Karneval rozmanitosti: děti se seznámily s židovskými a muslimskými svátky
Dvanáct českých měst je letos na podzim dějištěm Karnevalu rozmanitosti, jehož cílem je představit život lidí, kteří bývají obětí diskriminace na základě pohlaví, sexuální orientace, etnicity a původu, věku, zdravotního postižení nebo náboženství. A jelikož výchova k toleranci by měla začínat už od dětství, zajímalo nás, jaký program byl připraven právě pro děti v rámci Karnevalu rozmanitosti v Praze.
Děti, který minulou sobotu navštívily Karneval rozmanitosti v pražské Lucerně, se dozvěděly o tom, jak se slaví židovské a muslimské svátky, poznaly kazašské tradice a naučily se některé romské písně a tance. Dílnu s názvem Romský rytmus a písničky vedla Petra Gelbartová, Romka, která v současné době studuje na Harvardské univerzitě.
Vedete dílnu romské hudby. Kde jste se naučila romské písničky?
"Zrovna tu, co jsem hrála, jsem se naučila z CD jako každý jiný, protože je od skupiny Bengas. Ale ty ostatní, které jsem měla připravené, jsem se asi naučila v rodině, nebo tak různě, možná od kamarádů. Asi jako každý průměrný Rom."
Zpívalo se u vás doma hodně?
"Zpívalo a zpívá, už to asi není tolik romských písniček, ale já osobně se o ně hodně zajímám, takže si je vyhledávám, ať už v rodině nebo mimo ni."
Když neromským dětem vysvětlujete, jaká je romská hudba, co jim říkáte? V čem je ta hudba odlišná od hudby české?
"Je tam hodně rytmu, který je obrácený. Důraz se klade, podobně jako u černošské hudby, na takzvané slabé doby, mezidoby. Je tam samozřejmě trošku jiný projev, více improvizace, kudrlinek v tom hlase. Hlavně k tomu hodně patří tanec. Byla bych moc ráda, kdyby se děti přidaly k tanci, protože dokud si to svým tělíčkem nezažijí, nemohou tu hudbu úplně pochopit."
Čím se zabýváte ve svém profesním životě? Je vaše kariéra nějak spojena s hudbou?
"Já sice dělám doktorát z etnomuzikologie, ale úplně přesně hudbou se nezabývám. Zaměřuji se na otázku multikulturního vzdělání. Hudba, hudební výchova do toho určitě patří, ale jde spíše o teorii toho, co hudba znamená a co se jí vyjadřuje."
Co se týče židovských svátků, děti si na Karnevalu rozmanitosti mohly vyzdobit suku, což je stánek, ve kterém Židé slaví Svátek stánků zvaný Sukot. Více nám k tomu řekla Zuzana Tlášková ze Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze.
"Předvádíme svátek Sukot, stavíme si suku. Ale protože tu žádnou suku nemáme, snažíme se tu suku alespoň zdobit. Dříve se totiž zdobily různými lístky, palmovými listy, ovocem."
Koukám, že hodně vystřihujete, máte tady barvičky... Co má být cílovým výtvorem?
"Vystřihujeme různé tvary, rybičky, kytičky, hrušky, jablíčka, kterými tu suku chceme ozdobit, jak se dříve zdobívala. Ale bohužel je tu dost zima, takže musíme jen vystřihovat a nemůžeme používat barvy, protože tu nezasychají."
Podobné programy pro děti děláte i ve vašem centru. Jak taková odpoledne probíhají?
"Děláme nedělní dílny pro veřejnost, mohou přijít děti od čtyř let. Slavíme svátky, připomínáme různé tradice. Během týdne děláme také programy pro učitele a školy."
Když by tam chtěl někdo přijít se svým dítětem, jaký má čekat program?
"Nejdříve se seznámíme s konkrétním svátkem a pak třeba hrajeme divadlo, když je to např. Purim. Nebo vytváříme předměty, které se ke svátku váží nebo ochutnáváme tradiční jídla. Je to víceméně takové odpoledne jako tady."
A nakonec jsem se zastavila v dílně, která lidem představovala muslimské svátky. S dětmi si tam povídala Jana Al Oukla.
"Představujeme dva hlavní muslimské svátky: Velký svátek a Malý svátek. Velký svátek je těsně před Vánoci. Je to svátek, kdy probíhá pouť do Mekky a poutníci zde obětují zvířata. Muslimové na celém světě v ten den slaví Velký svátek. A Malý svátek je svátkem ukončení půstu v ramadánovém měsíci."
Vystřihujete různé lampičky. Co je to za lucerničky a co v islámu znamenají?
"Ona je to spíš taková hra pro děti, protože tradice oslav jsou v různých zemích různé. Liší se to oblast od oblasti. Ta lucernička je symbolem světla a naděje, kterou nám Bůh dává. Děti s těmi lucerničkami chodí ven a v některých zemích se dokonce koleduje jako u nás."
O váš stánek je mezi dětmi docela zájem. Přišly děti z muslimských rodin, nebo spíš děti, které o islámu vůbec nic nevědí?
"Zatím spíš děti, které o islámu nic nevědí nebo se s ním ještě nesetkaly. Dnes sice už hodně dětí vycestovalo například do Tunisu nebo do Egypta, ale mají spíš takové turistické povědomí. Je to různé, možná se s tím ve školy setkaly, ale někdy se jejich muslimští spolužáci stydí za to, že jsou muslimové a že slaví jiné svátky."
