Hergot! o meditaci: Změňte si strukturu mozku

3. květen 2015

Na konstatování, že meditace člověku pomáhá v oblasti psychické i fyzické, dnes není nic překvapivého. Neurovědec a psycholog Petr Bob ale v Hergot!u odhaluje, že tyto účinky mohou sahat mnohem dál, než si třeba myslíme. „Víme,“ říká, „že stres narušuje strukturu mozku. Výzkumy mindfulness ukazují, že je možné to vrátit zpátky. Můžeme si zpevnit mozkovou kůru.“

Mindfulness (doslova asi „plnost mysli“, česky někdy také nepřesně „všímavost“) je jednou ze specifických cest v rámci meditační praxe. Její kořeny jsou v tradiční buddhistické psychologii a v posledních desetiletích se zkoumají její účinky na člověka. To, že se pod vlivem mindfulness prokazatelně mění struktura mozku, podle Petra Boba ukazuje, že „nejsme jenom hmota, ale máme v mysli duši – nebo něco, co je schopno ovlivňovat materii“. Neplatí tedy, že by struktura našich mozků jen ovlivňovala naše myšlení a vnímání, ale meditační praxí můžeme pracovat i s opačnou kauzalitou. To samozřejmě znamená velkou naději i ve sféře závažných traumat a poruch.

Jak mindfulness v praxi vypadá? Petr Bob zdůrazňuje, že každý na to musí trochu jinak: základem mindfulness je sebepoznání, a protože jsme jako lidé každý jiný, je i každé sebepoznání jiné. „Poznání má cenu, když je to vnitřní originál,“ říká neurovědec. Pro začátek ale doporučuje: „Deset minut si zavřít oči, soustředit se do oblasti břicha a koukat se, co se v nás děje.“ Mindfulness nás nezbaví nepříjemných emocí, ale pomůže nám jim rozumět a dívat se na ně aspoň trochu s odstupem.

Čtěte také

Pro Petra Boba je ale důležitý také rozměr vykročení z vlastní duchovní pohody a rovnováhy. Mindfulness nás učí rozumět nejen sobě, ale i druhým. Poznání a pochopení vlastních pocitů vede k posílení empatie. Petr Bob říká: „Nebudu se pak chovat k druhým dobře, protože musím, ale protože chci.“ Dodává k tomu: „Lidé většinou konají zlo ve snaze udělat sami sobě dobře.“ Nalezení vnitřní harmonie vede k porozumění sobě i druhým. Porozumění v této podobě pak znamená, že na sebe budeme hodní.

02886748.jpeg

Zní to až moc dobře? V čem je háček? Petr Bob se usmívá a říká: „Když se říká, že něco je úplně na všechno, zavání to podvodem. Ale reflexe sebe sama a sebepoznání, to je dobré vždycky.“

Jestli vás představa vnitřní i vnější harmonie a pozitivních proměn vaší mozkové struktury zaujala, poslechněte si celý rozhovor.

autor: Jan Škrob
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.