Heavy Blanket: Proklatě těžká deka

Sympatická hvězda někdejšího undergroundu, šedovlasý věčný pubescent je – hlavně díky několika skvělým deskám Dinosaur Jr. – řazen k pomyslné elitě nejlepších písničkářů v alternativním rocku. S jistým chápavým mrknutím mu bývá připisován taky status jakéhosi „guitar hero“ indie scény. Svérázný kytarista se skutečně nikdy netajil svou zálibou v obžerném sólování, které současní hudebníci v daném ranku většinou berou jako tragikomický relikt z éry monster-rockových dinosaurů, ehm, seniorů.

Po akustickém sólo albu Several Shades of Why, živáku Dinosaur Jr. a před vydáním jejich další řadovky se Mascis připomíná pod hlavičkou Heavy Blanket. Eponymní album má za sebou poměrně zajímavý příběh – bohužel se nedá nijak ověřit (pokud máte J-ovo telefonní číslo, dejte mi vědět) a z důvodu zdravé mediální paranoie ho doporučuju brát minimálně s rezervou a vůbec nejlíp jako kompletně fiktivní. Takže si domýšlejte slova „údajně“ a „prý“, ať se nemusím opakovat.

Bylo-nebylo: v první půlce 80. let po neúspěchu své kapely Deep Wound se dal J Mascis dohromady se dvěma sígry ze střední (jejich nepravděpodobná jména by v češtině zněla Honza Lívanec a Péťa Puma), které vyrazili ze školní dechovky, protože si z tuby udělali obří dýmku na marihuanu. Stoner-jam-band Heavy Blanket ale nestačil natočit žádné skladby – Johnny Pancake si při skoku do vody přivodil zranění mozku, po kterém se uzavřel před světem ve sklepě své babičky, a Pete Cougar později skončil ve vězení za falšování účtenek. Po letech narazil slávou ověnčený Mascis při lyžovačce na starého kámoše Lívance, jak se na svahu činí s rolbou. Slovo dalo slovo a výsledek, album, které mělo vyjít před téměř třiceti lety, teď držíme v rukou. Údajně a prý. Story je to roztomilá, ale nemělo by se zapomínat, že Mascis už několikrát nahrál všechny nástroje na album sám – a ty bicí prostě znějí jako J, skoro mám chuť se vsadit o vlastnoručně smažený lívanec ve tvaru pumy.

Šestice skladeb v základním aranžmá power tria je vlastně poněkud ve stínu tohoto kuriózního příběhu – a ne úplně neprávem. Narozdíl od něj se taky dají shrnout do jedné nepříliš rozvité věty: J Mascis osmatřicet minut nepřetržitě sóluje. A tím by se dalo v podstatě skončit. Mascis si tentokrát skutečně užívá svého výsadního postavení zmíněného v úvodu, a dopřává si takovou porci kytarové samohany bez hlavy a paty, že běžnému smrtelníkovi jde při poslechu skoro o zdraví.

Heavy Blanket – Heavy Blanket |foto: Outer Battery Records

Sivovlasý guru si dokázal, že si může dělat, co se mu zachce, zřejmě se u toho dobře pobavil a – což už dneska může být Mascisovi jedno – pravděpodobně si to i pár lidí koupí. Budou to sice z většiny skalní fanoušci nebo sběratelé kuriozit, ale co už. Mimochodem, věděli jste, že schválně těžké přikrývky se používají při léčbě poruch smyslového vnímání, syndromu křehkého chromozómu X, hyperkinetické poruchy nebo autismu? To je náhodička.

Heavy Blanket (Outer Battery Records, 2012)