Jan Němec: „Drtikol nebyl první jen ve vystavování aktů“

03004277.jpeg

„Nejdřív jsem to zkoušel psát ich-formou, ale přišlo mi, že přestupuju nějakou hranici, er-forma mi zase přišla příliš odtažitá, neosobní, takže potom jsem se dostal k té trochu netypické du-formě, kdy svou postavu vlastně oslovuju a vedu s ní dialog,“ popsal Jan Němec cestu k poměrně netradiční formě vyprávění svého nového románu Dějiny světla.

Literární životopis fotografa Františka Drtikola je příběhem o hledání pravdy, krásy a světla, zachycuje Drtikolovu rodnou hornickou Příbram, bohémský Mnichov i prvorepublikovou Prahu a v ateliéru snímá jak nahé modelky, tak tatíčka Masaryka. Jan Němec přiznává, že Drtikol ho zaujal víc svou životní cestou a „objevitelstvím“ než pro svůj umělecký věhlas: „V knihkupectvích jsou dnes regály s ezoterickou literaturou, a to si Drtikol objevoval někdy ve 20., 30. letech, buddhismus je dnes daleko populárnější než v té době, za ženu měl jednu z prvních českých výrazových tanečnic, což se v Čechách pořádně objevilo až v 90. letech. Takže on byl první v mnoha ohledech, nejen v tom, že jako první vystavil fotografický akt, ale i ve své životní orientaci a světonázoru.“

Jan Němec (1981) vystudoval religionistiku a sociologii na Masarykově univerzitě v Brně, pracuje jako redaktor v Hostu. Za svou prozaickou prvotinu Hra pro čtyři ruce (Druhé město, 2009) byl nominován na Cenu Jiřího Ortena, nyní mu vyšel v nakladatelství Host román Dějiny světla.