Iniciativa Housing First radikálně řeší finské bezdomovectví, každý člověk bez domova dostane byt

Na případ upozorňuje britská rozhlasová stanice Classic FM. Osmapadesátiletý Mark Meng pro krádeže volil promyšlenou taktiku. Obchodům s houslemi mezi lety 2020 a 2023 tvrdil, že je sběratel a chce si velmi drahé housle půjčit na zkoušku. Za tuto službu neplatil. Po vypršení lhůty Meng prodejcům posílal falešné šeky. V některých případech si taky vymyslel, že housle a smyčce poslal, ale cestou se ztratily. Ty už přitom dávno měly nového majitele, Meng je takto prodával nic netušícímu sběrateli z Los Angeles.

The New York Times píšou, že nejvzácnější kus z Mengova lupu vyrobili v roce 1823 a vyšel na 175 tisíc dolarů, to jsou v přepočtu 4 miliony korun. Meng ale housle prodával za zlomek jejich hodnoty. Mimo to v dubnu 2024 vyloupil banku ve svém domovském městě Irvine. V klobouku a slunečních brýlích přišel k přepážce a formou vzkazu bankéře požádal o 18 tisíc dolarů. Potom, co mu pokladník dal jen několik stovek, se Meng dal na útěk. Tou dobou už mu ale byla na stopě FBI, která jeho auto sledovala až domů, kde ho zatkla.

O tom, jak bude Hrad v budoucnu vypadat, píše web Czech Design. Provozovny by se měly obejít bez pestrobarevných poutačů. Fotografie nahradí piktogramy, zmizí grily a slunečníky s reklamou na pivo. Majitelé obchodů si budou muset hlídat také typografii. Jednoduché nápisy mají ladit s fasádou. Skončí třeba v minulosti oblíbený font Comic Sans. Podle autorek manuálu mají písmo pro Pražský hrad vytvořit profesionálové.

Za téměř 50stránkovým dokumentem stojí Anastasia Vrublevská z Tandem Studia a Kristýna Drápalová ze Studia Bistro. Bistro k manuálu na svém webu napsalo, že „reklamní prvky nejsou jenom nutné zlo. Pokud jsou vytvářeny s porozuměním k historickým hodnotám okolních budov, a přece kreativně, mohou se stát obohacením. Architektura díky nim může získat nové detaily – a Pražský hrad kvalitní novou vrstvu.“

Obě autorky navazují na svůj Manuál pro kultivovanou Prahu z roku 2021. Hlavní město dokončuje taky jednotný informační systém Čitelná Praha, který turistům i místním po celém městě pomůže s orientací.

O výsledcích výzkumu píše veřejnoprávní stanice MDR. Vědci poukazují na možné vysvětlení. Horší výsledky kromě bývalé NDR hlásí taky části Bavorska, Porůří a Sárska na západě země. Studie si všímá, že ve zmíněných oblastech lidé vydělávají méně peněz a častěji se živí rizikovými povoláními. Spolu s tím rostou počty pacientů s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo závislostí na alkoholu.

Evidenci lidí s demencí u nás vede Česká alzheimerovská společnost. V roce 2023 jich nejvíc žilo v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Čísla v podstatě odpovídají lidnatosti krajů.

V Německu demencí trpí asi 1,4 milionu lidí. Pacienti mají postupně problémy s pamětí, mluvením nebo soustředěním. Stejně jako v Česku jsou i v Německu k chorobě náchylnější ženy. Riziko demence roste úměrně s věkem, který ale není jediným faktorem. V příštích desetiletích se kvůli stárnutí populace očekává velký nárůst počtu případů. Zatímco předloni u nás žilo asi 171 tisíc lidí s demencí, v roce 2050 by jich podle organizace Alzheimer Europe mohlo být až 297 tisíc.

Stále více důkazů spojuje dietní limonády a další potraviny s umělými sladidly s přibýváním na váze. Světová zdravotnická organizace dokonce v květnu 2023 vydala doporučení, aby se náhražky cukru nepoužívaly při hubnutí. Nová studie odhalila, že velké množství sladila může zvýšit chuť k jídlu až o 20 %, informuje CNN.

Nová studie zkoumala pouze vliv sukralózy, která je v Evropě i ve Spojených státech klíčovou složkou mnoha umělých sladidel. Autoři interpretovali své výsledky opatrně, přesto však předkládají pádné argumenty, že „nekalorická sladidla, a konkrétně sukralóza, zasahují do normální regulace chuti k jídlu způsobem, který by mohl mít nepříznivý vliv na kontrolu hmotnosti a zdraví,“ uvedl pro CNN doktor David Katz, odborník na preventivní medicínu a životní styl, který se na studii nepodílel.

Výsledky studie podporují předchozí výzkumy. Dřívější studie například zjistily, že ženy a lidé s obezitou jsou na signály hladu, které vyvolávají umělá sladila obzvláště citliví. Všechny buňky v těle potřebují k získávání energie glukózu. Největším uživatelem je mozek, který spolyká až polovinu všech cukrů kolujících v krvi. Mozek nicméně reaguje na přírodní cukry, jako je glukóza obsažená v celém ovoci a některých druzích zeleniny. Umělá sladidla proto podle autorů studie zřejmě matou mozek tím, že vysílají signály sladkosti, aniž by dodávala potřebné kalorie, které mozek potřebuje. Když se podle vědců slíbené kalorie nedostaví, mozek může vyslat signál k dalšímu jídlu.

K výzkumu se pro CNN vyjádřil i mluví společnosti Heartland Food Products Group, která vyrábí Splendu – umělé sladilo s obsahem sukralózy. Podle něj jsou nízkokalorická a nulová sladidla podložena výzkumem a odbornými doporučeními a sladce chutnající výrobky snížily chuť na další sladkosti a zároveň pomohly lidem kontrolovat hmotnost.

Natal Conference, která se konala v hotelu provozovaném Texaskou univerzitou v Austinu, nemá podle svých internetových stránek „žádný jiný politický nebo ideologický cíl než svět, ve kterém mohou mít naše děti vnoučata“. Informoval o tom web Politico.

Na akci vystoupili řečníci jako konspirační teoretik Jack Posobiec a Crémieux, internetový pseudonym spojený podle deníku The Guardian s Jordanem Laskerem, který diskutuje o klesající porodnosti a propaguje eugeniku. Informoval o tom server Wired, který měl možnost nahlédnout do zvacího e-mailu na konferenci.

Širší natalistické hnutí v poslední době nabývá na síle v konzervativních kruzích - kde se obavy z klesající porodnosti snoubí s obavami z rostoucí imigrace - mezi jeho zastánce patří třeba Elon Musk nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Organizátor Natal Conference Kevin Dolan, už dřív prohlásil, že eugenika (což je přesvědčení o genetické nadřazenosti bělochů) a pronatalistické hnutí jsou si „velmi blízké“.

V Japonsku se nachází 27 000 přírodních horkých pramenů, které lidé navštěvují hlavně kvůli relaxaci. V některých lázeňských městech ale prameny pomalu mizí. Místní úředníci před tím varují, někteří dokonce vyzývají k omezení soukromých lázní. Informovaly o tom servery CNN a Outlook Traveller.

Příkladem je třeba město Urešino, které se nachází v horském pásmu prefektury Saga na západním ostrově Kjúšú. Ve městě, které má 25 tisíc obyvatel, je víc než 30 hotelů a rjokanů (tradičních japonských ubytovacích hostinců). Stalo se tak domovem nejvyhledávanějších japonských onsenů a získalo oblibu i mezi zahraničními cestovateli. Ve společných onsenech se návštěvníci koupou společně a nazí. To se některým turistům nelíbí, ti si tak radši připlatí za soukromé lázně. Kvůli tomu ale dochází k nadměrné spotřebě vody.

Místní úřady nedávno vydaly varování před dopadem nadměrného turismu na zásoby termální vody ve městě. „V porovnání s obdobím před pandemií onemocnění covid-19 se zvýšil počet turistů, což vedlo k většímu využívání horkých pramenů,“ řekl na nedávné tiskové konferenci místostarosta města Urešino Hironori Hajase. Průměrná hladina vody v prameni Urešino klesla v jednom okamžiku loňského roku na rekordní minimum 39,6 metru, což představuje 20% pokles ve srovnání s 50 metry zaznamenanými před čtyřmi lety, jak uvedla japonská státní televizní stanice NHK.

Lék zvaný nitisinon, běžně používaný k léčbě vzácné poruchy metabolismu, dokáže udělat lidskou krev toxickou pro komáry. Stačí nízká dávka léku a hmyz po nasátí krve do pár hodin uhyne. Účinek přitom trvá více než dva týdny. Informoval o tom web National Geographic. 

Nitisinon byl původně vyvinut jako herbicid, ale od 90. let pomáhá lidem s poruchami odbourávání tyrosinu. Vědci nedávno zjistili, že krev sající hmyz – jako komáři nebo mouchy tse-tse – je na tuto látku mimořádně citlivý. Nedokáže totiž tyrosin správně zpracovat a následkem toho hyne.

Lék sám o sobě tedy člověka před malárií nechrání, může ale přerušit řetězec malarické nákazy tím, že zabije komára dřív, než stihne naklást vajíčka a infekci dál šířit. Fungovat by proto mohl jako kolektivní ochrana – podobně jako vakcíny. Navíc je už schválený pro použití i u dětí nebo těhotných žen.

Nevýhodou zatím zůstává vysoká cena léku. Nitisinon se dnes běžně používá jen u malé skupiny pacientů, takže není levný. A přesvědčit lidi, aby užívali lék, který je samotné neochrání, nebude snadné.

Přesto vědci věří, že by mohl být důležitou součástí širší strategie – spolu s vakcínami, moskytiérami nebo geneticky upravenými komáry. Jak říká profesor Álvaro Acosta Serrano z Liverpoolské School of Tropical Medicine: „Proti malárii neexistuje zázračná pilulka. Ale kombinací chytrých řešení se dá zachránit spousta životů“.

Obrázky ve stylu slavných filmů jako Cesta do fantazie nebo Můj soused Totoro se v posledních dnech šíří sociálními sítěmi. Nová verze generátoru obrázků od ChatGPT totiž umožňuje nahrát fotku a nechat ji převést do téměř jakéhokoli stylu, včetně stylu připomínajícího japonské Studio Ghibli.

Fanoušci si tak generují vlastní „ghibli memy“ nebo portréty domácích mazlíčků. Třeba Janu Lingeswaran z Německa si nechal v „ghibli stylu“ vykreslit svou kočku a z výsledku byl nadšený, jak napsala agentura AP. Radost ale nesdílí všichni.

Společnost OpenAI, která ChatGPT provozuje, čelí už delší dobu výtkám ohledně porušování autorských práv. Zásadní otázkou totiž je, na základě jakých zdrojů AI napodobuje právě ghibliovský styl – a zda k jejich použití vůbec měla svolení. Podle právníků je sice „styl“ sám o sobě obtížné chránit, pokud se ale jedná o konkrétní vizuální prvky, zákon už může být na straně autorů.

Studio Ghibli se zatím k novince nevyjádřilo, média ale připomínají starší výroky jeho spoluzakladatele, výtvarníka a režiséra Hajaa Mijazakiho, který se k výtvorům AI staví odmítavě.

Umělkyně Karla Ortiz, která sama žaluje některé generátory AI obrázků kvůli porušování autorských práv, označila ghibliovské výtvory z ChatGPT za „využívání jména, stylu a reputace Studia Ghibli k propagaci cizích produktů.“ Na sociálních sítích se objevila i ostrá slova o „zneuctění krásy Mijazakiho díla.“ K definitivnímu rozuzlení ale zatím nedošlo – Studio Ghibli mlčí a společnost OpenAI na dotazy ohledně použití autorských děl neodpověděla.

Laboratorní zkoumání hostie s červeným zabarvením, která vypadla z ciboria během mše v kostele svatého Antonína Paduánského v americkém městě Morris, nepotvrdilo žádné nadpřirozené jevy. Podle arcidiecéze v Indianapolis šlo o výskyt běžných mikroorganismů – konkrétně plísně a tří druhů bakterií, které jsou typicky přítomné na lidské kůži. Žádné stopy domnělé krve se v hostii nenašly.

Případ zaujal veřejnost i média především proto, že v katolické víře se během mše chléb a víno symbolicky proměňují v tělo a krev Ježíše Krista – tomuto rituálu se říká eucharistie. Když se na hostii objevilo červené zabarvení, mohlo to některým věřícím připadat jako tzv. eucharistický zázrak, tedy okamžik, kdy se tato proměna projeví i navenek – například fyzickou přítomností krve. Katolická církev ale podobné případy posuzuje velmi opatrně a obvykle nechává vše nejprve pečlivě prozkoumat vědci.

„V historii katolické církve došlo k dobře zdokumentovaným zázrakům a zjevením a každé z nich bylo důkladně a pečlivě přezkoumáno,“ uvedla arcidiecéze v prohlášení, které nadšení věřících ochladilo. Před zveřejněním výsledků se totiž mezi farníky objevily naděje, že by mohlo jít o skutečný zázrak. „Jsme tak malinké město. Projedete ho a ani si toho nevšimnete,“ řekla televizi WKRC-TV farnice Shari Strassell. „Znamenalo by to pro nás celý svět. A skutečně si myslím, že náš kostel je něčím výjimečný.“

Odborníci ale mají jasno: červené zbarvení může způsobit třeba bakterie Serratia marcescens, která vytváří rudý pigment s poetickým názvem prodigiosin. A protože se tyhle mikroorganismy dobře daří ve vlhku, kontaminace může nastat úplně běžně – třeba při skladování nebo neopatrné manipulaci. Zkrátka: žádné nebeské znamení, jen pár mikrobů.