Jungle: Držíme se stručnosti. Všechno musí jít rychle a krátce

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jungle

„It all could be different, try to do something new, given everything, I want to be a happy man too,“ zpívají v jednom z nových singlů Jungle. Skupina okolo producentů J a T vydala v září novou desku. Na turné k ní se zastaví 12. listopadu v pražském klubu Roxy. A pokud se vám líbí skladby na albu, živě dostanete hodně podobný výsledek, říká zpěvák a producent Tom McFarland.

Jak se teď cítíš? Kdybys měl porovnat dobu, když jste vydávali debut, a současnost, po druhé desce?

Popravdě teď ne úplně skvěle. Kapela ale funguje, odehráli jsme několik koncertů. Všechno přichází ve vlnách. Po šťastných momentech přijde něco ne tak veselého, ale musíš být připravený vyjít všemi směry. Bez špatného nepřijde to dobré. Teď se ale zdá, že už se to ubírá k světlému bodu a nás čeká další cestování.

Můžeš popsat, kdo jsou aktuálně Jungle? Například těm, kteří o vás nikdy neslyšeli.

To je velká otázka, skoro jako by ses zeptal: „Kdo jsi? Odpověz teď hned!“ Já nevím... Jungle je společenství hudebníků, jsou to producenti i muzikanti. Je to všechno, co si budeš přát. Děláme hudbu a hrajeme ji. Hrajeme to, co cítíme. Tak bych to asi nejjednodušeji popsal. Písničky píšeme s Joshem, spolu natáčíme ve studiu. A kapela si žije vlastním životem. Pokaždé je to jiné, podle toho, kde hrajeme. Tehdy ožívá celá podoba naší produkce a z Jungle se stává kolektiv.

Jungle – For Ever

Jaký jste měli plán s druhým albem? Šli jste na to totiž tentokrát jinak. Nejdřív jste postupně za chodu psali a vydávali singly. Teď jste prezentovali čtyři skladby najednou.

Tentokrát jsme to chtěli prezentovat jako novou stranu naší desky. Novou polohu. Proto bylo důležité, aby tu změnu cítili posluchači od začátku. Abychom ukázali trochu jiný styl, odlišné cítění a myšlenky, které jsme zachytili. Na jedné straně je tu radostná Happy Man, pak je tu ale skoro až psychedelická House in LA. I tak to funguje dobře. Právě House in LA je pro nás hodně důležitou skladbou. Ukazuje, jak jsme byli na debutu abstraktní, co se týče emocí, tohle album už je ale o někom a vztahuje se k určitým místům.

K desce For Ever jste řekli, že byste chtěli, aby byli písně hmatatelné. Co si pod tím mám představit?

Je to o určitém úniku, ve kterém ti pomáhá i hudba. Vždycky se snažíš odněkud uniknout, na místa, jaká si vysníš, jaká chceš objevovat. A hudba ti tohle umožňuje, můžeš posluchačům dané místo popsat.

Na co se soustřeďujete při psaní písní? Z mého pohledu máte skvělé nápady, které ale nenecháváte rozvinout a vše odpovídá rádiovému střihu.

Samozřejmě to můžeš udělat a nabídnout lidem dlouhou verzi, abych ukázal, jak jsem cool a jak se dokážu bohatě vyjadřovat. Podle mě ale takové uveřejňování songů nikam nevede. Musíš se držet svých stručných nápadů. Doba nasvědčuje tomu, že všechno musí jít rychle a krátce. Podívej se na song Gucci Gang, který má sotva dvě minuty. Všechno teď! Je to akcelerace kultury a médií. To znamená, že se snažíme všechno uspěchat, abychom se nezačali nudit. Internetová generace se začne nudit, pokud to není dostatečně stručné. Proto si musíš být jistý, že se tvoje songy ubírají jediným správným směrem. Podle toho, kam se ubírá konzumní společnost.

Ale živě to můžete prezentovat jinak. Vy se ale i tak držíte studiové verze.

A hrál jsi někdy na pódiu? Nehrál, tak vidíš. Nemůžeš rozumět tomu, jak promlouvat k publiku. Když zahraješ navíc pět deset minut, nikoho to nezajímá. Lidi prostě odejdou. Musíš to proto držet v intencích toho, co znají. Obzvlášť když máš chvíli po vydání a fanoušci poznávají jenom jednotlivé singly. Ty, které jsme nahráli a které jsou těmi nejlepšími verzemi. Jakmile to podáš jinak, už o to nebudou mít takový zájem, nebude je to bavit. Děláš to přeci pro ně. Kdybych to dělal pro sebe, natočím si to u sebe v pokoji a poslouchám prodloužené verze. Když ale točíš pro někoho, koho tvoje tvorba zajímá a zaplatí vstupenku, aby tě viděl, musíš mu dát, co chce. V tom jsou Jungle jedineční, fanoušci jsou součástí. Nejde o žádný umělecký projekt. A troufnu si říct, že není moc dalších kapel, které dělají něco podobného. A to je díky energii, zábavě, kterou u toho zažíváme, a nekonečným dnům nahrávání, abychom zůstali v tvorbě konzistentní.

S vaším setem jste spokojeni? Neomrzí vás během koncertování starší skladby, které ve stejné formě opakujete?

Každý den se to mění. Pokaždé je to něco jiného. Měníme provedení trochu záměrně i my sami. Pro publikum. A samozřejmě se to odráží i do našich písniček. Studiová podoba se vyvíjí v průběhu času. Když nás uvidíš krátce po vydání, bude to jiné než po několika týdnech hraní.

Jungle vydali debut trochu neplánovaně a svoje skladby tak nechávali žít svým vlastním životem. To se odrazilo i ve videoklipech, jak říká Tom McFarland. Poslechněte si celý rozhovor.