Karlovarské vuvuzely – (převážně balkánský) pátek
Zítra se bude troubit všude… Zase nám vyšlo únavné slunce a Vary se chystají na druhý velký hvězdný záblesk. Umělec s duší vojáka, carská figura ruského filmu Nikita Michalkov, představí svou očekávanou epopej Unaveni sluncem 2: Exodus a klidně přiznám, že mi zuby drkotaly hrůzou už několik týdnů dopředu.
Inu, vzato z pohledu stoika, strop velkého sálu hotelu Thermal už jsem si dostatečně prohlédl při jednom ze zdejších diváckých hitů, omalovánkové filozofii kýče Jaco van Dormaela Pan Nikdo. Ale co, lidi to chtějí…
S diváckými preferencemi nemívá v Čechách problémy ani Emir Kusturica a jeho ryčná filmová dechovka. Srbský úderník do Varů sice nedorazil (zřejmě někde s Maradonou přemýšlí, zda fotbalový bůh není přeci jen buržuj), ale stopu tu přesto zanechal. Spatřit jsme ho mohli v závěru fiktivního dokumentu Hitler v Hollywoodu (Hitler à Hollywood, Belgie / Francie 2010) který všechno, co sliboval (subverzi, inteligentní satiru) rozměnil za nudu, pubertální revoltu a hovězí výkon Marie de Medeiros.
Těch pár Kusturicových vět nestojí vlastně valně za řeč, stejně jako celý snímek. Mnohem zajímavější je účinkování Emirova oblíbeného herce Miki Manojloviće, který exceluje v žánrově zralém snímku Zůstane to mezi námi (Neka ostane medju nama, Chorvatsko / Srbsko / Slovinsko, 2010). Záhřebský rodák Rajko Grlić vystudoval pražskou FAMU (jaký div) a ve svém aktuálním filmu představil podařenou partnerskou tragikomedii, o níž se čeští filmaři marně pokoušejí už léta. Prostředí moderní lépe situované rodiny nerozvedl do uprděné a přisprostlé selanky, jakých bývá v českých kinech k vidění dost a dost, nýbrž do sarkastického, peprného, avšak nikoli vulgárního erotického propletence, v němž hrají prim malé a velké lži, zrady a nevěry. Unyle přístupnou formou film musí konvenovat masovému divákovi, každopádně životnými dialogy a nenásilným humorem pobaví kohokoli. Ukázka komerčně perspektivního artiklu, který neurazí. A hlavně, Miki Manojlović šaramantní lháře stále umí.
V Kusturicově Undergroundu s dějinnou krutostí klamal Petara Poparu, jehož představitel Lazar Ristovski do Karlových Varů také z plátna nahlédl. Jeho velkohubý a výbušný otec-svatebčan z filmu Líbánky (Medeni mesec, Itálie / Albánie / Srbsko, 2009) připomene krále podzemní říše dokonale, každopádně snímek protřelého Gorana Paskaljeviće pojí s Kusturicovým opusem snad jen pocit balkánské deziluze. Na paralelním osudu dvou párů vyobrazuje režisér (mimochodem, absolvent pražské FAMU) nestabilitu a tragickou izolaci Balkánu i pošetilou touhu utéci. V jádru má jeho film hodně společného s mizerným Albáncem, s několika podstatnými rozdíly: Paskaljević vidí kontext a nezaměňuje morální hodnoty za sentiment.
A vzhledem k tomu, že nás zítra čeká ta velká ruská vlastenecká vojna, ještě jeden podařený snímek s válečnou tematikou jako bonus. Kolega spolu-trubač Aleš zaslouženě pochválil Maozův pozoruhodný Libanon, já dodám ještě výrazný dánský dokument Armadillo (Dánsko / Švédsko 2010), pozornou sondu do rutiny dánské posádky v Afghánistánu. Režisér Janus Metz sáhl po moderní formě, nahlíží do intimity svých hrdinů, naslouchá jejich dialogům, rekonstruuje motivace a jako třešničku na dortu přidává skvěle sestříhané záběry z nasazení v boji. Metz nehledá kontext, ale spíš obyčejnost, válku očima jedince (tady se blíží Maozovu snímku). Díky výbornému technickému zpracování Armadillo představuje moderní a nekompromisní dokument.
Teď ještě nádech a výdech, jdeme do finále. Vuvuzela začíná trpět lehkou únavou materiálu, tak doufejme, že ji zítřejší Michalkovovo slunce neroztaví na plastovou kaši. To snad abychom si pak nechali ulít novou, stalinitovou.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Vuvuzelí troubení Radia Wave z předchozích dní karlovarského festivalu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
