Jak se žije českým květinovým farmářům? Chybí hlavně know-how a komunita, zní z platformy Výkvět
Provozovat v Česku ekologickou farmu s sebou nese hlavně spoustu tvrdé práce. Své o tom ví čeští ekologičtí pěstitelé řezaných květin. Nedávno se sešli v Praze na první konferenci platformy Výkvět, která chce podpořit lokální květinové farmáře.
„Kytky jsme začali pěstovat proto, abychom něco změnili. Cílíme na uvědomělé zákazníky,“ říká Anna Měsková, účastnice konference, která má s manželem ekologickou květinovou farmu v jižních Čechách. „Chceme, aby lidé pochopili, jak velký problém stojí za klasickým květinovým byznysem,“ dodává.
Platforma Výkvět vznikla před rokem. „Ekologické pěstování řezaných květin je svým způsobem novinka a lidé se to učí za pochodu. Potřebují tak komunitu, kde budou sdílet svoje znalosti,“ říká jedna ze zakladatelek Jolana Teuberová. „Chceme jim celý proces zjednodušit a dám jim know-how, jak být konkurenceschopní vůči květinám z dovozu,“ doplňuje jí druhá ze zakladatelek, Ivana Vodičková.
Trh s řezanými květinami v Česku se pomalu mění a lidé začínají podporovat jejich ekologické pěstování. Květináři ale chtějí také vyvrátit mýtus, že práce na farmě je snadná a romantická. „Když si ke mně přijedou budoucí nevěsty pro svoji hotovou květinu, jsou překvapené, že všude nejsou plné záhony barevných květin,“ vysvětluje pěstitelka Montana Melicharová.
Co obnáší práce na květinové farmě a jak konkrétně chce pěstitelům pomáhat platforma Výkvět, zjistíte v reportáži Jana Dlouhého.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.