Jan Gogola: Šedá je básnířka i sociální inženýrka

„Když jsem se před rokem a půl dozvěděl, že Kateřina chystá akci pro Tate Modern, byl to impuls k tomu natočit dokument.“ Onou akcí byl projekt s moravskou vesnicí Bedřichovice, kterou Kateřina Šedá i s jejími osmdesáti obyvateli přestěhovala do centra Londýna, kde bedřichovičtí trávili čas stejně, jako by byli doma – okopávali zahradu, myli auto, jezdili na kole… Film Jana Gogoly ale kromě této události jménem Od nevidím do nevidím mapuje i projekt Líšeňský profil.

„U tohohle filmu s Kateřinou jsem se poprvé v životě rozhodl, že nebudu nejen před kamerou, ale že nebudu pokládat žádné otázky. Věděl jsem, že mi jde – stejně jako Kateřině – o metamorfózu reality. To znamená, že jsem natáčel se záměrem udělat z něčeho nenormálního úplně normální film,“ odpovídá Gogola na otázku, jak moc byl samotnou umělkyní při natáčení limitován. Přítomnost kamery podle jeho slov překvapivě dobře vnímali také účastníci dokumentu. „Kateřina je básnířka i sociální inženýrka, která má obrovskou imaginaci, a tak dokáže strhnout lidi k něčemu nepředloženému.“

S režisérem Gogolou jsme se v rozhovoru dál bavili i o jeho předchozích filmech, o projektu Živé kino a o Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Celý rozhovor si poslechněte tady.