Indická vláda chce odstranit slovo kráva z dokumentárního filmu

13. červenec 2017

Indický úřad, který se zabývá certifikací filmů, rázně zakročil proti dokumentu harvardského ekonoma a laureáta Nobelovy ceny Amartua Sena. Píše o tom server Motherboard. Režisér filmu Suman Ghosh má podle vládní rady vymazat slovo „kráva“, stejně jako reference na ideologii hindutva – pravicového hinduismu. Tento cenzorský zásah je dalším z řady omezení svobody projevu ze strany hinduistických nacionalistů, jejichž vliv vzrostl s nástupem současného premiéra Naréndra Módího. The Argumentative Indian je dokument zabývající se mocí veřejného mínění a intelektuálního pluralismu v Indii. Kráva je v hinduismu posvátným zvířetem a přístup k ní je odlišný v jednotlivých částech Indie. Některé státy například zakázaly prodej hovězího, a to i přes to, že Indie je sekularizovaný stát, ve kterém vedle hinduistů žijí také muslimové, křesťané a mnoho dalších náboženských komunit. Senův dokument není jedinou ukázkou toho, jak problematický je vztah Indů ke krávám. Slovo hovězí bylo v roce 2015 vypípáno z jedné epizody amerického seriálu Přátelé, na rozdíl od slov jako zadek nebo kondom. Pouze mluvit o hovězím dnes může lidi přivést do problémů. Členové Kongresu mladých v Kerale, což je křesťanský a ateistický stát v Indii, byli zatčeni za pořádání festivalu hovězího. „Taková úroveň absurdity naštěstí podnítila Nejvyšší soud k tomu, aby zhodnotil schopnosti Centrální rady a zvážil, zda podobné cenzurování neodporuje svobodě projevu,“ myslí si indická právnička Karuna Nundy.

autor: maf
Spustit audio
  • Nový web vás vezme na procházku New Yorkem 40. let

    10. září 2020
    1940s NYC

    Pokud žijete v New Yorku a přemýšlíte, jak vypadala vaše adresa nebo okolí před 80 lety, nová interaktivní mapa vám umožní zobrazit verzi ulic, budov a památek ve stylu Google Street View v letech 1939 až 1941. Pokud žijete kdekoliv jinde a toužíte „nejlepší město na světě“ navštívit, vezme vás na netradiční výlet.

    Mapa na webu 1940s NYC se skládá z černobílých fotografií pořízených vládní agenturou WPA. Právě Works Progress Administration (WPA), jeden z pracovních programů prezidenta Roosevelta, v rámci správy pracovních projektů spolupracoval s newyorským daňovým oddělením na sběru fotografií každé budovy v pěti čtvrtích New Yorku.

    V roce 2018 dokončil newyorský městský archiv digitalizaci a označování těchto snímků a díky tomu dnes může kdokoliv virtuálně navštívit kterékoliv místo ve městě a přenést se do doby počátků druhé světové války.

    Ten, kdo miluje New York a nedokáže se nabažit jeho kultury, rozmanitosti a historie, si teď přijde na své a může se těšit z intimní atmosféry svého oblíbeného místa se starou architekturou, automobily a módou. Naleznete zde i složku nezařazené, kde se můžete ztratit v tisícovkách snímků i na několik hodin.

  • Programy zachování biologické rozmanitosti zachránily od roku 1993 až 48 druhů zvířat před vyhynutím

    10. září 2020
    Samice rysa iberijského s mláďaty

    Podle nové studie bylo díky celosvětové dohodě o ochraně biologické rozmanitosti zachráněno až 48 druhů ptáků a savců před vyhynutím. Rys iberský, kondor kalifornský a prase zakrslé patří mezi zvířata, která by bez ochranných programů vyhynula. Zjistil to výzkum vedený vědci z univerzity v Newcastlu ve spolupráci s asociací ochranářských organizací BirdLife International.

    Studie odhaduje, že míra vymírání ptáků a savců by byla během období od roku 1993 do současnosti třikrát až čtyřikrát vyšší. S rokem 1993 se pracuje proto, že v tomto roce vstoupila v platnost Dohoda OSN o biologické rozmanitosti. Od té doby vyhynulo 15 druhů ptáků a savců, vědci však tvrdí, že 28–48 druhů bylo zachráněno.

    Patří mezi ně třeba malý papoušek amazoňan portorický. Počty tohoto druhu se v roce 1975 snížily na pouhých 13 jedinců žijících v divoké přírodě, díky záchrannému programu ale postupně opět vzrostly. Pomocí informací o velikosti populace daného druhu, trendech, hrozbách a usilování o ochranu přírody, které vědci získali od 137 globálních odborníků, filtrovali dlouhý seznam 17 046 druhů ptáků a savců. Identifikovali užší seznam 81 druhů, které byly v rámci Mezinárodní unie pro ochranu přírody uvedeny jako ohrožené. Podrobnosti se pak použily k výpočtu pravděpodobnosti vyhynutí druhu bez ochranných opatření.

    Podle kalkulace se zabránilo vyhynutí 21 až 32 druhů ptáků a zachránilo se 7 až 16 druhů savců. Navzdory nadějným zjištěním zaznamenala studie poklesy v některých populacích, například kriticky ohrožená sviňucha kalifornská, žijící v Kalifornském zálivu, je neustále ohrožována nelegálním rybolovem.

    Pátá zpráva OSN o globálním výhledu biologické rozmanitosti, která bude zveřejněna příští týden, ukáže, zda vlády splnily své cíle ochrany dohodnuté v roce 2010, včetně závazku zabránit vyhynutí ohrožených druhů. Obecně se očekává, že cílů dosaženo nebylo.

  • Po největší explozi od velkého třesku vznikla černá díra na místě, kde by podle dat neměla být

    9. září 2020
    Binární černá díra

    V květnu minulého roku byly v naší sluneční soustavě zaznamenány nejsilnější tlakové vlny, způsobené největším intergalaktickým výbuchem v časoprostoru od velkého třesku.

    Během zlomku vteřiny se do vesmíru uvolnilo množství energie rovnající se jednomu kvadrilionu atomových bomb ve formě gravitačních vln. Cestovaly rychlostí světla a na Zemi se dostaly až sedm miliard let po detonaci.

    Tlakové vlny odhalily detektory gravitačních vln LIGO v USA a VIRGO v Itálii. Vědci dospěli k závěru, že kataklyzma bylo výsledkem galaktické fúze, možná nejdramatičtější události ve vesmíru, kdy se každá ze dvou černých děr zachytila na oběžné dráze té druhé a pak se stočily do sebe.

    „Pravděpodobně jde o největší explozi, o které ve vesmíru víme,“ řekl astronom Matthew Graham pro časopis National Geographic.

    Galaktické fúze jsou známé a zaznamenané události, ale modely vědců naznačují, že tato konkrétní vytvořila dosud neznámý mezihvězdný objekt – černou díru 142krát větší, než je naše Slunce. Útvar vzniklý po nedávné explozi se navíc nachází na místě, kde by podle tradiční astrofyziky, založené na dosud pochopených mechanismech, jak se z hvězd stávají černé díry nebo supernovy, být neměl.

    Během rozebírání této velkolepé události v astrofyzikální komunitě přinesl National Geographic rozhovor s členem týmu LIGO Christopherem Berrym. Ten poznamenal, že nedávná exploze a následné sloučení černé díry jsou podle dosud dostupných vědeckých modelů vlastně nemožné události, které ale otevírají zcela novou cestu výzkumu.

  • Největší střešní skleník na světě se nachází v Montrealu, je velký jako 3 fotbalová hřiště

    9. září 2020
    Skleník na streše v Montrealu

    Zahradničení na střeše je čím dál populárnější. Díky němu se totiž kvalitní plodiny dostanou i do velkých světových měst. Jde o metodu, která má dvě základní výhody: omezuje emise z vozidel a snižuje míru znehodnocení potravin spojenou s jejich jinak nutnou přepravou.

    Společnost Lufa Farms, která byla založena v roce 2009, má nyní čtyři střešní zahrady. Nejnovější přírůstek, postavený na vrcholu distribučního centra firmy o rozloze 15 000 metrů čtverečních, je velký jako tři fotbalová hřiště a pomocí hydroponie se zde pěstuje 100 druhů ovoce a zeleniny.

    Hydroponické zahrady vypadají jako ze Star Treku, k pěstování využívají potrubí, ve kterém se mohou volně houpat kořeny rostlin a jehož prostřednictvím se distribuuje pára, která rostliny koupe v základních živinách a vodě, což zcela eliminuje potřebu půdy.

    Mluvčí společnosti Lufa Farms Thibault Sorret popisuje další výhody střešních skleníků: potraviny se produkují v blízkosti bydliště většiny lidí, navíc udržitelným způsobem, o němž se někteří odborníci domnívají, že je budoucností zemědělství. „Naše skleníky a partnerské farmy nyní vyprodukují tolik potravin, že by nakrmily dvě procenta Montrealu. Umístění skleníku na střeše je skvělé i proto, že dochází k rekuperaci velkého množství energie,“ vysvětluje Sorret a dodává, že díky tomu se během chladných zim v Quebecu výrazně ušetří za vytápění. Úsporný je také systém využívání vody, Lufa Farms totiž zachytávají padající déšť, a tím snižují užití kohoutkové vody o 90 procent.

    Firma s těmito energeticky účinnými a ekologickými postupy zaměstnává 500 lidí a své koše s produkty za 30 dolarů prodá asi 20 000 rodinám týdně. Je ve spojení s lokálními výrobci potravin, kteří produkují například čerstvé těstoviny, a v rámci Montrealu distribuuje zboží až domů.

    Takový servis ocení restaurace i potravinářský průmysl po celém světě. Lufa Farms se z toho snaží vytěžit maximum a rozšířit svůj model do měst po celé Kanadě a Spojených státech amerických.

    Přečtěte si také Americké obchody pěstují čerstvý salát a kapustu pomocí německých vertikálních minifarem a Více zeleně ve městě znamená vyšší inteligenci. Zásadní je to hlavně u dětí.

  • Vědci zjistili, že stromy, které rostou rychleji a umírají dřív, klimatu nepomáhají

    9. září 2020
    Stromy

    Fráze „Žít rychle, umřít mladý“ platí o rockových hvězdách, podle nového výzkumu se hodí ale i pro stromy.

    Ty rostou rychleji v teplejších podmínkách, což by mělo působit jako přirozená brzda globálního oteplování, protože při růstu absorbují ze vzduchu více oxidu uhličitého. Nová studie však tento prospěšný cyklus zpochybňuje. Odhalila totiž, že čím rychleji stromy rostou, tím dříve také odumírají a přestávají uhlík ukládat.

    O některých rychle rostoucích stromech, včetně druhů jehličnanů v chladných oblastech, je již dlouho známo, že mají kratší životnost. Dosud se ale ve studiích nezohledňoval vliv teplejších podmínek kvůli zhoršujícímu se globálnímu oteplování, které mohou růst ještě urychlit.

    Mezinárodní tým vědců, který v úterý publikoval svou práci ve vědeckém časopise Nature Communications, zjistil, že vztah mezi rychlejším růstem a kratší životností se týká všech druhů stromů ve všech zeměpisných šířkách.

    „Zahájili jsme globální analýzu a zjistili jsme, že tento jev je naprosto běžný. Týká se téměř všech druhů, které jsme zkoumali, včetně těch tropických,“ řekl Roel Brienen, hlavní autor článku a docent geografie na Univerzitě v Leedsu.

    Při rychlejším růstu v teplejších podmínkách dosáhnou stromy své maximální velikosti dříve a to zvyšuje jejich šanci na odumření. Rychleji rostoucí stromy jsou také náchylnější k vnějším negativním vlivům, jako jsou sucho, nemoci nebo škůdci. Z toho vyplývá, že mnoho předchozích myšlenkových modelů změny klimatu postavených na tom, že lesy můžeme využívat jako jímky uhlíku, je nadhodnocených.

    „Naše zjištění odhalují, že nejrychleji rostoucí stromy mají vlastnosti, kvůli kterým jsou zranitelnější. Pomalu rostoucí stromy naopak oplývají těmi, které jim umožní přetrvávat. Míra absorpce uhlíku v lesích bude zřejmě klesat, protože pomalu rostoucí stromy nahrazují ty rychle rostoucí a zranitelné,“ uvedl spoluautor studie Steve Voelker z oddělení ekologie a lesní biologie na Syracuse University v New Yorku.

  • Téměř třetina Němců věří konspiračním teoriím, nejvíc je jich mezi voliči AfD

    8. září 2020
    Akce AfD

    Třicet procent německé populace věří, že svět ovládá nějaká utajená moc. Na otázku, kdo podle nich za konspirací stojí, 16 procent z nich odpovědělo, že neví.

    Dalších 13 procent si myslí, že svět z pozadí ovládají banky a finanční instituce, 12 procent uvedlo, že jsou to bezpečnostní nebo zpravodajské služby jako CIA nebo Mossad, podle 11 procent za vše mohou bohaté a prominentní rodiny, jako třeba Rockefellerové.

    Výzkumníci zjistili, že voliči Alternativy pro Německo (AfD) věřili konspiračním teoriím mnohem častěji než voliči jiných stran. Za pravdivé je považovala více než polovina příznivců pravicové AfD (56 procent). Podobně v konspirační teorie častěji věřili lidé s nižší úrovní vzdělání, starší lidé nebo lidé z prostředí imigrantů.

    Žádný vliv naopak nemělo pohlaví nebo to, jestli daná osoba žije na území bývalého východního, nebo západního Německa. Výzkum probíhal od října 2019 do února 2020, výsledky tedy nebyly ovlivněny pandemií koronaviru. Vzorek čítal 3250 lidí.

    Přečtěte si také Konspirační teorie? Češi jim věří víc než Poláci. Hůř je na tom Slovensko.

  • Americké město pojmenuje čističku vody po Johnu Oliverovi. Je to pomsta za vtipy na účet města

    8. září 2020
    John Oliver v Last Week Tonight

    Město v americkém Connecticutu se rozhodlo pojmenovat po Johnu Oliverovi čističku vody poté, co komik město a jeho obyvatele urazil ve svém pořadu Last Week Tonight.

    Původem britský komik, nyní žijící v USA, se do města Danbury trefoval vtipy v jednom z dílů svého pořadu, v reakci na to se mu pak dostalo mnoha rozezlených odpovědí od obyvatel města. Autorem jedné z nich byl i starosta Mark Boughtonl. Na svém facebooku zveřejnil totiž video, ve kterém stojí před tamní čističkou odpadních vod. „Přejmenujeme ji na Čističku vody Johna Olivera,“ říká na nahrávce republikánský starosta. „Proč? Protože je plná srač*k stejně jako ty, Johne!“ – což je fráze, která se v angličtině používá i jako označení pro lháře.

    John Oliver na to později reagoval ve své show a vyjádřil radost ze starostova rozhodnutí. Když se ale ukázalo, že politik pouze žertoval, přislíbil dar 55 000 dolarů pro charitativní organizace sídlící v oblasti, pokud po něm čistička bude skutečně pojmenována. „Teď když jste z toho udělali možnost, je to všechno, co chci,“ řekl.

    Starosta jeho výzvu přijal, stanovil si ale jednu podmínku – komik musí město sám navštívit, aby u čističky slavnostně přestřihl pásku.

  • Freudova ordinace ve Vídni se otevřela veřejnosti, jeho slavné sofa tam ale už není

    8. září 2020
    Čekárna v ordinaci Sigmunda Freuda

    Ordinace Sigmunda Freuda ve Vídni v sobotu zpřístupnila své prostory návštěvníkům. Není v ní ale žádný nábytek, ten si totiž zakladatel psychoanalýzy vzal s sebou, když těsně před začátkem druhé světové války uprchl do Londýna kvůli svému židovskému původu.

    „Máme co do činění s výstavou, která ukazuje hlavně to, že tu už nic nezbylo,“ cituje agentura AFP architekta Hermana Czecha. „Dovezení pohovky z Londýna by bylo paděláním historie,“ dodal s odkazem na slavnou pohovku, na které Freud diagnostikoval své pacienty. Výstava tak podle něj mimo jiné ukazuje i „ztrátu kultury a lidskosti“, ke které došlo s anexí Rakouska Hitlerovým Německem.

    V pokojích tak návštěvníci naleznou jen několik málo osobních předmětů. Mezi nimi třeba Freudovy knihy, brašnu nebo dřevěnou šachovnici. Původní nábytek stojí pouze v čekárně ordinace, která byla veřejnosti přístupná již dříve.

    Nově zrekonstruované muzeum má ale obsahovat řadu fotografií a filmů, na kterých prezentuje život slavného psychologa. Součástí má být také knihovna s jeho dílem.

    Slavný vídeňský lékař a moravský rodák žil v ulici Berggasse v letech 1891–1938. Zemřel v roce 1939 ve věku 83 let, muzeum bylo poprvé otevřeno v roce 1971. Před rekonstrukcí ho v roce 2018 navštívilo 110 000 lidí, z valné většiny šlo o zahraniční návštěvníky.

    Podívejte se také na Na dočasně uzavřené křižovatce ve Vídni vzniklo místo pro workshopy, koncerty a bazén.

  • „Nejosamělejší slon světa“ bude přemístěn do lepších podmínek. Trpí nadváhou i poruchami chování

    8. září 2020
    Slon v zoo v Islámábádu

    Kaavan, přezdívaný nejosamělejší slon světa, žil více než 35 let v zoologické zahradě v pákistánském hlavním městě Islámábádu. Tam trpěl izolací a nevhodnými životními podmínkami, o jeho převezení se proto dlouho zasazovali aktivisté a celebrity z celého světa.

    Slon tento pátek konečně dostal lékařské potvrzení, které umožňuje jeho převoz. S největší pravděpodobností bude nyní dopraven do útulku v Kambodži, kde se mu dostane lepších podmínek a nových sloních přátel.

    Kaavan byl až dosud nucen žít osamělým životem v malém výběhu a podle lékařské zprávy to negativně ovlivnilo jeho zdraví. Má nadváhu, a to i navzdory tomu, že vykazuje známky podvýživy. Popraskaly mu také nehty na nohou, zřejmě v důsledku života v nevhodném výběhu s podlahou. Prohlídka ale zároveň prokázala, že zvíře je dostatečně silné, aby bylo schopno převozu.

    Podle Martina Bauera, mluvčího organizace Four Paws, která se o přemístění Kaavana zasazovala, bude úplné zotavení trvat dlouho. Jeho zranění totiž nejsou jen fyzické povahy, vykazuje prý také známky nezdravého chování.

    „Vyvinulo se u něj také stereotypní chování, což znamená, že třeba celé hodiny vrtí hlavou sem a tam. Je to hlavně proto, že se prostě nudí,“ řekl Bauer pro web Guardian. Kaavan původně žil se slonicí Saheli, ta ale v roce 2012 zemřela, od té doby je sám.

    Přečtěte si také U delty Okavanga hromadně umírají sloni. Z neznámého důvodu jich zemřelo už víc než 350.