Krajina podle rýsovacího prkna. Jezero Milada má čistou vodu, ale potřebuje ekologičtější úpravy

21. červen 2022

Bývalý hnědouhelný lom Chabařovice se začal zatápět koncem 90. let a dnes ho známe jako jezero Milada. Obyvatelé z blízkého Ústí nad Labem sem jezdí za sporty, vycházkami a odpočinkem v přírodě. Důl a okolí je po technické rekultivaci, stromy jsou nasázeny v řadách a na obnovené krajině po těžbě je cítit spíš rýsovací prkno než přírodní spontaneita. I tak se z Milady stalo oblíbené místo nejen lidí, ale i ptáků a dalších přírodních druhů.

„Lidé sem mají volný přístup asi od roku 2015. Chodí jich sem mraky. Během sezóny to bývá úplně narvané. Na břehu jsou různé bary v kontejnerech, a tak,“ popisuje oblíbenost a využití Milady přes léto Petr Zahrádka ze spolku Ústím na kole. Pravdou je, že zbrusu nové jezero má krásně čistou vodu. Spolu s nedalekým jezerem Most má jednu z nejčistších vod v zemi, a to s průhledností pět až osm metrů. Jeho rekreační potenciál je velký. Zatím ale chybí dostatečná infrastruktura.

Za dosavadní fází rekultivace stojí provozovatel bývalého dolu Palivový kombinát Ústí, další kroky by měly být podniknuty ze strany Dobrovolného svazku obcí Jezero Milada, na jejichž katastru jezero leží. Krajinářské dokončení jezera vysoutěžilo švédské studio Mandaworks, které zveřejní koncepční studii a design manuál pro Miladu na konci roku.

„Voda do Milady přitéká z jezera Kateřina u Teplic a protéká přes jednu menší nádrž, kde se zachytává sediment a tím zmírňuje eutrofizace na Miladě,“ vysvětluje Petr Zahrádka způsob, jak udržet jezero v létě bez mikrořas a sinic. Kromě toho se Milada stala jedním z velkých hnízdišť a zimovišť ptáků.

„Problémem současných technických děl, jako je Milada, je jejich velikost. Schází mikrostruktura, jako jsou třeba postupné břehy. Přechodová pásma pro život úplně chybí a je potřeba je do krajiny vrátit,“ myslí si krajinářská architektka Klára Salzmann. Za sukcesními plochami, které jsou ponechány spontánnímu zarůstání a nebeskými jezírky, jsme jeli na Radovesickou výsypku nad Bílinou.

Jak vzniká krajina po těžbě? Jak pracovat s vodou při rekultivacích? A jakou mocnost má v nejvyšším bodě Radovesická výsypka, která zasypala hlušinou pět vesnic včetně kostela? Poslechněte si druhý díl série Plavky.

Plavky jsou speciální série podcastu Podhoubí o vodě, krajině a koupání. V šesti dílech se s Ondrou Šebestíkem, Kateřinou Tomsovou a odborníky vydáváme na Třeboňsko, k jezeru Milada u Ústí nad Labem, do biosférické rezervace při soutoku Moravy a Dyje nebo za historií plovárenství dachovského koupaliště.

autoři: Ondřej Šebestík , Kateřina Tomsová
Spustit audio

Související