Jak se stát hobojistou? Chce to lásku a trpělivost

Čeněk se rozvyprávěl o tom, jak se ve třech letech zamiloval do parní lokomotivy a pak od rodičů vyžadoval jízdy vlakem a železniční modely. Reflektoval pak, že jeho láska ke kolejím je příznačná pro milovníky řádu a struktury, mezi které se řadí a kteří podle jeho názoru občas bývají na autistickém spektru.

Čeněk pak rozkládal o tom, že byl průvodcem na výstavě porcelánu, protože je fanouškem technologií. Zvědavé Ivance pak popsal, jak se takový porcelánový kus nádobí vyrábí.

Čenda se pak svěřil, že měl kolem třicítky krizi a umanul si tedy, že v Kamenickém Šenově opraví s kamarády vlakové nádraží a vdechne mu život kulturními akcemi.

Nebyly by to Buchty, kdyby neprobraly úplně jiná témata. Na přetřes přišly porody, mateřské mléko, slovo ajznboňák, slovo gloš, Zuzanina demolice starodávné truhly a smysl života.

Pusťte si do uší a hlavně do duše Buchty a třeba si uvědomíte, že hoboj je nástroj hodný vaší pozornosti.