Hiphopový kaviár Hugo Toxxxe: stop rybí náladě!

Co je hypno? Mnohem spíš než jakýsi hiphopový subžánr jde o speciální energii a vibraci, která souvisí s tím, jak svojsky si Hugo Toxx pojmenovává svět kolem sebe. A soudě dle špičkového soundu (mastering proběhl v newyorských Sterling Sound Studios) a dobově zcela relevantní produkce jeho aktuálních tracků, hypno znamená mimo jiné radost z minimalistických zvuků a acidových beatů typických pro osmdesátkové bicí automaty.

Zatímco první disk tvoří výhradně nový materiál, ten druhý je výběrovou mixtape shromažďující Hugovy nejlepší featuringy a nevydané remixy. Kromě toho, že Toxx i tady vládne patrně nejsugestivnější flow z celé české rybí scény, umí si vybrat toho správného producenta (DJ Wich nebo Marko - bůhvíkde ztracený největší talent z líhně Bigg Bossu) a pomocí brutální nadsázky zábavně obtahuje kontury naší reality, má v zásobě i další trumfy.

Milovník originálních vulgarismů a holubů totiž pro svojí novinku rozjel v Česku dosud nevídaný způsob distribuce: zmíněné dvojalbum prodává z kufru svého auta. Vzkaz jeho strategie je víceznačný, leč jasný: zahrnuje kulturní aspekt (underground ještě žije), osobní rovinu (nepotřebuju žádnýho prostředníka a přesně vím, kolik mi přistane v kapse) a taky pokus vyjít z lokálního smrádku (i na českém písečku lze provozovat něco tak světového jako je „street hustle").

Hugo Toxxx - Legalní drogy|foto: Hypno 808

Co se samotné hudby týče, Hugovou největší silou na Legálních drogách jsou jeho ilegální kecy, v nichž ale jde zaznamenat jemný posun - Hugo sice stále hulí první ligu, ale už neokupuje cizí galaxie a neutíká tolik do zběsilé komiksové fikce; mnohem spíš pomocí jaderného slovníku štěpí na atomy naši každodennost. Jak je u něj zvykem, retardační rýmy (skladba Pivo) se tu nepředvídatelně kloubí s více či méně vtipnými nonsensy, chytrými lokálními postřehy a naprosto odzbrojujícími šlehy.

Hugovou zálibou pak samozřejmě zůstává strefování se do libovolných představitelů tuzemské popkultury: ať už jde o diss ostravského raggeatonového vejminkáře Kapučína (Chtěl bys bejt jak Kapučíno/umět balit cizinky na krabicový víno) nebo vrcholný frk na katatonický stav ikony českého komiksu: Když tobě zvoní budík/já chrápu jako dudek/ chrápu jako Saudek, jenže já se probudim!. Je škoda, že si s texty Hugo nedal víc práce - spousta z nich i při dobré vůli působí jako polotovary; jako freestyle, v němž jednotlivé sloky jedou v modu „hit or miss".

Hugo Toxxx - Ilegální kecy|foto: Hypno 808

V některých skladbách si Hugo pro změnu pěstuje své vlastní poněmečtělé esperanto (Draulim jak bauch), jindy dává průchod své vášni pro brutální lyriku plnou neologismů a maniakálních sprosťáren. Hugo Toxxx, diagnóza: hebefrenik. Věčný puberťák, jehož královskými disciplínami jsou svévole, záměrný negativismus, bohapusté šaškování a ohňostroj novotvarů. S tím rozdílem, že výsledné tracky nevedou k rozpadu osobnosti autora, ale té vaší.

Hugo Toxxx|foto: Bigg Boss

„Buduje svý město", zní na Hugovu adresu z úst Vladimíra 518 v samotném úvodu desky Legální drogy. Tu perspektivu bychom mohli ještě trochu rozšířit: Hugo pomocí svých letálních zbraní čistí prostor a přitom buduje nejen svý město, ale celý svůj svět a vesmír. Vesmír s vlastními, občas těžko srozumitelnými pravidly, který navíc není pro každého. Podle mě se ale s Hugem v roce 2011 rozhodně vyplatí vyjít z všednosti a bez pohoršení „šérovat psí nohu".