Jsou homosexuálové politikům putna?
Do Poslanecké sněmovny zamíří novela umožňující osvojení dětí homosexuálům v registrovaném partnerství. V řadě západoevropských zemí jde o běžnou praxi, v Česku se o ní teprve začíná diskutovat. Stojí vůbec homosexuálové českým politikům a veřejnosti za pozornost a snahu zjišťovat, kdo jsou jejich spoluobčané?
Česká politika působí dojmem, že téma homosexuality bylo povinně odškrtnuto rokem 2006 schválením registrovaného partnerství. Jenže registrované partnerství českým homosexuálům k uznání jako plnohodnotných bytostí nestačí. Přestože rodinná situace homosexuálních spoluobčanů leží na srdci většiny západoevropských politiků, ti čeští svoji pozornost stáčí výlučně na seniory, hendikepované a sociálně slabé. Českému politickému rybníčku jsou s na výjimkami dehonestujících prezidentských výstřelků homosexuálové putna. Podobně je tomu v celé rádoby tolerantní české společnosti, která se chová podle hesla „nejsem homofob, ale za sousedy vás mít nemusím“.
Novela rozšiřující práva homosexuálů neřeší tolik diskutovanou a médii mnohdy zkresleně interpretovanou adopci z ústavů, ale osvojení dítěte nebiologickým rodičem v homosexuálním páru. V řadě zemí Evropy jde o běžnou praxi. Adopci partnerova dítěte umožňují třeba v sousedním Německu a Rakousku. Společnou adopci, tedy i např. adopci z dětského domova, mohou nebo budou moci využít homosexuální páry ve všech západoevropských zemích, snad jen s výjimkou Itálie, Irska, Portugalska a Švýcarska.
Kdy už čeští politici i veřejnost přestanou vystupovat jako popírači reality a připustí, že v Česku existují desítky až stovky stejnopohlavních rodin s dětmi? Možná by pak pochopili, jak je pro takového rodiče potupné spoléhat se na benevolenci lékaře, jestli dostane informaci o zdravotním stavu dítěte nebo jaké to je chodit pro vlastní dítě do školky s plnou mocí od svého partnera. Jistě, existují způsoby, jak chybějící legislativu obejít, třeba formou pěstounské péče. Opravdu ale chceme jít touto cestou?
První sněmovní zvěsti směřují k tomu, že novela dolní komorou spíše neprojde. Napříč pravolevým politickým spektrem padají výroky o „biologické podstatě světa“ založené výhradně na mužsko-ženském principu. Vzývá se „přirozený řád věcí, kdy rodinu tvoří otec, matka a dítě“. O tom, jestli je taková rodina funguje a co je v nejlepším zájmu dětí, už kritici novely mlčí.
Vzhledem k nepřehlédnutelnému boomu legalizací gay manželství a adopcí ve Francii, Anglii nebo některých států USA jde v případě české politiky o opravdu smutnou vizitku. Kdy si i naši zákonodárci uvědomí realitu a začnou se podle toho chovat?
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
