Jaký je důvod přetrvávající segregace v amerických školách?

V roce 2014 vyšla 160stránková zpráva od Johna Kucsery a Garyho Orfielda z University of California o stavu segregace na newyorských školách. Ta ukázala, že se v New Yorku míra vyloučení na základě rasových kritérií neustále zvyšuje. Nejlidnatější město Spojených států se tak zařadilo mezi nejvíce segregované v celé zemi. Dalším negativním faktorem je chudoba, která ke zmírnění segregace rozhodně nepřispívá, spíše naopak. A v New Yorku, kde téměř tři čtvrtiny žáků docházejících do veřejných škol pochází z rodin s nízkými příjmy, představuje chudoba zásadní překážku v řešení situace.

Vědci se v posledních několika letech zaměřili nejen na mapování stavu, ale obrátili svou pozornost na faktory, které k segregaci přispívají. Studie se například zaměřily na samotné rodiče a na kritéria, která rozhodují o jejich výběru školy. Odborníci se tak snaží zodpovědět otázku, jestli – a pokud ano, tak do jaké míry – přispívá rozhodnutí rodičů k prohlubování tohoto problému.

Podle dřívějších výzkumů jsou prioritou rodičů v nejvyšší míře studijní výsledky, a tedy i budoucí úspěch jejich dětí. Pokud by tomu tak bylo, volba rodičů by měla minimální vliv na současný stav vyloučení žáků na základě barvy pleti.

Teenagers - žáci - po škole - škola - ve škole|foto: CC BY-NC-SA 2.0

Novější studie, o které nedávno informoval internetový deník Slate, se totiž nezaměřila na přímé výpovědi rodičů. Vědci z matematického politického institutu Steven Glazerman a Dallas Dotter se sice také soustředili na strategie rodičů, ale na ty nevyřčené. Obávali se totiž, že by se rodiče mohli cítit pod tlakem a dávali by spíše společensky přípustnou než pravdivou odpověď.

Vědci měli k dispozici vzorek přibližně 22 000 uchazečů o studium z různých příjmových vrstev, různé barvy pleti i stupně vzdělávání. Do výzkumu zahrnuli 91 veřejných škol ze 110 oblastí Washingtonu DC. Následně „testovali“ širokou oblast faktorů, které by mohly ovlivnit rozhodování rodičů – vzdálenost od domova, prestiž školy, mimoškolní aktivity, velikost tříd, zločinnost a úroveň příjmů v blízkosti školy a samozřejmě rasový a socioekonomický původ.

Z výsledků nakonec vyplynulo, že se rodiče rozhodují především podle tří faktorů, a to úrovně školy, lokality (upřednostňují školy nacházející se blízko domova) a školy, kde jejich dítě bude mezi více vrstevníky stejné barvy pleti a společenské třídy. Výsledky se samozřejmě liší podle stupně vzdělání. Například u tzv. middle school, přestože měly školy stejná hodnocení, preferovali rodiče ty, kde bylo více jak 20 % žáků stejné barvy pleti. A tyto tendence byly daleko výraznější u bílých rodičů s vyššími příjmy. Naopak Afroameričané se daleko více rozhodují nezávisle na rasovém profilu školy.

černé dítě - dítě - segregace|foto: Johnny Silvercloud

Studie také ukázala, že rodiče bílé barvy pleti se snaží o jakousi „pečlivě volenou integraci“. Tak nazvala nový trend novinářka Nikole Hannah-Jones ve svém článku pro New York Times. Rodiče se snaží o to, aby jejich dítě navštěvovalo školu, kam dochází větší procento dětí stejné barvy pleti i společenské třídy, ale aby jich na druhou stranu nebylo „příliš“. U základních škol (elementary school) bílí washingtonští rodiče preferují školy, kde je ideálně okolo 60 % dětí stejné barvy pleti jako jejich ratolest. S o něco vyšší pravděpodobností pak vynechají školu, kde by byl procentuální podíl bílých žáků příliš vysoký.

Závažný problém segregace, a nejen té školní, začala na jaře řešit i Obamova administrativa a odbor školství. Zda uspějí, je otázkou budoucích let.

Poslechněte si celý výběr z médií Radia Wave.