Když se řekne sexuální výchova, rodiče slyší hlavně slovo sex. Jenže ono nejde jen o rozmnožování, říká lektorka Krišová
„Na našich workshopech málokdy někdo zmíní, že měl dobrou sexuální výchovu a že se s ním rodiče bavili a dali mu nějaké relevantní informace. Zároveň jako rodiče vnímají tu mezeru ve vlastní připravenosti, chybí jim strategie, které by mohli použít v tom, jak s dětmi mluvit,“ říká Dagmar Krišová, metodička a lektorka organizace Konsent a spoluautorka knihy Děti to chtěj vědět taky.
Podle Dagmar Krišové by rodiče rádi byli hlavními informátory a zdroji informací o sexu, výzkumy ale ukazují, že to je spíš internet a vrstevníci. Škola a rodiče jsou až sekundární. „Když se řekne sexuální výchova, rodiče slyší hlavně to slovo sex a myslí si, že by to téma měli přinášet až v období dospívání, kdy se blíží čas, kdy jejich děti můžou mít sex. To téma je ale mnohem komplexnější – zahrnuje i vztah k tělu, informace o identitě nebo o tom, že existuje sexuální násilí,“ upozorňuje Krišová.
Když se ptají, odpovídejme. „Ve dvou třech letech přijdou první otázky. To je čas, kdy začíná aktuální sexuální výchova, kdy například vysvětlujeme, jak se dostalo dítě do břicha. Ale jsou tu i jiné věci, které by rodiče nenapadly. Učit se, jaké doteky se mi líbí, učit dítě vymezovat si vlastní hranice. Když řekne Ne, už mě nelechtej, tak bychom měli skutečně přestat. I to je sexuální výchova. Nejde jen o vysvětlování rozmnožování.“
„Rodiče můžou být dítěti průvodci a připravit ho i na první sex.“ Poslechněte si rozhovor s Dagmar Krišovou, autorkou knihy Děti to chtěj vědět taky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
