Ze studentky laureátkou Nobelovky pro juniory. Dominika Burešová ukazuje, že i bakalář může dělat vědu
„Do prostředí logických soutěží jsem utíkala už od druháku a více lidí mě přesvědčovalo, ať tu matematickou nebo informatickou kariéru zkusím, tak jsem tomu dala šanci,” říká Dominika Burešová, která odešla ze 4. ročníku práv a začala studium na ČVUT. Co jí přineslo ocenění přezdívané Nobelovka pro juniory a čemu se věnuje dnes?
Lásku k matematice Dominika objevila během studia na fakultě elektrotechnické díky profesorovi Ptákovi, který vedl i její oceněnou práci v oblasti kvantových logik. „Už i bakalář může dělat vědu,“ říká o studiu na Otevřené informatice na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.
Do prestižní soutěže The Global Undergraduate Awards 2023 se přihlásila proto, že práce jsou hodnoceny anonymně. „Zajímala mě objektivní zpětná vazba ve světové konkurenci,“ vysvětluje.
V současnosti pokračuje v magisterském studiu a působí ve výzkumu, start v novém oboru ale nebyl lehký. „Dříve jsem se skutečně s nedůvěrou a předsudky setkávala, ani ne tak na škole, spíš v okolí,“ říká.
Co by vzkázala studujícím v podobné situaci? „Ostatní lidé váš život žít nebudou, budete ho žít vy sami a jenom vy jste zodpovědní za rozhodnutí, které uděláte. Pokud vás něco skutečně baví, tak to proboha dělejte a neohlížejte se na to, co si o tom myslí okolí,“ říká úspěšná vědkyně.
Jak vypadá studium na FEL ČVUT? Pusťte si Studovnu s vědkyní a studentkou Dominikou Burešovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
