získali ocenění v kategorii Alternativa a elektronika za debutové album Tell Me When You Pass The Sun, se kterým cestují po zahraničí. Hráli v Polsku, Francii, Rakousku a do svého showcaseového portfolia přidali maďarský BUSH a slovinský MENT.

Vítěz Czechingu vystoupí v lednu příštího roku na největším evropském showcaseovém festivalu Eurosonic Noorderslag v nizozemském Groningenu. A získá mimo jiné šanci odehrát koncert i na dalších festivalech napříč Evropou. Součástí výhry je také profesionální podpora při dalším rozvoji kariéry, vítěz získá možnost absolvovat odborný koučing ve spolupráci s exportní kanceláří SoundCzech.

Czeching je hudebně exportní projekt Radia Wave, který od roku 2013 pomáhá českým talentům dostat se k zahraničnímu publiku. Vítězům nabízí mediální podporu, profesionální zázemí i možnost představit se na evropské showcase scéně. Mezi předchozí vítěze patří například Aiko, Amelie Siba, Island Mint, Never Sol, Tea Sofia, sunnbrella nebo lonští výherci Madhouse Express.

Typickým problematickým příkladem použití této technologie je situace, kdy muži s chytrými brýlemi na očích oslovují ženy a nenápadně si přitom natáčejí jejich reakce na nezávazné otázky nebo „flirtovní“ hlášky, většinou bez jejich vědomí a souhlasu, upozorňuje BBC. O existenci videa se ženy často dozvědí až ve chvíli, kdy začne kolovat po internetu, mnohdy ruku v ruce s urážlivými komentáři. Obrana je složitá, protože natáčení na veřejnosti bývá obecně legální.

Jedna žena BBC řekla, že když autora tajně pořízeného videa požádala o jeho smazání, odpověděl jí, že jde o „placenou službu“. Kontroverze vyvolaly i žaloby majitelů brýlí poté, co pracovníci v Keni, kteří pro Metu kontrolovali videa pro trénování umělé inteligence, uvedli, že sledovali explicitní obsah včetně sexuálních scén nebo záběrů z toalet.

Leaderem trhu s chytrými brýlemi je v současnosti společnot Meta, která hlásí přes sedm milionů prodaných kusů. „Jde o jednu z nejrychleji rostoucích kategorií spotřební elektroniky v historii,“ prohlásil šéf firmy Mark Zuckerberg.

Vlastní chytré brýle ale údajně chystá i Apple, novou generaci uvede Snap. Google se chystá k tomuto typu produktu vrátit více než deset let po neúspěchu jejich projektu Google Glass. Ten firma stáhla z veřejného trhu už dva roky po spuštění, mimo jiné kvůli kritice spojené s ochranou soukromí. Experti odhadují, že během několika let by si podobná zařízení mohlo pořídit až 100 milionů lidí. To by výrazně zkomplikovalo zákaz natáčení třeba v nemocnicích, kinech nebo u soudů.

Meta navíc údajně plánuje k výrobku přidat systém rozpoznávání obličejů. „Technologie tohoto typu je ve své podstatě zásahem do soukromí a bude čelit stále silnějšímu odporu,“ varuje pro server AOL David Harris, expert z UC Berkeley, který se podílel také na vývoji Meta AI.

Společně propojili dva hudební světy,  afrobeats a latinskoamerickými rytmy. A výsledkem je podle agentury AP jednoznačně globální, vícejazyčný popový track. V jedné ze slok zaznívají třeba jména některých nejslavnějších fotbalistů světa nebo názvy zemí, které letos na šampionátu soutěží. „Brazílie, Uruguay, Argentina, Kolumbie,“ zpívá Shakira.

Píseň vyšla krátce poté, co bylo oznámeno, že Shakira, Madonna a jihokorejská skupina BTS společně vystoupí na vůbec první poločasové show finále mistrovství světa FIFA. To se uskuteční 19. července na stadionu MetLife v East Rutherfordu v New Jersey nedaleko New Yorku. Dramaturgii vystoupení připravoval Chris Martin z kapely Coldplay.

Show podpoří FIFA Global Citizen Education Fund, který se snaží vybrat 100 milionů dolarů na pomoc dětem se zajištěním přístupu ke vzdělání a fotbalu.

Shakira skladbu „Dai Dai“ poprvé odhalila už minulý týden, když sdílela minutovou upoutávku, ve které tančí uprostřed trávníku stadionu Maracanã v Riu de Janeiru. Zazněla v ní i část úvodní sloky, zatímco ji doprovází mužský hlas nigerijského zpěváka Burna Boye, uvádí server The National News.

Není také neobvyklé, že sponzoři mistrovství světa vydávají vlastní skladby k turnaji. Coca-Cola například už v březnu představila svou oficiální hymnu pro šampionát – novou verzi skladby „Jump“ od Van Halen. Podíleli se na ní kolumbijský zpěvák J Balvin, bubeník Travis Barker, popová a R&B zpěvačka Amber Mark a kytarista Steve Vai.

Mistrovství světa ve fotbale 2026 společně hostí Spojené státy, Kanada a Mexiko. Turnaj se uskuteční v červnu a červenci.

Vyplývá to z auditovaných dat společnosti EKO-KOM, která v Česku zajišťuje systém třídění a recyklace obalů. Jak upozorňuje server Ekolist.cz, každý obyvatel loni vytřídil v průměru 90,5 kilogramu odpadu, tedy o 2,3 kila víc než rok předtím. Největší část tvořily kovy, následoval papír, plast a sklo.

Celkem v Česku vzniklo přes 1,3 milionu tun obalového odpadu. Přibližně 78 procent z něj se podařilo recyklovat a dalších 11 procent skončilo v energetickém využití. Nejlépe si dlouhodobě vede papír, u kterého recyklace dosahuje 87 procent. U plastů se podařilo zvýšit míru recyklace na 55 procent.

Za výsledky podle EKO-KOMu stojí hlavně to, že třídění se v Česku stalo skoro automatickým návykem. Pravidelně odpad třídí asi tři čtvrtiny obyvatel. Podle webu ekolist.cz pomáhá i hustá síť kontejnerů – po republice jich je přes 1,2 milionu a průměrná vzdálenost k nejbližšímu je pro každého člověka jen 92 metrů. Jinými slovy: barevný kontejner má většina lidí blíž než večerku.

Proměňuje se ale i samotný způsob třídění. Ve stále více městech fungují takzvané multikomoditní sběry, kdy lze více druhů odpadu házet do jedné nádoby. Přibývá také systémů door-to-door, při kterých mají domácnosti vlastní kontejnery přímo u domu.

Systém třídění v Česku financují firmy, které prodávají balené zboží. Do systému EKO-KOM je zapojeno přes 21 tisíc výrobců a dovozců a jejich poplatky pak pokrývají provoz kontejnerů, třídicích linek nebo příspěvky obcím.

Češi tak dál potvrzují, že třídění odpadu patří mezi několik málo ekologických témat, která se v tuzemsku opravdu stala součástí běžného života — a ne jen jednorázovým trendem na sociálních sítích.

Podle deníku New York Times investovala izraelská vláda od roku 2018 nejméně milion dolarů do propagace svých reprezentantů v Eurovizi a jen v roce 2024 stála zhruba 800 tisíc dolarů podpora hlasování pro izraelskou zpěvačku Eden Golan. Na kampani se navíc údajně podílela i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua, která se zabývá budováním pozitivního obrazu Izraele v zahraničí.

Investigace New York Times tvrdí, že Izrael využívá Eurovizi jako nástroj takzvané „soft power“ – tedy způsob, jak posilovat mezinárodní podporu prostřednictvím kultury a popkultury. Soutěžící i jejich týmy podle článku intenzivně vyzývali fanoušky, aby hlasovali, nejlépe maximálním povoleným počtem hlasů.

A právě systém hlasování se stal jedním z hlavních terčů kritiky. Izrael v posledních ročnících získával výraznou podporu diváků i v zemích, kde je dlouhodobě nepopulární kvůli konfliktu v Gaze. Některé veřejnoprávní televize proto po letošní soutěži požadovaly detailní analýzu hlasování a externí vyšetřování výsledků.

Ředitel Eurovize Martin Green připustil, že izraelské kampaně byly možná přehnané, podle něj ale neexistují důkazy o manipulaci hlasů pomocí botů nebo jiných nelegálních metod. Organizátoři zároveň oznámili změnu pravidel – od příštího ročníku bude možné hlasovat nejvýše deseti hlasy místo dosavadních dvaceti.

Debata kolem Izraele ale zdaleka nekončí u samotného hlasování. Účast země v soutěži kritizuje část evropské kulturní scény už od začátku války v Gaze. Iniciativa No Music For Genocide zveřejnila otevřený dopis podepsaný více než tisícovkou hudebníků a kulturních pracovníků, kteří vyzývají k bojkotu Eurovize, pokud Izrael nebude ze soutěže vyloučen. Mezi signatáři jsou například Brian Eno, Massive Attack nebo členové skupiny IDLES.

Organizátoři Eurovize nicméně trvají na tom, že soutěž musí zůstat politicky neutrální. Podle Martina Greena může Eurovize dál spojovat lidi jen tehdy, pokud se bude řídit vlastními pravidly a nebude rozhodovat podle aktuálních geopolitických konfliktů.

Komunitě mužů, kteří si říkají „restorers,“ se věnoval magazín Vice i nedávný článek deníku New York Post. Někteří z nich popisují snahu o obnovu předkožky jako cestu k většímu pocitu tělesné celistvosti nebo citlivosti penisu. Používané metody se přitom liší – od chirurgických zákroků až po každodenní natahování kůže pomocí speciálních pomůcek objednávaných online.

Právě nechirurgická obnova předkožky, takzvaný tugging, je dnes nejčastější. Princip spočívá v postupném napínání zbylé kůže penisu tak, aby časem překryla žalud. Tento proces ale může trvat měsíce i roky. Výsledkem navíc není skutečná předkožka v původní podobě.

Jak upozorňuje klinika v Clevelandu, nově vytvořená tkáň nedokáže obnovit původní nervová zakončení ani specifickou strukturu předkožky. Kůže sice může překrýt žalud a snížit jeho tření, přirozená funkce a citlivost se ale plně nevrátí.

Někteří muži proto podstupují i chirurgické zákroky. Ty obvykle spočívají v transplantaci kůže z jiné části těa. Jeden urolog v Německu například používá kůži z šourku ve dvou navazujících zákrocích, které dohromady stojí kolem 5 700 dolarů. Magazín New York Post popsal i případ muže z Kalifornie, který utratil 25 tisíc dolarů za chirurgické prodloužení předkožky o 17 milimetrů.

Část urologů je k trendu skeptická. Americký chirurg Laurence Levine uvedl, že zatím neviděl metodu, která by dokázala předkožku obnovit v původní velikosti a funkci. Rizika podle něj zahrnují infekce, zjizvení, přecitlivělost, problémy s hojením nebo zhoršené prokrvení. Uroložka Fenwa Milhouse k tomu jednoduše dodává: „Co je pryč, je pryč.“ Podle ní je předkožka fyziologicky odlišná od běžné kůže a transplantace původní tkáň nikdy plně nenahradí.

Evropa podle agentury Bloomberg produkuje více elektřiny, než dokáže spotřebovat. Výrobci jsou proto během slunečných dnů stále častěji nuceni odstavovat ostatní elektrárny na celé hodiny – jde o praxi známou jako nucené omezování výroby. V příštích měsících by tak mohlo přijít nazmar přibližně 40 terawatthodin elektřiny, což je množství, které by stačilo k napájení celého Londýna po dobu jednoho roku.

V důsledku toho se tak může stát, že evropští spotřebitelé za elektřinu „zaplatí“ dvakrát: Nejdřív za dotace, které solární boom podpořily, a podruhé v momentě, kdy výrobci dostávají odškodné za vypnutí elektráren ve chvíli, kdy nabídka zahltí síť. Prudký nárůst solární produkce během nejslunnějších částí dne ale může být natolik intenzivní, že k udržení stability soustavy nestačí ani maximální útlum ostatních zdrojů, píše agentura Reuters.

Trh v této souvislosti hovoří o efektu „solární kanibalizace“. K němu dochází, když velké objemy solární energie způsobí v slunečných obdobích prudký propad cen, což snižuje příjmy i celkovou hodnotu projektů. Čím více kapacity se přidává, tím silnější je tento efekt. Politici už začínají reagovat a omezují některé formy podpory ve snaze snížit deformace trhu. Dotace pro hodiny se zápornými cenami budou méně časté, což by mohlo vést k úbytku extrémních propadů cen.

Dokud ale investice do úložišť a sítí nezrychlí, bude i nadále velké množství čisté elektřiny zůstávat nevyužito. Jak shrnul pro Bloomberg Leonhard Birnbaum, generální ředitel německé energetické společnosti E.ON: „Solární panely, které nemohou dodávat elektřinu do sítě, neušetří ani jediný gram emisí CO2.“