Hank a Mike řádí v kinech

Jsou růžoví, naštvaní a nezaměstnaní, tak zní podtitul hořké kanadské komedie Hank a Mike režiséra Matthiewa Klincka, jejímiž hrdiny jsou, ač to zní možná prapodivně, velikonoční králíčci.

Hank a Mike|foto: Aerofilms

Mají huňaté růžové kožichy, které nikdy nesundávají, pracují pro Velikonoční korporaci a jednou do roka roznáší dětem čokoládová vajíčka. Plat však pobírají celoročně a nikdy v životě nedělali nic jiného. Jinak jsou ale Hank a Mike docela normální chlapíci, jakých potkáte stovky. Mike je ustrašený tlouštík se slabou vůlí, důsledně plnící všechny pracovní úkoly a neschopný oslovit dívku svého srdce. Hank je naproti tomu drsňák milující divoké noci v barech. A protože ve Velikonoční korporaci se právě dostal ke slovu Conrad Hubriss, jemuž více než na spokojenosti dětí záleží na finančním zisku, jsou oba titulní hrdinové v rámci snižování stavů zaměstnanců propuštěni.

Pro normálního člověka nepříjemná, ale snesitelná situace. Ne tak pro velikonočního králíčka. Počáteční rozčilení málem dospěje k rozpadu přátelství mezi Mikem a Hankem. Přesto však následuje společná cesta na pracovní úřad, střídání různých povolání, která víc a víc špiní růžové králičí kožichy i znejistělé králičí duše. Ve chvíli konečné krize, kdy nastupuje alkohol a deprese, Mike přespává na ulici a Hank prodává Mikeovu zlatou cenu za zásluhy v králičí práci, přijde konečně spásný nápad, jak využít své schopnosti a získat práci zpět. A ačkoli se poté dostaví úmyslně sladkobolný happy end, po předchozích osmdesáti minutách je divákovi jasné, že o šťastný konec u tohoto filmu vůbec nejde.

Hank a Mike|foto: Aerofilms

Režiséru Matthiewu Klinckovi se podařilo kruté, ale zároveň třeskutě vtipné sociální podobenství o ztíženém společenském a pracovním uplatnění, o strmé cestě dolů, která následuje po ztrátě zaměstnání, o sebevědomí narušeném nedostatkem peněz i faktem "vyhození z práce". V neposlední řadě se mu také povedla zesměšňující kritika filosofie velkých firem, jimž už dávno přestalo jít o zákazníka a kvalitu a na první místo dosadily geometrickou řadou narůstající zisk. Hubrissova absurdní honba za penězi, Mikeovo křečovité lpění na ceně za králičí práci a nedůstojná snaha dostat zaměstnání zpět i Hankova rebelie ze zoufalství jsou další odrazy dnešních modelů chování, které můžeme potkat téměř na každém kroku. Film je ale i připomínkou pozitivnějších skutečností: přátelství a spojenectví Hankovi s Mikem vydrží a pomůže dobojovat bitvu s nezaměstnaností až do zdárného konce, i když ten, jak už jsme si řekli, není na tomhle filmu překvapivě to nejdůležitější.

V závěru nezbývá než vyzvednout drsnou rockovou hudbu, skvěle dokreslující atmosféru snímku, a také vynikající výkony dvou hlavních představitelů. Film byl uveden již v červnu v rámci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, kde sice nezískal žádnou z cen, přesto měl u diváků velký úspěch.