Když je post punk na venkovské dovolené

John Peel před lety prohlásil, že jsou na anglické posluchače až příliš angličtí. Měl na mysli post punkovou partu And Also The Trees, o které si teď budeme vyprávět prostřednictvím jejich nového alba When The Rains Come.

Dali se dohromady před třiceti roky a brzy se stali chráněnci Roberta Smithe a jeho The Cure. Ten společně s Lolem Tolhurstem produkoval také první nahrávky souboru, kterým se šestice jasně přihlásila k postpunkovému odkazu Joy Division. Již v polovině osmdesátých let se ale začal jejich sound pomalu vpíjet do West Midland blat situovaných v blízkosti hranic s rurálním Walesem a do temného rockového soundu se postupně začlenila trubka, akustické bicí a mandolíně podobný zvuk kytary, který se stal trademarkem skupiny v dalších letech.

Nová deska When The Rains Come je završením atmosférických spádů kapely, která se před čtyřmi roky dala po oddechové pětiletce znovu dohromady. Jedná se totiž o výběr skladeb z celé třicetileté kariéry, tentokrát ale převlečených do komorní akustické podoby. And Also The Trees se k nahrávání alba uchýlili do starobylého venkovského statku, který zásadním způsobem stimuloval kapelu. Překopali známé pecky do nového kontextu a v inovovaných aranžích se více soustředili na prostorový sound a niternější detaily, které lépe vyniknou ve vysvlečených variantách jednotlivých songů.

Vedle neodmyslitelné basy, bicích a akustické kytary dostanou na desce When The Rains Come prostor i cimbál, akordeon, mandolína. Speciální roli si pro sebe uzmul kontrabas v rukou novice kapely Iana Jenkinse. Pro ty, kteří se s nenápadným fenoménem And Also The Trees už měli možnost seznámit, bude poslech nahrávek něco jako znovuobjevovaní bohatých melodií a známé hudební krajiny z jiného poeticky venkovského pohledu. Z jemné mlhy post punkové scény se písničky usazují na kamenné zídce, přesto neztrácejí svojí poetiku a tajemství.

And Also The Trees - When The Rains Come|foto: Press kit

Pro ty, kteří And Also The Trees neznají, bychom mohli novinku When The Rains Come nesměle přirovnat k rozenému poetikovi Leonardu Cohenovi, Nicku Drakovi nebo anglickému bardu Scottu Walkerovi. Pokud bychom zůstali blíže temněji rockové scéně, můžeme ještě tasit přirovnání k Mattu Elliotovi nebo The Young Gods, kteří tak příjemně překvapili loňským albem Knock On Wood. Nemůžeme čekat, že se díky křehké akustické desce stanou ze dne na den staří rockeři And Also The Trees středobodem popového dění. Na druhou stranu jejich nenápadná novinka potěší všechny ty, jež mají rádi poctivé, v dobrém slova smyslu, "anglické" písničkaření.